Tiefenbach
Uprostřed půvabné a lesnaté krajiny v koutě tří lesů – Bavorského lesa, Šumavy a Hornofalckého lesa – leží rekreační středisko Tiefenbach v Horním Falcku (527m.n.m.) v severním okresu Cham. Vedle ticha a odpočinku je zde nabízena dostačující nabídka pro volný čas, zejména blízké Stříbrné jezero (Silbersee) s možností koupání, plachtění, surfování a rybolovu. Pozoruhodné je jak muzeum „Bývalá škola paličkování v Tiefenbachu“, tak i „Muzeum Ludvíka Gebharda“, které představuje současné linořezebné práce v Tiefenbachu narozeného a v březnu 2007 zemřelého umělce. Již několik let udržuje Lidová škola v Tiefenbachu dobré kontakty s partnerskou školou ve Štěnovicích v okresu Plzeň.
Historie
Obec Tiefenbach byla poprvé zmíňována v listině z roku 1180. Ve vlastnictví dynastie Murachů patřil Tiefenbach podle záznamu ve vévodsko-dolnobavorské knize z roku 1270 k úřadu Schneeberg (Altenschneeberg). S rozdělením Dolního Bavorska přešel hrad Altenschneeberg a také nedaleko ležící hrad Frauenstein do vlastnictví vévody XV. a v roce 1340 císaře Ludvíka Bavorského. Z obou hradů jsou dnes k vidění jen zříceniny.
Už ve 13. a 14. století byla obec na řece Schwarzach ovlivňována průmyslovým životem. „Kovárna na výrobu kolejnic Tiefenbach“ vyráběla nářadí, zbraně a nástroje. Spolu s dalšími kovárnami, mlýny, pilami a sklárnami zažilo okolí ekonomický rozmach. „Trh“ v roce 1538 svědčí o čilém ekonomickém ruchu, které zahrnovalo také zemědělské výrobky. Velkého významu dosáhlo už na začátku 17. století řemeslo tkadleců lnu. Až do současnosti se považovalo paličkování za zvláštní hospodářské odvětví, které se díky Státní škole krajkového paličkování, která existovala od roku 1912 až do roku 1970, těší celosvětové vážnosti.
Vývoj Tiefenbachu a jeho městských čtvrtí byl ve 20. století kvůli oběma světovým válkám přerušen. Poté se však nadále plynule vyvíjel v ekonomických, komunálních a kulturních oblastech. Zřízení mnohých společenských zařízení a čilý život spolků svědčí o nasazení občanů a obecní správy pro jejich obec. V rámci územní reformy se roku 1972 přičlenily k Tiefenbachu obce Breitenried s Kleinsteinlohem, Altenschneeberg s Hoffeldem, Hannesried s Kagernem, Irlach s Plößhöfem a Steinlohe, roku 1974 Schönau a roku 1978 Katzelsried se Steinem a Grubhofem.
Hospodářství
V obecním obvodu Tiefenbach se usadily různé živnostenské podniky. Více informací získáte přes domovskou stránku obce Tiefenbach (http://www.tiefenbach-opf.de/tiefenbach/wirtschaft/wirtschaft.html) Průmyslová zóna obce Tiefenbach navazuje přímo na jižní oblast obce, resp. na již existující průmyslovou zónu. Její velikost je 2,115 ha. Dopravní zpřístupnění je zajištěno po státní silnici 2400 a 2160. Přivaděče jsou veřejné dopravní plochy. Zásobování vodou je zajištěno díky napojení na centrální zásobovací zařízení obce Tiefenbach. Odpadní voda se dá svádět do stávající kanalizační sítě obce Tiefenbach.
