bb-talk: Rok voleb 2021

Volební rok 2021 nabídl na podzim dvoje důležité volby: v Německu volby do Spolkového sněmu, z nichž by měla vzejít nová koalice, a v České republice parlamentní volby, v nichž dvě nově vzniklé koalice sesadili dosavadního premiéra.

Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) pořádalo bb-talk s hosty z České republiky a Německa. Na pódiu novináři a politologové analyzovali výsledky voleb v obou zemích a interpretovali je v přeshraničním kontextu.

Akce se konala ONLINE. Zde je k vidění záznam diskuze. 

Jedna z otázek, které moderátorka Bára Procházková položila čtyřem expertům se týkala povolebních perspektiv v obou sousedních zemích. Předseda spolku Bavaria Bohemia e.V. zemský radní Thomas Eberling na úvod velmi srdečně poděkoval hostům za účast ve virtuálním diskuzním pořadu Centra Bavaria Bohemia (CeBB). Z více než 60 milionů oprávněných voličů v Německu šlo k urnám 76,6% a o dva týdny později v Česku byla volební účast 65,43% z celkového počtu 8,5 milionu oprávněných voličů. Pro naši sousední zemi to byla o 4,5% vyšší volební účast než před čtyřmi lety. Navzdory rozdílné velikosti obou zemí je tu jedna zajímavost: CDU/CSU, která 16 let vládla v čele s Angelou Merklovou, nedosáhla v Německu svůj volební cíl opět převzít vládu stejně jako v Česku hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, který vládl od roku 2017. Všechno dost těsně, v Česku zvlášť mrzuté pro úřadujícího premiéra, že musí odevzdat vládní moc dvěma koalicím s třemi a dvěma stranami navzdory pouze nepatrné ztrátě voličů.

V den konání diskuze bb-talk  09.11.21 došlo nejprve k vyřazení miliardáře, který se jako druhá nejbohatší osoba v Česku domníval, že všechny karty jsou na jeho straně.  Prezident Zeman pověřil pětikoalici pod vedením šéfa ODS Petra Fialy vytvořit vládu. Pod střechou volebních uskupení SPOLU a PaS, která společně zvítězila, se sjednotilo pět stran levého a pravého středu s ODS (občanskými demokraty) jako vedoucí silou. Mezi nimi také Pirátská strana, jako největší faktor nejistoty, v uvozovkách jako “Trouble maker”. V Českém stranickém spektru nehraje Strana Zelených žádnou roli, stejně jako v předcházejících volbách ani v roce 2021 zřetelně nedosáhla na hranici 5%. Do parlamentu se nedostala ani komunistická strana a jedna mimoparlamentní pravicová strana. Stejně jako v Čechách a v mnoha jiných evropských zemích jsou i v Německu pryč časy, kdy vládnoucí (lidové) strany dosahovaly ve volbách podílu nad hranicí 30%.  “Rozpad stranické scény je zřetelně vidět” konstatuje profesor Jerzy Maćków z Řezna. Novinář Pavel Polák mluví dokonce o erozi. S důsledkem specializace na témata a společenské skupiny.

Překvapivé volební výsledky poskytují čtyřem expertům a moderátorce bohatou látku pro analýzu, hodnocení a diskuzi o možném působení na česko-německé vztahy. V diskuzním pořadu, organizovaném v důsledku  pandemie virtuálně přes bbkult.net přicházejí ke slovu čtyři důkladní znalci politické scény obou zemí.

Při pohledu z Německa a Bavorska se nabízí otázka, co prosazuje pět stran nové vládní koalice v Česku a naopak je přirozená zvědavost v Praze, co lze očekávat od tří semaforových stran SPD, Sdružení 90/Zelení a FDP pro česko-německé vztahy. Experti se shodují v tom, že díky vládní koalici pěti stran, které se řadí do širokého spektra politického středu pod vedením Petra Fialy (ODS), budou česko-německé vztahy a evropská spolupráce spíše profitovat. “Nová vláda v České republice je proevropská” říká Lukáš Novotný, “aniž by ovšem přesedlala na euro”.

Jak se bude Česká republika do budoucna profilovat: Jako Východ Západu, tedy jako část středu Evropy anebo více jako země na západě Východu, tj. distancovaně k sousedním zemím Německu a Rakousku. Za Fialu se zdá být směr jasně předznamenán jako deklarovaný evropský partner, nikoliv bez svých preferencí, jak jsou Ano k atomové energii a Ano k české koruně jako měně. Hans-Jörg Schmidt vidí zřetelný rozdíl v politických těžištích obou zemí. Klima není v Česku již dávno tak ovládajícím tématem jako v Německu, rovněž v politice k uprchlíkům a v energetických otázkách existují rozdíly. Může existovat tandem Scholz / Fiala, ptá se moderátorka Bára Procházková. Přece jen bydlí hamburský Olaf Scholz v Postupimi, mnohem blíže k Praze, než k Cáchám, kdyby byl kancléřem Laschet. Hans-Jörg Schmidt vidí pro spolupráci v přeshraničním kontextu dobré šance v Česku a Lukáš Novotný je názoru, že Fiala musí rychle naskočit do rychlíku, krize mu neposkytnou žádný čas pro 100 dní hájení. Totéž bude nejspíš platit i pro Olafa Scholze.

Hosté

Uvítací projev: zemský radní Thomas Eberling, předseda spolku Bavaria Bohemia e.V., provozovatele Centra Bavaria Bohemia (CeBB)

Moderátorka

Bára Procházková

Jerzy Maćków
vedoucí katedry srovnávací politické vědy (Střední a Východní Evropa) na Univerzitě Řezno

Lukáš Novotný
Vyučující na katedře politologie a člen vědecké rady na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Pavel Polák
zahraniční korespondent zpravodajského portálu Deník N v Německu, v roce 2017 obdržel česko-německou novinářskou cenu

Hans-Jörg Schmidt
v Praze žijící německý novinář a autor knih, v roce 2018 obdržel česko-německou novinářskou cenu

Akce byla v rámci projektu „Kultura bez hranic“ financována z prostředků Česko-německého fondu budoucnosti a okresu Schwandorf.