Santiniho projekt se stává skutečností
Dostavba východního ambitu někdejšího cisterciáckého poutního místa v Mariánské Týnici na Plzeňsku se kvůli koronaviru protáhne do příštího roku. Nyní se dodělává střecha, zbývá interiér a fasáda. Pod rukama malíře vznikají rozměrné fresky.
Více než 300 let starý návrh světoznámého architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela se stává skutečností.
Výjimečný počin nemá v České republice obdoby. „Je to zázrak. Celý areál dostane ideální podobu, jakou měl původně mít,“ raduje se ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska, které zde sídlí, Irena Bukačová.
Východní ambit už stojí, krovy jsou hotové, stejně jako téměř všechny klenby. „Dodělávají se omítky a střecha. Zbývá celá řada věcí, které se týkají interiéru a fasády,“ vyjmenovala ředitelka. Řemeslníci se co nejvěrněji drží tradičních technologií a materiálů. Zajímavostí je například takzvaná česká placka, která je typická pro tehdejší dobu. Zjednodušeně řečeno jde o barokní druh klenby.
Východní křídlo je zrcadlovou kopií toho západního, jehož součástí jsou také čtyři kaple. Ty aktuálně zkrášluje malíř Jan Spěváček. Na stropech vytváří rozměrné fresky zobrazující křesťanské výjevy spojené s Pannou Marií.
Unikátní projekt měl vyvrcholit už letos. Kvůli koronaviru se však jeho dokončení protáhne do příštího roku. „Jestliže se čekalo tři sta let, pár měsíců už nás nevytrhne. Mnoho generací ani netušilo, že se dílo nakonec zdárně dotáhne. My nyní přepisujeme učebnice,“ uvedla Bukačová.
Nedočkavci či zájemci o historii se už teď mohou podívat na některé díly chystaného časosběrného dokumentu režisérky Marie Šandové. Zveřejněné jsou na stránkách muzea.
Ředitelka doufá, že ve východním ambitu se budou konat nejenom kulturní a společenské události, ale také se sem vrátí duchovní rozměr. Barokní perla severního Plzeňska po staletí patřila k významným poutním místům. Na slavnostní otevření, které plánují na květen 2021, mají připravenou ještě jednu novinku.
„Myslím, že pro návštěvníky bude lákavá také zvonohra se šestnácti zvony z dílny Petra Rudolfa Manouška. Ty budou zavěšené na konstrukci ve tvaru lipového květu. Jde opět o symbol spojený s cisterciáky. Lidé si mohou poslechnout mariánské písně,“ uzavřela.
Zdroj: idnes.cz





