Jakou budoucnost má přeshraniční pospolitost

Na jedné straně se téměř utápí v řadě akcí, projektů a nasazení, za které sami zodpovídají, na druhé straně musí obecně prospěšné spolky jako jejich nositelé stále bojovat o financování, neboť komunální a státní příspěvky nejsou schvalovány dlouhodobě, nýbrž jen z roka na rok anebo v dvouletých cyklech v rámci tzv. dvojího rozpočtu. Navíc mají podpůrné programy EU dobu trvání maximálně tři roky. Jak má být při tak krátké době trvání dosažena kontinuita a stabilita pro důležité aktivity, patřilo k bodům, o kterých se mluvilo na 24. bb-talku v Centru Bavaria Bohemia (CeBB) pod nadpisem “Občanská a společenská angažovanost v přeshraničním kontextu”. Přeshraniční formát diskuse, podporovaný Českoněmeckým fondem budoucnosti, existuje v CeBB od roku 2007. Téma bylo vhodnou přípravou na členské shromáždění spolku Bavaria Bohemia e.V. den poté,  při kterém šlo také o vlastní prostředky, které spolek potřebuje, aby mohl provozovat tak vzorový projekt s vysokou programovou kvalitou, jakým je CeBB již 16 let .

Pražská žurnalistka Bára Procházková uvedla jako moderátorka bb-talk přítomné do mnoha fazet tématu. Konfrontovala čtyři pódiové hosty  kladením otázek, které měly vnést světlo do kvality a zajištění budoucnosti přeshraničních aktivit, jejichž nositeli jsou obecně prospěšné spolky. Jak se jedná ve vztahu státu a občanské společnosti? Ve vzájemné shodě, vedle sebe, nebo dokonce proti sobě? Složí stát své ruce do klína, protože mu neúnavní aktéři odeberou zodpovědnost při přeshraniční spolupráci? Kde spočívají rozdíly v angažovanosti občanské společnosti v Německu, Bavorsku a Česku? Jak to vypadá s výměnou generací u aktérů? Spolu s třemi vědci Petrem MIkšíčkem, Krlem B. Müllerem a Patrickem Reitingerem  sedí u kulatého stolu Alfréd Wolf jako zkušený praktik, motor Historického parku a předseda spolku “Via Carolina – Goldene Straße e.V.” v hraničním městě Bärnau.

“Hranice může být významným kulturním zdrojem” říká profesor Karel B. Müller, působící na pražském institutu CEVRO, tedy faktorem růstu. Toto potvrzuje řada iniciativ podél hranice. Jeho závěr je ale také, že česko-německé vztahy na obou stranách hranic potřebuji vyšší institucionalizaci. Filmař, přírodní a kulturní aktér  Petr Mikšíček je již zhruba 15 let aktivní v přeshraniční spolupráci. Naráží stále znovu na iniciativy, které mají problémy udržet svou úroveň a kvalitu. Za klíčového hráče považuje Česko-německý fond budoucnosti (ČNFB), neboť ten dává dobrovolným neplaceným aktivitám, i těm malým nutné prostředky a povzbuzení, které potřebují jako hnací sílu. Tíží ho však problém, jak dát dohromady přes hranice mladé lidi. “přirozeně jsou to klasické školní projekty, ale také Facebook”. Vypráví o FB-skupině s 28.000 členy, mezi nimiž je cca. 10.000 Němců. Pak ještě otevírá horké téma předání štafety mladým. “Zjistil jsem, že strůjci, iniciátoři, kteří spolupráci léta či desetiletí táhnou, si musí dát odstup a musí aktivitu přenechat mladým. Když se tito smějí jen zapojit, nevzbudí se u nich ten potřebný drive. Tedy je třeba jim to zcela přenechat.” Pro historika geografie Patricka Reitingera, který na Leibnizově zeměpisném institutu zkoumá, jak fungují občansko-společenské procesy, narazila občanská angažovanost na své hranice. Jeho požadavek, aby všichni bavorští přeshraniční aktéři šli za vládou do Mnichova a společně upozornili na situaci, chápe méně jako protest, nýbrž spíše jako volání o  pomoc, aby se dosáhlo dlouhodobějšího finančního zajištění spolků, nositelů iniciativ. Vývoj v pohraničí sleduje velmi přesně a konstatuje, že  přeshraničně se v kulturní a hospodářské oblasti děje hodně, přesto školní partnerství a spolupráce vysokých škol, řízená Česko-bavorskou vysokoškolskou agenturou, založenou v roce 2016 zaznamenává pokles – pro něj varovný signál. Host publika Hans Fischer z Neunburgu v.W. dává vědci za pravdu. Potvrzuje distancovanost u školních partnerství, říká ale také, že komunálním politikům jako hnací síle je třeba být velmi vděčný. Teď je žádoucí vzbudit zájem u mladých lidí, “zde chybí koncepce”.

Alfred Wolf mluví ve svém závěrečném proslovu bez příkras. V generaci, která u přeshraničních iniciativ nese stále ještě zodpovědnost, jsou lidé, kteří pro své projekty nechají všechno ležet a stát. “Pro budoucnost nám ale chybí základ”. Proto se chápeme tématu Historická řemesla, děláme workshopy, abychom získali mladé lidi a nadchli je slavnostní hrou, která svede dohromady 900 aktérů z celé Evropy. “My jsme v Historickém parku věci téměř dopracovali, nakonec jsme vybudovali profesionální struktury, abychom dobrovolné neplacené práci odebrali zátěž”. Ještě vyslovuje uznání pro CeBB – na obou místech, u nás v Bärnau a u Vás zde v Schönsee – bylo vybudováno nesmírně mnoho.