Giacomo Puccini – Turandot, opera
Opery Giacoma Pucciniho tvoří neodmyslitelnou součást italského repertoáru každé operní scény. Ve většině z nich Puccini vypráví nějaký tragický ženský osud, příběhy švadlenky Mimi, gejšy Čoc-Čo-San nebo zpěvačky Tosky dojímají i diváky našeho století.
Puccini výborně uměl charakterizovat prostředí svých oper a proto často volil i exotické náměty, které mu to umožňovaly. Po japonské Madame Butterfly a americkém Děvčeti ze Západu si pro svou poslední operu zvolil exotické prostředí pohádkové Číny. Námět k opeře Turandot našel ve hře italského dramatika Carla Gozziho z roku 1762, který zpracoval známý pohádkový příběh o kruté čínské princezně, dávající všem svým nápadníkům hádanky. Když je neuhodnou, skončí na šibenici. Sérii poprav přeruší až svým vítězstvím tatarský princ Kalaf, kterého v Pekingu nikdo nezná, a který naopak dává Turandot hádat své jméno. Turandot nakonec pocítí ke Kalafovi cit a všem oznamuje, že jeho jméno je láska!
Puccini operu již nedokončil, neboť podlehl zhoubné rakovině hrtanu. Dokončení díla se ujal skladatel Franco Alfano, v jehož redakci se opera nejčastěji uvádí. Turandot měla premiéru 25. dubna 1926 v milánské Scale pod taktovkou dirigenta Artura Toscanini. Poslední inscenace měla premiéru 09. prosince 1973 v Plzni. Opera bude nastudována v italském originále s českými titulky.
