Bývalý cisterciácký klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie Pielenhofen

Cisterciácký klášter v obci Pielenhofen byl po klášteru v Seligenthal u Landshutu druhým největším v řezenském biskupství. První doložená zmínka o tomto klášteru pochází z roku 1237. Ženský klášter byl reformován v roce 1542 a spadal pod světského probošta.  Obyvatelky kláštera však dostaly právo zůstat zde do konce svého života. V 17. století v budově kláštera patrně již nebydlely žádné cisterciánky, ani po rekatolizaci. Teprve v roce 1655 došlo opět k příchodu mnichů, tentokrát se jednalo o mnišský konvent. V 1. polovině 18. století přibyly stavby konventu a klášterní kostel v barokním slohu. Předpokládá se, že kostel, dokončený kolem roku 1721, pochází od vorarlberského mistra stavitele Franze II. Beera a malíře Karla Staudera z Kostnice.

Po zrušení kláštera v roce 1803 následovalo nejprve rozdělení celého komplexu na jednotlivé budovy. Poté  byl komplex předán karmelitánkám na dožití a koncem 19. století salesiánkám, které zřídily již potřetí klášter ve zpustlé budově konventu.  Od roku 1981 se v prostorách bývalého cisterciáckého kláštera nachází internátní lidová škola Vrabčáků z řezenského dómu. Kostel přešel do správy obce jako farní kostel. Vnitřku dominuje pozdně barokní hlavní oltář s osmi sloupy. Stropní malba pochází od Jacoba Carla Staudera a Johanna Gebharda.

(Zdroj: https://www.hdbg.eu/kloster/web/index.php/detail/geschichte?id=KS0316
und (Kirche): https://de.wikipedia.org/wiki/Kloster_Pielenhofen [Stand: 28.09.2018])