Amberg
Svobodné okresní město Amberg je třetím největším městem Horního Falcka s vynikajícími kulturními, sociálními a školními zařízeními. Amberg je pyšný na své historické Staré Město, které je kolem dokola obklopeno schůdným městským příkopem. Městem protéká řeka Vils, která se od Zemské zahradnické výstavy 1996 dostala na oči veřejnosti. Mezi výstavištěm Zemské zahradnické výstavy – nyní Park volného času – a Starým Městem leží Amberské kurfiřtské lázně a Amberské kulturní a kongresové centrum (ACC). Amberg je známý jako město piva s velkým množstvím samostatných pivovarů – je zde však patrný proces slučování podniků. Amberské pivovary a řeznictví jsou vývěsními štíty na každoročně poslední týden v červnu pořádaném „Bergfestu“ na kopci „Mariahilfberg“. V roce 1994 byla zřízena na území dřívějších kasáren Vysoká odborná škola (Fachhochschule) jako podvojná odborná vysoká škola (Doppel-FH) s Weidenem. Škola nabízí především technicky zaměřené studijní obory. Amberg je partnerské město s městy Bad Bergzabern/Německo, Périgueux/Francie, Ústí nad Orlicí/Česká republika, Bystrzyca Koldzka/Polsko, Trikala/Řecko. Dále pěstuje Amberg úzké kontakty s městy: Freiberg/Německo; Siilinjärvi/Finsko; Kranj/Slovinsko; Geretsried/Německo a Schnaittenbach/Německo.
Historie
Nejstarší písemná zmínka o Ambergu pochází z roku 1034. Ve 12. století byl již Amberg důležitým místem kupců provozujících obchody. Amberské obchody byly uzavírány z převážné části po vodě, tedy po proudu řeky Vils a odtud přes Naab do Dunaje. Upevněný trh, který lze v polovině 12. století dokázat v knize tradic kláštera Ensdorf, se rozvinul v město 13. století. Za svůj hospodářský vzestup však vděčí Amberg nejen obchodu, ale hlavně výstavbě železnice a dalšímu zpracovávání těženého surového železa v takzvaných kladivových mlýnech, ve kterých se za použití vodní síly rozkovávala ruda. Roku 1269 přešel Amberg do rukou rodu Wittelsbachů. Největším příznivcem Ambergu se stal bratr Rudolfa I., vévoda Ludvík IV., od roku 1314 král a od roku 1328 císař Ludvík Bavor. Navzdory rozmanitým vztahům Ludvíka k Ambergu připadla v rodinné smlouvě von Pavia roku 1329 synům jeho bratra, Rudolfa I., a tím falcké linii dynastie Wittelbachů. Bombardování za druhé světové války zůstalo historické jádro Ambergu ušetřeno. Velké problémy pro město nastaly po kolapsu roku 1945, když se počet obyvatel kvůli příchodu uprchlíků zvýšil z 32.000 na 44.000. Teprve angažovaně provedený demonstrativní stavební program na začátku šedesátých let mohl zjednat nápravu bytové krize. V sedmdesátých letech zahájilo město sanaci Starého Města, takže je dnes možné vidět ho ve svém starém lesku.
Hospodářství
Hospodářskou základnu Ambergu v období industralizace tvořila vedle továrny na výrobu zbraní, která byla do města přemístěna už v roce 1801, především firma Baumann, která v roce 1869 začala v Ambergu s výrobou emailového zboží. V době jejího největšího růstu, v prvních letech minulého století, zaměstnávala 2600 dělníků. Významný je hospodářský život v Ambergu s průmyslovými podniky (mj. Siemens a.s., Grammer a.s.), početnými středními podniky a široce rozvinutou paletou velkoobchodních a maloobchodních podniků a podniků služeb. V zóně pro pěší v srdci Starého Města se usídlily mnohé obchody a gastronomické podniky s bohatým sortimentem. Statistika čítá přibližně 9.000 pracovních sil ve zpracovatelském průmyslu. Také průmysl řemesel se pokládá s asi 4.000 zaměstnanci ve více než 400 podnicích za jeden z nosných sloupů amberského hospodářství.
