Příběhy našich sousedů úspěšně dokončené

Na české straně se zúčastnili školy Gymnázium Luďka Pika v Plzni, Základní škola Železná Ruda a Gymnázium Sušice. V Bavorsku se k projektu připojily školy Doktor Eisenbarth Mittelschule Oberviechtach pod vedením pana učitele Christiana Schreinera a Montessori Schule Schönthal pod vedením pedagoga Vladimíra Foista.

Společným úkolem všech týmů bylo najít pamětníka důležité historické události 20. století, setkat se s ním, vyslechnout si jeho vyprávění a pamětnický příběh následně zpracovat a připravit závěrečnou prezentaci svého týmu a projektu.

Vyučující byli během jara 2022 proškoleni místní koordinátorkou, která je seznámila s metodikou projektu, popsala jim jednotlivé fáze projektu a jeho harmonogram. Po individuální dohodě s každou ze zapojených škol místní koordinátorka, ve spolupráci s vyučujícími, realizovala podle potřeby motivační hodiny pro žákyně a žáky, na základě kterých byly sestaveny žákovské týmy.

V Bavorsku byly v projektu zaznamenány životní příběhy pamětnic a pamětníků Gertraud Zeitler, Karl Reitmeier, Günther Borutta a Miroslav Beneš.

Paní Gertraud Zeitler vzpomínala na náhodné navázání celoživotního přátelství s jistou paní Helenou, a to během existence železné opony, které vzniklo vypuštěním balonku s adresou. Miroslav Beneš se s žáky podělil o osud pamětního kamene v obci Brnířov. Günther Borutta, bývalý pohraniční strážník, žákům přiblížil, jak se i během studené války a přes ohrožení svého života snažil navazovat kontakt s lidmi z Čech. A Karl Reitmeier, stále aktivní redaktor, se s žáky podělil o svůj celoživotní zájem a péči o dobré česko-německé vztahy, a to navzdory různým politickým událostem.

Před samotným setkáním s pamětnicí či pamětníkem všechny týmy absolvovaly workshop „jak natočit pamětníka“ vedený místní koordinátorkou. V rámci workshopu si děti a mladiství osvojili zásady natáčení rozhovoru celoživotních vzpomínek a naučily se ovládat nahrávací techniku. Během května a června pak probíhala setkání pamětnic a pamětníků s žákovskými dokumentaristy. Vyprávění celoživotních vzpomínek byla zaznamenána nejčastěji na diktafon, částečně na video a fotograficky. Využívány byly předem připravené otázky, které byly postupně doplňovány dotazy na různé souvislosti vyplynulé z rozhovoru. Někteří pamětníci dětem při rozhovoru ukazovali dobové fotografie a různé další materiály související s jejich životním osudem.

Po setkání s pamětníky se týmy zúčastnily workshopu „Jak vyprávět příběh“, jehož cílem je seznámit žákyně a žáky se základy narativní techniky a pomoct jim v uchopení pamětnického příběhu před přípravou rozhlasové, video nebo animační reportáže.

Výsledky všech reportáží očitých svědků jsou k dispozici na stránkách Post Bellum.

Projekt česko-německé Příběhy našich sousedů 2022 byl realizován spolkem Post Bellum ve spolupráci s Centrem Bavaria Bohemia a za finanční podpory Euregio Šumava – jihozápadní Čechy v rámci programu Cíl EÚS a firmy MERO Germany GmbH.