Lovectví v česko-bavorském pohraničí v 16.-19. století

Výstava se věnuje lovectví jako kulturnímu fenoménu doby středověké a novověké střední Evropy – převážně na území Čech a sousedních oblastí – od vrcholného středověku až do konce 19. století (symbolickým časovým koncem je zjištění posledních medvědích stop na Šumavě v roce 1892). Náplní výstavy jsou především lovecké zbraně od kuší a oštěpů přes kolečkové, křesadlové a perkusní pušky až po ručnice moderních systémů konce 19. století a samozřejmě lovecké tesáky, nože, prachovnice, pouzdra na střelivo atd. Část zbraní je vyrobena v bavorských dílnách. Tyto zbraně jsou doplněny předměty umělecko-průmyslového charakteru s loveckou tématikou (porcelán, sklo, medaile a drobná plastika) a samozřejmě i grafikou, která navozuje dobovou atmosféru. Výstava je doplněna způsoby a organizací lovu ve středověku a novověku. Představeny jsou hlavní druhy lovné zvěře (s důrazem na velkou a divokou zvěř) a v neposlední řadě je podán stručný přehled práva myslivosti a loveckého práva vůbec.