Říčka Ascha a rybník Hahnenweiher jsou venkovní galerií Schönsee
Zelený pás je více než jen zeleně bující krajina podél dřívější Železné opony. Hornofalckou část obohacuje Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) již po dva roky uměleckýmin projekty v přírodě a krajině.
To hezké na výstavě “Krajina a mění v dialogu”, kterou minulý čtvrtek prezentovalo CeBB je skutečnost, že část uměleckých děl stojí venku, ba dokonce v říčce Ascha a na jednom pontonu na rybníku Hahnenweiher. Při procházkách, při joggingu, nebo při šlapání na kole po cestičkách lázeňského parku uprostřed Schönsee se stávají tichými společníky. “Zastav se, podívej se přece na mě” jako bychom slyšeli našeptávání umělkyň a umělců kolemjdoucím. Každopádně je plovoucí objekt Aleše Hnízdila v rybníku Hahnenweiher pastvou pro oči nejen pro kolemjdoucí, nýbrž také pro hejno tam sídlících kachen, neboť ty s oblibou krouží kolem pontonu. Komu se přes den nedaří interpretovat instalaci série fotografií „Nightswimming“ v poklidně tekoucí říčce Ascha přímo před budovou CeBB od Zuzany Karlíkové ze Zlína na Moravě, ten by měl sem přijít při večerní procházce ještě jednou. Neboť při setmění začne 5 fotografií zářit zevnitř.
Docela jiný akcent dává Václav Fiala z Klatov se svou konstrukcí trámů “Můj dům / Tvůj dům” na jevišti před budovou CeBB. Vlastně objednal nákladní auto na palivové dříví, avšak z té fůry starých trámů se vyklubalo dřevo z jeho rozpadlého lesního domku na Šumavě blízko hranice. Tedy žádné dřevo na protopení, nýbrž k tomu, aby vytvořil působivou dřevěnou skulpturu, v které jsou dva do sebe zkřížené domy pokojnými sousedy.
Doporučení vedoucí CeBB Veroniky Hofinger při přivítání, překročit práh dveří do bývalého obecního pivovaru, je odměněn pokračováním dialogu mezi krajinou a uměním. Umělecká díla v celém domě od vchodu až po vyhlídkovou terasu zcela nahoře. U vchodu Vás přivítá ve 14 m vysokém vzdušném prostoru schodiště vznášející se filigránová instalace Aleše Hnízdila, která se nechá cestou nahoru ze všech stran prohlížet.
V místnosti bb-forum, bývalé varně, se řadí na čtyřech stranách dvě po léta komponované fotosérie hornofalckého umělce Jeffa Beera. Ten není jen fotograf, vytvořil také v žánrech malířství, sochařství, koláž, literatura a hudba pozoruhodná mistrovská díla. Jakým virtuózním umělcem zvuku je Jeff Beer, zažijí hosté při otevření výstavy při jeho tichých, pak zase rozpoutaných sledech tónů, které vyloudí ze svých bicích nástrojů. Při té hudbě je čas, nechat pohledy bloumat v prostoru k instalaci srpků měsíce od Václava Fialy kolem jednoho nosného sloupu klenby a k třem stříbřitě se lesknoucím a k interpretaci animujícím kovovým skulpturám Jeffa Beera. On hudebně doprovázel ostatně i slavnostní akt při otevření CeBB před 15 lety.
Skutečnost, že dík Veroniky Hofinger není směrován jen ke čtyřem umělcům a podporujícím partnerům, nýbrž zahrnuje také staveniště, se stává zřejmým při rozměrech uměleckých děl: Bez pomocných rukou Manfreda Ehrenthalera a jeho stavebního týmu by se nedalo zvládnout postavení uměleckých děl, zejména ve vodě. Místostarosta Josef Fleißer vrací v závěrečném proslovu dík města zpět spolku Bavaria Bohemia e.V. a CeBB.
Jeff Beer (*1952) z Falkenbergu v zemském okrese Tirschenreuth pracuje v širokém spektru hudby, malířství, sochařství, koláže, fotografie a literatury. Po svém studiu hudby (komponování, bicí, klavír) mu četné získané ceny a vyznamenání, mj. Bavorská státní cena otevřely mezinárodní kariéru sólisty.
Zuzana Karlíková (*1980)žije ve Zlíně. Studovala fotografii na Institutu umělecké fotografie na Universitě Opava. Tvoří série obrazů, které se věnují obvyklým fenoménům kolem nás: vodě, včelám, pokojovým rostlinám, cestám…
V hlavním povolání pracuje jako kartografka.
Václav Fiala (*1955) žije a pracuje v Klatovech v bývalé tankové hale jako ateliéru. Studoval Uměleckou průmyslovou školu v Praze. Od roku 1992 vytvořil množství sochařských zčásti monumentálních děl. Jeho sochařský přístup je často inspirován architekturou. Má znamenitý cit pro zakomponování skulptury do prostoru.
Aleš Hnízdil (*1954) je vyučený umělecký kameník a studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Od poloviny devadesátých let kombinuje volnou uměleckou tvorbu s pedagogickou činností na Katedře krajinné architektury Zemědělské univerzity (ČZU) v Praze.