Velešín
Město Velešín se rozkládá na levém břehu Malše a je centrálním městem mikroregionu Pomalší. Od města České Budějovice je vzdálené 20 km směrem na Dolní Dvořiště a Linz a od Českého Krumlova je vzdálené 13 km.
Vlastní osada vznikla zřejmě počátkem 13. století v mírné proláklině svažující se východním směrem ke kaňonovitému údolí řeky Malše (dnes údolní přehrada Římov). Ze severní a jižní strany je ohraničena hlubokými zářezy potoků. Pouze směrem západním je terén otevřen do mírně zvlněné krajiny mezi řekami Malší a Vltavou. V minulé době bylo město Velešín významným trhovým městem, jehož dominantou je bývalý kostel sv. Filipa a Jakuba a barokní radnice. K dalším významným památkám patří farní kostel sv. Václava, několik významných historických domů na náměstí a barokní mariánské sousoší postavené zde v roce 1765.
Nejstarší část Latrán vznikla při stavbě královského hradu Velešín. Životodárná řeka Malše již dávno před tím poskytovala útočiště a dostatek obživy pro obyvatele sídliště nazývaného Kamenná věž z pozdní doby bronzové, asi 1500 let př.n.l. nacházející se po proudu řeky směrem k obci Římov. V blízkosti Velešína vedla také známá koněspřežní železnice z Českých Budějovic do Linze a dochovalo se zde několik mostků a významných staveb této technické památky. Ve Velešíně se narodil kněz a obrozenecký básník Josef Vlastimil Kamarýt, blízký spolupracovník F.L. Čelakovského. K dalším novodobým osobnostem patří naivní malíři manželé Šítalovi, jejichž díla svým významem daleko přesáhla hranice republiky a jejich umělecká pozůstalost je vystavena v historickém domě č.p. 20 “U Kantůrků”.
Historie
Osada Velešín byla založena pravděpodobně ve 13. století v souvislosti s výstavbou hradu na ostrohu nad řekou Malší. Tradované zvěsti o slovanském hradišti v okolí Velešína archeologické výzkumy nepotvrdily. Na případné starší osídlení předcházející době výstavbě hradu tak odkazují pouze etymologové, podle jejichž výkladu vzniklo pojmenování Velešína nejspíše podle usedlosti patřící jakémusi Velešovi. Od počátku byl Velešín osídlen obyvatelstvem hovořícím převážně česky.
Hrad Velešín je poprvé zmiňován v listině z roku 1266. V první třetině 13. století byl založen jako královský hrad – pravděpodobně Přemyslem Otakarem I. nebo Václavem I. V držení královské komory však hrad nezůstal dlouho. Roku 1265 vyměnil král Přemysl Otakar II. velešínské panství s Čéčem z Budějovic za Hlubokou a Budějovice. Čéč však Velešín zanedlouho prodal Benešovi Pyšnému. Jím zde začala vláda Michaloviců. Král Přemysl Otakar II. sice Benešovi Velešín odebral, ale Václav II. ho 28. srpna 1283 navrátil Benešovu synovi Janovi z Michalovic. Ve vlastnictví pánů z Michalovic pak Velešín setrval déle než jedno století. V roce 1387 hrad, k němuž náležely Latrán a městečko na levém břehu Malše, vesnice Sedlce, Tolišovice, Chlum Polžov, Kladějov a další majetek, prodal Jan IV. Michalec z Michalovic Oldřichovi z Rožmberka. Ve vlastnictví Rožmberků se Velešín nacházel až do vymření rodu Petrem Vokem v roce 1611. Za vlády Rožmberků se Velešín dočkal povýšení na městečko s právem pořádat trhy; zřejmě až v éře této vrchnosti začal také používat vlastní znak.
Dvacáté století přineslo obyvatelům Velešína dobu nebývalých zvratů. S nadšením vítalo obyvatelstvo ustavení samostatného československého státu v roce 1918 – na rozdíl od některých měst v sousedství, kdy třeba v Kaplici zklidňovali německy hovořící nespokojence vojáci střelbou z děl. I muži padlí na frontách první světové války, kde bojovali za rakousko-uherskou vlast a císaře pána, byli později připomínáni jako oběti, které položily životy za dlouho očekávanou svobodu. Ve Velešíně se v listopadu 1918 ustavil národní výbor, k němuž se připojily i okolní obce. Jeho členové se v době, kdy ještě nefungovaly nové československé orgány, snažili především zabraňovat vývozu potravin, paliva a dalšího pro republiku potřebného materiálu do Rakouska.
K významné proměně městečka přispělo zavedení elektřiny, o které zastupitelé usilovali již od roku 1913. První elektrárna se v roce 1919 rozběhla v Pučeglově mlýně na Malši. V roce 1940 převzaly starost o zásobování proudem Jihočeské elektrárny v Českých Budějovicích. Na Malši se také výrazně rozvíjel rekreační ruch, byť mnozí obyvatelé městečka nepohlíželi na příliv výletníků vstřícně. Postavení letoviska ztratilo Velešínsko až v sedmdesátých letech minulého století v souvislosti s budováním římovské přehrady.
Doba po roce 1989 přinesla nové poměry i nové plány. Opět se rozvinulo soukromé podnikání, přišla plynofikace, části Velešína zásadně mění svoji podobu – například sousedství autobusového nádraží, kde někdejší rumiště v centru obce nahrazuje komerčně-obytná zóna. Významnou změnou bylo i to, že se Velešín 1. února 1996 dočkal povýšení na město.
Hospodářství
Nejvýznamnějším hospodářským podnikem je akciová společnost Jihostroj Velešín, jejíž vznik se datuje již v roce 1936. Zemědělské družstvo nástupce JZD, které vzniklo v roce 1950. Po roce 1989 vznikly nové významné podniky ARTEL KOSTEČKA s.r.o., Taconova Production s.r.o. další menší firmy a fyzické osoby zajišťující služby a obchodní činnost pro občany města a jeho okolí.
