Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce Klatovy

Na náměstí stojí majestátně působící raně barokní stavba jezuitského kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce z let 1656–1679, s bohatě zdobeným dekorativním průčelím a interiérem. Stavbu započal architekt Carlo Lurago, později se na jejích úpravách podílel architekt Giovanni Domenico Orsi. Kostel vznikl jako barokní novostavba na místě starších městských domů a je vystavěn na půdorysu latinského kříže s kupolí nad křížením ramen. Zachovává tím tak klasickou koncepci jezuitských chrámů. Kostel byl vysvěcen 20. srpna 1679. Řada prací však ještě nebyla zcela ukončena. Z raně barokní výstavby se dochovalo obvodové zdivo, základní systém členění fasád a interiérů, některá okna a portály a klenby. Při požáru města v roce 1689 kostel vyhořel. Až v roce 1709 začala kompletní oprava a přestavba. Znovu byly postaveny krovy (1712) a provedena klenba lodi a presbytáře, dále byly osazeny portály do východního průčelí, upraveno členění fasád a provedena štuková výzdoba v interiérech. Kostel byl znovu vysvěcen v roce 1717. Následně se však ještě doplňovalo vnitřní vybavení. Kostel stojí při jižním konci západní fronty náměstí, hlavní průčelí má obrácené do náměstí a jižní pak do Balbínovy ulice. Ve východní části obdélné lodi je vymezený užší prostor kruchty, po stranách lodi jsou boční kaple (kaple jsou rozděleny na tři samostatné prostory) s emporami v patře. V hlavním východním průčelí obráceném do náměstí stojí dvě hranolové věže. Severní věž je rozdělena na pět podlaží, jižní věž má jen čtyři podlaží. K původnímu uspořádání hlavního průčelí patří členění pilastry a výklenky se sochami. Dodatečná je kompozice tří portálů, střední s monumentální rozvinutou supraportou, nad nímž je nika se sochou sv. Ignáce z Loyoly. Ve vrcholu štítu je umístěna kamenná plastika Panny Marie.