Kovářov
První písemná zmínka o Kovářovu je z roku 1220. Kovářov, jak nám ukazuje historie, je však mnohem starší. Zdejší krajina byla dle archeologických poznatků osídlena již v 9. století. Na osídlení měla vliv i blízkost řeky Vltavy, jí i Kovářov může děkovat za svůj vznik a rozvoj. Obec Kovářov získala titul vesnice České republiky roku 2004.
Historie
Na počátku měl Kovářov několik dvorců či tvrzí, hospodařily zde rody rytířské, které postupně prodávaly své majetky pánům z Rožmberka a Švamberkům. V roce 1592 připadl Kovářov prodejem do majetku pánů na Zvíkově a Orlíku. Tento stav, i když již v jiné podobě trval až do roku 1919, kdy byla provedena pozemková reforma, lidé si půdu kupovali a samostatně na ní hospodařili.
Kovářovu se však ani světové dění nevyhýbalo. Zapůsobila zde také doba husitská, ale hlavně pak třicetiletá válka, která zdejší kraj velmi zpustošila. Například z městečka Zahořany zůstala jen malá vesnička. Vesnička Hostín až na několik stavení zmizela. Procházející švédské vojsko žádalo na již tak chudých občanech výpalné. Toto bylo 17. století.
V 18. století tudy procházelo francouzské a pruské vojsko. V sedmileté válce (1756 – 1763) ukládala vláda neslýchané daně. Lidé si museli odepřít poslední od úst, aby mohli zaplatit daně. Na zdejší kraj dolehla bída a hlad. V letech 1771 – 72 zde vypukla epidemie moru. V kovářovské osadě jich z 3096 zemřelo 2180. Tyto rány však obyvatele Kovářova nesrazily. Svou vesnici znovu budovali. Je zajímavé kolik domů a staveb z této doby nese na kamenech či zdech rok svého budování.
V roce 1886 byla zřízena silnice z Milevska do Zahořan, což otevřelo tento chudý kraj světu. V této době hledalo mnoho občanů z kovářovské farnosti svůj nový domov za mořem. Bylo pro ně velké plus , že dovedli číst a psát, což jim velmi usnadňovalo nový život mezi mnohými negramotnými přistěhovalci. Základ k jejich gramotnosti jim dala škola, která zde byla, jak se píše v dochovaných písemných zprávách, již v 17. století.
V 19. století byla v Kovářově zřízena pošta. V obci se začal rozvíjet kulturní život. Byl zde založen sbor dobrovolných hasičů, který pracoval nejen k ochraně majetku a života svých spoluobčanů, ale velmi bohatá byla i práce na poli kultury a osvěty. Měl svůj divadelní soubor a vlastní jeviště. Po první světové válce začal v obci pracovat dramatický kroužek, ze kterého později za součinnosti členů hasičského sboru vznikl spolek divadelních ochotníků. Velmi aktivní činnost ukončil v prosinci roku 1957. Jako připomínka této činnosti byla zrestaurována opona, která je vyvěšena v zasedací síni obecního úřadu. V Kovářově byl v té době bohatý kulturní a společenský život. Mimo studentů, hasičů a divadelních ochotníků zde pracovala i katolická mládež, která měla své vlastní jeviště.
Bohatá činnost různých spolků a mládeže byla zastavena po roce 1948. V roce 1984 začal pracovat folklorní soubor „Kovářovan“ , který propaguje kroj zdejšího kraje „kozácký“, národní písně a tance našich předků. Jihočeský folklorní festival v Kovářově je zařazen mezi významné lidové slavnosti.
