Manětín
Městečko se nachází v Manětínské vrchovině v bývalém okrese Plzeň – sever. Čítá 1316 obyvatel a leží 420 m. nad mořem. V období baroka zde působila celá řada vynikajících umělců, a díky tomu je Manětín nazýván západočeskou barokní perlou. V místním zámku sídlí pobočka Muzea a galerie severního Plzeňska, ve které je instalována zámecká expozice s bohatými sbírkami nábytku, užitého a výtvarného umění (stálá výstava obrazů Václava Brožíka). Památky: – zámek Manětín – stojí na místě renesančního sídla, po požáru města r. 1712 barokně přestavěn podle projektu T. Hafeneckera. – Zámecký park. – poutní kostel sv. Barbory – gotický kostel sv. Jana Křtitele – pozdně barokní měšťanské domy na náměstí
Historie
První zmínka o obci pochází z roku 1169. Původně zde stála komenda rytířského řádu Johanitů s knížecím loveckým dvorem. První výsady obdrželo městečko, jež těžilo z polohy na obchodní cestě z Chebu do Prahy, od krále Vladislava I. již v r. 1235. Církevní majetek přešel po husitských válkách na Švamberky, kterým panství patřilo do r. 1544. Pak náleželo Šlikům a Hrobčickým z Hrobčic. Od r. 1622 do 20. stol. je vlastnili Lažanští z Bukové, za nichž bylo městečko po požáru v r. 1712 nově vybudováno. Hned po požáru dal Václav Josef Lažanský podle plánů J. B. Santiniho zámek zcela přestavět. Za Václava Josefa Lažanského a jeho manželky a jejich syna Maxmiliána Václava byl Manětín opravdovým střediskem umělců. Pracoval pro ně malíř P. Brandl i jeho vrstevník F. K. Bentum, dále J. F. Händl, sochaři Š. Borovec a J. J. Herscher, architekti J. B. Santini, J. J. Hess z Tyrol a ke konci 17. Století stavěl pro Lažanské v Manětíně i architekt G. B. Mathey (kostel sv. Barbory).
Hospodářství
Manětín se orientuje na turistický ruch. V současnosti zde podniká celá řada drobných živnostníků. Nachází se zde tyto firmy: Pracovní oděvy Hana Koudelová Stavitelství Milan Hanus TAZ – František Janouškovec TEN EXPRES s.r.o. Výrobní družstvo invalidů Obzor Plzeň ZDV Manětín Železářství Roman Bednařík
