Výstava o „Králích Šumavy“ v CeBB zavede návštěvníky do poválečného období
Při vyslovení názvu výstavy „Králové Šumavy“ si okamžitě představíme hustě zalesněné hory. Omyl, tak se nazývali odbojáři, převaděči, kurýři a skauti, kteří pomáhali uprchlíkům překonávat železnou oponu.
Výstava „Králové Šumavy“, která je od úterý k vidění v Centru Bavaria Bohemia (CeBB) a je otevřena denně až do konce března v klenutém sále, nás zavede zpět do poválečného období. Do období „železné opony“, kdy Německo a Československo dělily ostnaté dráty, minová pole a pásy smrti a lidé toužící po svobodě hledali velice riskantní způsoby, jak s nasazením života překonat hermeticky uzavřené hranice.
Zde bylo na místě historické přehodnocení událostí, kterého se precizně ujal pražský „Ústav pro studium totalitních režimů“. Velmi poučný přehled obrazových/dobových dokumentů a vysvětlujících textů v klenutém sále umožňuje nahlédnout do zákulisí novodobých dějin. Tento pohled do minulosti obohatil zástupce ředitele ústavu JUDr. Kamil Nedvědický pro návštěvníky vernisáže výstavy svými postřehy z badatelské práce. Mezi hosty byli také bývalí pohraničníci na bavorské straně, kteří při službě na hranicích opakovaně slýchali výstřely a poskytovali uprchlíkům prvotní ochranu, ale teprve při pohledu na tuto prezentaci si uvědomili, jací hrdinové se nacházeli na východní straně hranice, kteří pomáhali uprchlíkům při jejich útěku za svobodou. Jedním z těchto „králů Šumavy“ byl Josef Hasil, známý převaděč, který před sametovou revolucí pomohl mnoha Čechoslovákům přejít hranice do západního Německa. Kamil Nedvědický za asistence Dr. Andrey Seelich, která má v ústavu na starosti koordinaci a mezinárodní projekty, na závěr úvodní přednášky odpovídal na dotazy posluchačů, mezi nimi například, zda jsou ve výzkumu těchto událostí stále nějaká neprobádaná místa. Publikum potěšila odpověď, že oběti byly kompletně dohledány, identifikace pachatelů již však nebude v plné míře možná.
Vernisáž výstavy ozvláštnily tóny loveckého rohu Stephana Vogla, který své vystoupení zahájil fanfárami a uvedl také skladbu „Hirschmarsch“ (Jelení pochod). Tato skladba vystoupení krásně propojila s cateringem v podobě chlebíčků s jelení sekanou, které návštěvníci ochutnávali nejprve trochu se zvědavostí a nakonec s velikým nadšením, mezi nimi i starosta sousední české obce Bělá nad Radbuzou Libor Picka. Starostou je zde již 28 let a ve svém uvítacím projevu zavzpomínal na svou první návštěvu staveniště CeBB na začátku roku 2005, kdy z bývalého pivovaru stály jen historické obvodní zdi s klenbami a byly vidět fragmenty historického krovu. Jako dlouholetý předseda Euroregionu Šumava a od února 2022 krajský radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu tahá v naší bezprostředně sousedící české obci za mnohé nitky. To zdůraznila i organizátorka akce ze strany CeBB Ivana Danisch, která srdečně poděkovala dotačním partnerům, kterými jsou Česko-německý fond budoucnosti, okres Schwandorf a pražský „Ústav pro studium totalitních režimů“.