Ascha se stává uměleckým prostorem

Vstoupit na neznámou půdu znamenalo pro 15 studentek a studentů Vysoké školy Weihenstephan-Triesdorf a Zemědělské univerzity Praha v pravém smyslu slova bažinaté louky, neprostupné křoví, příčně ležící stromy, kluzké kameny a mokré nohy byly doplňkem k týdnu praxe “umělecká tvorba” v uměleckém směru Land Art pro nastávající krajinné architekty. Dobře navštívená vernisáž ve čtvrtek v CeBB, k tomu ještě navazující procházka k zastávkám s uměleckými díly Land Art odhalily tajemství objektů a instalací, které v těch několika dnech vznikly v jednotlivých i skupinových akcích.  Rybníčky Hahnenweiher a Keckenweiher v lázeňském parku, meandrující břehy říčky Ascha, v korytu potoka ležící kameny, kmeny stromů, spadlé z jednoho břehu na druhý.  Tichý a relativně neporušený prostor přírody se během několika dní díky instalacím umění dostal do zorného pole návštěvníků. Proto byla během vernisáže vyslovená prosba: Při vší zvědavosti nerušit klid přírody a potoka.

Po uvítacích slovech vedoucí CeBB Veroniky Hofinger s poděkováním podporujícím partnerům v čele s Česko-německým fondem budoucnosti, všem aktérům, místním podporovatelům  a po uvítacím projevu starosty Reinharda Kreuzera dali profesoři Karl-Heinz Einberger (Hochschule Weihenstephan-Triesdorf) a Aleš Hnízdil (Zemědělská univerzita Praha) pocítit jak jim krajina Zeleného pásu, Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) jako projektový partner a obyvatelstvo s jeho pozitivní odezvou na předchozí přeshraniční workshopy 2019 a 2021 přirostly k srdci. Při třetím letošním workshopu  šlo o element vody, kterému se studentky a studenti velmi kreativně přiblížili, jak ukázaly obdivující komentáře při okružní procházce. Od ahá po óh, to je mazaný nápad, něco pro děti k hraní, to je filigránské až po “teď vím konečně, co je to Land Art”. Aby se publikum mohlo vcítit do nápadů, vztahujících se k jednotlivým objektům, stojí u každé zastávky tabule s vysvětlujícím textem v češtině a němčině. Okružní procházka začínala u Höhenweiheru s pohledem na plovoucí ostrov, potom dále proti toku Aschi s pracovně náročným vrbovým pletivem jako visutá síť nad potokem pod Bavorskou stezkou. Upozornění: “Pozor děti: nestoupat si na to, jen poskakovat kolem”. Již dávno umělecky upravená soukromá zahrada doplňuje skvěle umělecké instalace na téma voda. U jižního břehu rybníčku Keckenweiher je to jen dlouhá filigránská větev, která vyčnívá z břehu do vody jako dřevěný rybářský prut s prsty namísto háku. Mnohem tlustší jsou kmeny stromů, ležící nad potokem na mokřinách říčky Ascha nad pevným místem. To místo je třeba teprve najít. Abychom se tam dostali, jde se bažinatým terénem. Ale instalace s hříby ze skleněných misek z blešího trhu od tří studentek z Francie, které absolvují ve Weihenstephanu své zahraniční studium Erasmus se přes cestu bahnem vyplatí. Skleněné misky, sponzorované firmou Irlbacher, se objevují u vícero objektů, někdy jako bariéra v potoku, někdy zrcadlící stromy a rostliny na břehu. Okružní procházka končí v Dietersbergu  u lávky pře Aschu s dvěma instalacemi, ve vodě se klátící zvukovou hrou a několik metrů proti toku potoka spojení obou břehů postavené z mrtvého dřeva, které odkazuje na Zelený pás a přírodu, a které na tomto místě překlenuje vodní hranici. Jaké byly obtíže a zkušenosti z workshopu? Diferencované odpovědi z vícero hlasů: Voda se sice nedá formovat jako skulptura, ale nechá se ovlivnit její pohyb, napodobit její živost, překlenout její břehy. “Voda je náš životní elixír, jediná záchranná kotva pro vysychající přírodu”.