Merklín
Jihozápadně 10 km od Přeštic se v rozkládá obec Merklín. Obec dělí řeka Merklínka, vytékající z Merklínského rybníka. V obci se nachází poměrně velký počet historických památek. Patří mezi ně venkovský zámek s parkem, kostel sv. Mikuláše se sochami sv. Notburgy a sv. Floriána, socha sv. Gotharda a kostel sv. Vavřince (tzv. Bijadla) připomínaný již v roce 1115 jako majetek kladrubského kláštera. V Merklíně se nachází obecní úřad, pošta, základní škola, zdravotní středisko a obecní knihovna. V obci je aktivní fotbalový oddíl Sokol Merklín, softbalová družstva mužů, žen a dětí. Příznivci tenisu mají možnost si zahrát na dvou nových tenisových kurtech s umělohmotným povrchem. V obci se nachází dvě pohostinství, čtyři obchody s potravinami, řeznictví, obchod se spotřebním zbožím a drogerie. Směrem na Staňkov se uprostřed lesů nachází rekreační středisko Zelený Háj.
Historie
První písemná zpráva o městečku je z roku 1356. Již tehdy, v souvislosti s držením obce bratry Dněprem a Bohuslavem, byl Merklín zmiňován jako městečko s kostelem a tvrzí. Po smrti bratrů získala Merklín Bohuslavova dcera, provdaná za Konráda Borníka ze Štíťar, který kolem roku 1431 prodal zdejší panství stříbrskému měšťanu Michalovi, později psanému z Merklína. Chřínovcům z Chřínova patřilo Merklínské panství prakticky po celé 16. století. Na počátku 17. stol. získávají merklínští měšťané povolení vařit pivo a další městská privilegia. Na počátku třicetileté války bylo městečko v průběhu bitvy mezi Mansfeldovými vojsky a císařskými kozáky poškozeno. Válkami, průtahy vojsk a všeobecnou bídou v letech 1624 – 1652 Merklín zpustl a vylidnil se. V historii obce je doložena těžba zinku a stříbra a sklárna Na Vytůni. Na počátku 20. století bylo v okolí Merklína též několik kamenouhelných loží.
Hospodářství
V Merklíně nepodniká žádná větší výrobní firma. Vzhledem k výborným rekreačním možnostem se místní podnikatele orientují na podnikání v cestovním ruchu.
