Všední historie Zeleného pásu leží skryta v podzemí

V posledních letech se toto ovšem mění – i laici najdou místa jakými jsou Historický park a ArcheoCcentrum Bärnau, kde je zpřístupněno kulturní dědictví regionu, spočívající pod povrchem. Ale právě v Bärnau se s archeologií seznamuje nejen veřejnost,  nýbrž ve spolupráci s vysokými školami jako jsou univerzity v Bambergu, v Praze a v Plzni je prováděn i výzkum.

Jedním z archeologů, kteří objevili region Zeleného pásu jako předmět výzkumu, je Mgr. et Mgr. Michal Preusz, PhD ze Západočeské univerzity v Plzni. “Právě pohraniční oblasti hrály důležitou roli ve vývoji lidstva a nesmí být přehlíženy”, zdůvodňuje zájem archeologů. Dějiny pohraničního regionu jsou také dějinami překračování hranic. Hory se staly ve středověku strategickými bránami mezi sílícími státními útvary v Bavorsku a Čechách. “Zaměřuji se především na materiální stopy každodenního života a přeshraničních kontaktů, tedy nejen hraničních konfliktů, nýbrž i života v dobách míru, kdy kvetlo hornictví, řemesla a obchod”, pokračuje Michal Preusz. Jen kousek pod povrchem se nacházejí pozůstatky bitev z období zakládání států, křižáckých tažení proti husitům nebo třicetileté války. Jako fascinující považuje archeolog  rovněž pozůstatky výroby skla nebo dobývání surovin. Často jsou nepatrně ceněny a málo chráněny moderní památníky vyhnání německého obyvatelstva z regionu pohraničí a Železné opony, které jsou ale přesto důležitým dokumentem historie lidstva.

V ArcheoCentru a Historickém parku Bärnau-Tachov spolku Via Carolina-Goldene Straße e.V. v Bärnau se studenti archeologie z České republiky a Německa zabývají především tzv.  “experimentální archeologií”. “Díky praktickým pracem v Historickém parku, jako například při stavbě jednoduché středověké budovy s technickými pomůckami tehdejší doby, získávají studující důležité poznatky pro další výzkum”, vysvětluje jednatel Mgr. Václav Vrbík a doplňuje: “V ArcheoCentru provádíme teoretickou část, např. v naší dobře vybavené laboratoři”.

Čím dále se vracíme zpět v čase, čím dále se i v mladší době vzdalujeme od center, čím více jsou všední dny uprostřed zájmu namísto velké politiky, tím skromnější jsou písemné prameny, které vydávají svědectví o minulosti. Práce archeologa je téměř již detektivní. Své poznatky získává z archeologických nálezů, které jsou většinou odkryty díky vykopávkám. Často musí být mnohé nálezy a nepřímé odkazy interpretovány a navzájem kombinovány, dokud nevznikne přesvědčivý obraz minulosti. Již dávno jsou lopata a štětec doplňovány metodami geofyziky, geochemie nebo dálkového průzkumu.

Česko-bavorská hranice patří k nejstarším a nejstabilnějším v Evropě. Nejstarší stopy ovšem svědčí nikoliv o hranici, nýbrž o směně či obchodu. Důkazem jsou např. kousky pazourků, které byly vytěženy nedaleko Arnhofu u Norimberku a přineseny až do oblasti dnešní Prahy. Již před 10 až 12 tisíci lety tudíž putovali lidé přes Hornofalcký a Český les. “Přesto představovalo pohoří v prehistorické době bariéru, která mohla být překonána jen s velkou námahou a s ještě větší námahou osídlena,” uvádí Michal Preusz.

I v raném středověku nebylo dnešní pohraniční pohoří ještě žádnou hranici: slovanská osídlení jsou doložena až po Naab a Dunaj nejen archeologickými nálezy, nýbrž také výzkumy místních jmen. Teprve během dlouhé a komplikované fáze vzniku středověkých států vznikla zde mezní oblast, kde dnes probíhá hranice. Ani toto nebyl žádný přímočarý rychlý proces, říká Michal Preusz: “Zjednodušeně řečeno, široký, zelený pás středověkého hraničního lesa se zužoval pořád více až k jisté hraniční linii, jak ji známe dnes. Prostor na obou stranách hranice byl jak z východní tak západní strany osídlen.” Jestliže byl pohraniční les ve středověku ještě ve značné míře nenarušeným pralesem, kterým se táhly jen některé obchodní cesty, v raném novověku došlo ke kolonizaci a rozmanitému využívání zdrojů dřeva, vody, půdy a kamene. Prales zmizel a krok za krokem byl nahrazen monokulturami v dnešních lesích.

