Prameny Glauber III, Glauber IV a Kostelní

Po 1. světové válce se pokouší městská rada oživit návštěvnost Františkových Lázní a hledá možnosti, jak rozšířit léčebné indikace. Jsou provedeny první zkušební vrty, s cílem nalézt hlouběji položené prameny s vysokým obsahem kysličníku uhličitého vhodné ke koupelím. V místě dnešní Dvorany Glauberových pramenů tak byly objeveny dnešní tři prameny – Kostelní, Glauber III a Glauber IV. Všechny prameny měly vysoký obsah kysličníku uhličitého, Glauber IV nalezený v hloubce 92 m svým obsahem Glauberovy soli vysoko převyšoval podobné známé prameny. Okolí pramenů bylo po prvním zachycení vrtů v roce 1923 upraveno a na pozadí postavilo město malý pavilón ve švýcarském stylu. Význam všech tří pramenů si však přímo vyžadoval krytou kolonádu nebo dvoranu. Projekt navrhl františkolázeňský stavitel Ernst Engelhardt, autorem pramenných skříní je sochař Adolf Mayerl. Dvorana byla dokončena v roce 1930. Technicky moderní stavba si zachovává klasicistní prvky. Je to neoklasicismus vycházející z antické chrámové architektury s empírovými egyptskými prvky. Vnitřní prostor také skutečně chrám připomíná a navozuje povznesenou atmosféru. Není pochyb, že františkolázeňská pramenná božstva sídlí právě zde.