Farní a poutní kostel Narození Panny Marie Strašín
Jedním z nejkvalitnějích příkladů barokního slohu na Sušicku je farní a poutní kostel Narození Panny Marie ve Strašíně. Původně šlo o raně gotickou stavbu stojící v dominantní poloze nad údolím Nezdického potoka, která byla opevněna zdí s nárožními baštami. Podle pověsti se zde poustevníkovi zjevila Panna Maria s Ježíškem sedící na kameni, ze kterého začala téct voda.
Byl to pravděpodobně rostoucí počet poutníků ke zdejší milostné mariánské soše, který v letech 1736–1739 vedl k přestavbě inciované místním farářem Vaňkem, jež vtiskla kostelu dnešní barokní podobu. V západním průčelí stojí třípatrová věž s cibulovitou bání, jejíž okrouhlá schodiště vedou na věž i hudební emporu a opírají se o čela nižších bočních lodí, které zdobí další dvě věže s cibulovitými báněmi. Mírně vystupující presbytář má silně zaokrouhlená nároží a nevysoký barokní štít s obrazem Narození Panny Marie malovaným na vápně.
Trojlodní kostelní síň je rozvržena čtyřmi křížovými pilíři. Dvě boční lodě, nižší a užší než loď středová, mají tři klenbová pole, z nichž západní náleží hudební empoře na eliptických pásech s podkruchtím – jeho valené klenutí je zdobeno lunetami. Pilíře vyložené pilastry s barokními hlavicemi přejímají pásy křížové klenby bočních lodí a nesou zároveň břevnoví s římsou, nad kterou se zvedá stlačené křížové klenutí hlavní lodi. Nad bočními loděmi pak najdeme empory pro lid, triumfální oblouk je naznačen bohatším členěním příčného pásu.
Presbytář strašínského kostela je zaklenut pětipaprskovitě se sbíhajícími lunetami, po jeho stranách se nacházejí vchody do podvěžních síní, nad nimi pak oratoře. Hlavní barokní oltář se dvěma páry sloupů a kazatelna pocházejí z 18. století. Dvě barokní zpovědnice zdobí poprsí sv. Maří Magdalény a sv. Petra, také dva boční oltáře jsou barokního původu. Na hlavním oltáři lze spatřit několik barokních soch, gotická socha Panny Marie s Ježíškem (Madona Strašínská, podle legendy darovaná kostelu Půtou Švihovským) byla bohužel v roce 1990 ukradena.
Dřívější využítí
V minulosti se kromě tzv. Velké pouti (na svátek Narození Panny Marie 8. září) konala za další týden i tzv. Malá pouť a menší poutě na Velikonoční pondělí, na slavnost Nejsvětější Trojice a v neděli po sv. Vítu.