Ke zlomu ve vývoji došlo po roce 1945 se zničením osídlení v českém pohraničí. Zaniklá osídlení, takzvané pustiny z mladší minulosti, zanechala zřetelné stopy, které právě v horské krajině lze snadno rozpoznat. “Pozorný pozorovatel rozpozná pod porostem snadno zbytky zdí a suť dřívějších budov. Rovněž staré úvozy, hráze vypuštěných rybníků, nebo staré ovocné stromy svědčí o dřívějších osadách. Existují ale také nebezpečná místa, skryté sklepy anebo otevřené šachty studní,” vysvětluje Michal Preusz. Přitom osady, zaniklé po roce 1945, nejsou zdaleka jedinými pustinami míst v pohraničním regionu. “Právě na bavorské straně existuje řada samot z dob husitských válek. Jejich stopy nejsou však pro laika již rozpoznatelné”, říká archeolog Západočeské univerzity.

Jakou roli hrají dobře viditelné a např. podél „Iron Curtain Trails“ na kole prozkoumatelné zbytky Železné opony z pohledu archeologa? “V dějinách lidstva byla Železná opona jednoznačně největší, lidmi zbudovanou fyzickou bariérou, větší než Limes Romanus nebo čínská zeď,” říká Michal Preuss. Železná opona nebyla založena k obraně Východu, nýbrž k zabránění útěkům z Východu na Západ. “Byla součástí represivního systému proti vlastnímu lidu a symbolem geopolitických konfliktů velmocí. Proto jsou relikty Železné opony významnou památkou a dokumentace historie Železné opony, třeba na nějakém památném místě, by byla důležitým vzdělávacím závazkem”, popisuje Michal Preusz kulturně historický význam krajiny na hranici.

Západočeská univerzita vedla doposud výzkumy v bývalých kasárnách pohraniční stráže Vašíček a v řadě osad, zmizelých po roce 1945. Zkoumány byly ale také přeshraniční historické cesty, opevnění z raného novověku, bitevní pole nebo města blízká hranici. “Železná opona získá na významu jako oblast výzkumu”, uvádí Michal Preusz výhled  na budoucí plány.

Prozkoumání středověkého osídlení ve spolupráci s Historickým parkem Bärnau má být systematicky prohloubeno. “Je nutné poznat historii, abychom pochopili přítomnost, vysvětluje Václav Vrbík. Jen tak může být dosažen cíl Historického parku: zachovat a a předávat dál společný kulturní a přírodní prostor.

Tipy na výlety:

• Dojem ze středověkých opevnění a strážních zařízení na hranici získá návštěvník v trojúhelníku hradu Rýzmberk, Nový Herštejn a malebného hlavního města chodských strážců hranic Domažlice.
• V Historickém parku Bärnau-Tachov mohou návštěvníci pozorovat kromě středověkých vesnických zařízení a strážního hradu experimentální stavbu cestovní zastávky Karla IV. a při tématickém víkendu Karel IV. se přenést do doby tohoto krále. V ArcheoCentru jsou pravidelně pořádány výstavy, aktuálně výstava “Moje Horní Falc” do 29. září. V areálu Historického parku se nachází také naučná stezka na téma “Zelený pás”. geschichtspark.de

Internetová stránka pro zájemce:

• Z kooperace Západočeské univerzity a ArcheoCentra Bärnau vznikl Archeologický atlas česko-bavorské hranice ve středověku a novověku: https://archaeoatlas.zcu.cz/indexde.php

Projekty:

• Západočeská univerzita provádí své výzkumy v kooperaci s Univerzitou Bamberg v rámci projektu “INTER-ACTION LTAB19001 Přeshraniční socio-ekonomické oblasti.
  Archeologické studie měst na česko-bavorské hranici”
• Série “Zelený pás” vyjde v rámci projektu “Informační, poradenské a propojovací centrum Zelený pás” u Centra Bavaria Bohemia Schönsee, dotovaného Bavorským ministerstvem domoviny.