Z podstavce na stěnu – O umisťování uměleckých předmětů ze skla

V začátcích hnutí studiového skla zhotovovali umělečtí skláři téměř výhradně objekty, které pak stály v ochranných vitrínách. V 80. letech dobyly skleněné sochy zvyšující podstavec. Již nejméně deset nyní vznikají stále více i umělecká díla, která pro svoji prezentaci vyžadují stěnu. To není náhoda. Protože tento vývoj probíhá paralelně se zabydlením skla jako materiálu v umění. Speciální výstava se věnuje jevu, kdy umělecká díla jsou tvořena pro nějaké konkrétní místo.

Je zde vystaveno 30 objektů od 70. let 20. století až po dnešek. Spektrum technik a témat je přitom velké: K vidění jsou ranné dekorativní práce ze skla a objekty, které se zaměřují na optické jevy a pracují se světlem a odrazy. Vedle děl, která vyprávějí příběhy a vyřizují vzkazy, zde najdeme také krajiny a abstraktní nástěnné obrazy. Stranou je ponechána klasická malba na sklo, která má často vazbu na architekturu.

Vystavena jsou umělecká díla z vlastní sbírky i vybrané výpůjčky od umělců, mimo jiné práce Carla Bense, Nicole Chesney, Hartmanna Greba, Jense Gusseka, Palo Macha, Heinze Macka, Uty Majmudar, Gerharda Ribky, Renato Santorossy, Verony Schatz, Keiyony C. Stumpf, Veroniky Suter, Harryho Zengelera a Jeffa Zimmera.