Státní hrad a zámek Český Krumlov
Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i svou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. V původní půdorysné dispozici, hmotové skladbě, interiérové instalaci i architektonickém detailu je dochován stavební vývoj od 14. do 19. století.
Monumentální komplex hradu a zámku Český Krumlov je situován na protáhlém vysokém skalním ostrohu, který z jihu obtéká řeka Vltava a na severní straně potok Polečnice. Hrad a zámek se hrdě tyčí nad drobnou renesanční a barokní měšťanskou architekturou přilehlého města. Město s velebně působícím kostelem svatého Víta spolu s komplexem hradu a zámku tvoří jedinečnou dominantu celého okolí. Jako drahocenná perla je město Český Krumlov uloženo v kotlině obehnané masívem Blanského lesa na severu a zvlněným terénem šumavského předhůří na jihu a západě.
Areál zámku je jedním z nejrozsáhlejších ve střední Evropě. Zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení soustředěných kolem pěti zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady. V současné době jsou zpřístupněny I. prohlídková trasa a II. prohlídková trasa zámku s autenticky zařízenými interiéry z 16., 18. a 19. století, válcová Zámecká věž s vyhlídkovým ochozem, unikátní barokní Zámecké divadlo, Zámecké lapidárium, Mezinárodní galerie keramické tvorby v prostorách Václavských sklepů, Galerie české kultury v Máselnici a tematické výstavy ze zámeckých depozitářů, umístěné v budovách Máselnice a ve Sloupové síni.
Do areálu zámku v Českém Krumlově se vstupuje od východu z ulice Latrán Červenou branou na I. nádvoří zámku Český Krumlov, nazývané Rejdiště. Vlevo od Červené brány je bývalý objekt Lékárny (Zámek č. p. 46 – Nová lékárna), na něj navazují bývalé konírny – dnes Sloupová síň (Zámek č. p. 232 – Konírny) a Staré purkrabství (Zámek č. p. 58 – Staré Purkrabství), ve kterém sídlil nejvyšší úředník a správce hradu. Vpravo od Červené brány se nachází bývalá Solnice (Zámek č. p. 57 – Solnice) – původní gotický sklad soli. Následují objekty původní Staré lékárny (Zámek č. p. 66 – Stará lékárna), ledárny a Kovárny. Jednou z hlavních budov pravé strany nádvoří je bývalé stavení panského Pivovaru (Zámek č. p. 65 – Pivovar).
Ve stejné budově byla později umístěna knížecí mlékárna s výrobnou sýra. Následuje budova bývalé Nemocnice (Zámek č. p. 184 – Nemocnice) a na samém konci prvního nádvoří stojí domek, ve kterém žil panský puškař (Zámek č. p. 64). Protější stranu zabírají rozsáhlé Kočárovny z 18. století, které zůstaly zachovány v původním rozsahu. V centru nádvoří je parčík s letitou stromovou výsadbou a v samotném středu stojí kamenná kašna ze 16. století (Kašna na I. nádvoří zámku Český Krumlov).
Cesta do zámku pokračuje přes kamenný most, postavený na místě dřívějšího dřevěného padacího mostu. Zdobí jej sochy Panny Marie a svatého Josefa. Most se klene přes hradní příkop (Medvědí příkop na zámku Český Krumlov), ve kterém se již od 16. století chovají medvědi. Průchodem s kamennou bosáží a znakem rodu Schwarzenberků ve vrcholu se vstupuje na II. nádvoří zámku Český Krumlov, do areálu tzv. Dolního hradu. Zde dominuje obytný palác s věží nazývaný “Hrádek” (Zámek č. p. 59 – Hrádek), který je nejstarší částí celého zámeckého komplexu.
Zámecká věž (Zámek č. p. 59 – Zámecká věž) byla původně gotická z druhé poloviny 13. století a v roce 1591 byla renesančně upravena. Severní strana nádvoří je vymezena budovou Nového purkrabství (Zámek č. p. 59 – Nové purkrabství), kde se dnes nachází rozsáhlá zámecká knihovna (Zámecká knihovna v Českém Krumlově). V severním křídle Nového purkrabství má sídlo Státní oblastní archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov. Dále navazuje původní schodišťová věž – Máselnice (Zámek č. p. 59 – Máselnice), ve které se zpracovávalo máslo.
Jižní stranu II. nádvoří vymezuje budova bývalé Mincovny (Zámek č. p. 59 – Mincovna). Centrum II. nádvoří zámku oživuje kamenické dílo další zámecké kašny (Kašna na II. nádvoří zámku Český Krumlov). Strmě stoupající chodbou z let 1574-1575 (Chodba spojující II. a III. nádvoří zámku Český Krumlov) spojující II. a III. nádvoří zámku Český Krumlov vede cesta k Hornímu hradu (Zámek č. p. 59 – Horní hrad), který tvoří rozsáhlý komplex budov kolem III. a IV. nádvoří zámku.
Renesanční malby na fasádách obou nádvoří, jež znázorňují mytologické výjevy z řeckých a římských dějin, jsou dílem rožmberského dvorského malíře Gabriela de Blonde. Interiéry této části zámku jsou zpřístupněny návštěvníkům ve dvou prohlídkových trasách. Cesta dále vede do průchodu za IV. nádvořím zámku Český Krumlov, kde se nachází vstup do labyrintu Václavských sklepů ( Sklepy IV. nádvoří zámku Český Krumlov), jejichž část je v současné době zpřístupněna jako expozice Agentury českého keramického designu.
Přes několikapatrový Plášťový most se prochází na V. nádvoří zámku, kde stojí budova Zámeckého divadla, které je nejkompletněji dochovanou barokní divadelní scénou na světě. Cesta vede dále kolem tzv. Renesančního domu (Zámek č. p. 177 – tzv. Renesanční dům) a směrem vzhůru stoupá doprava k zimní Zámecké jízdárně (Zámek č. p. 178 – Zámecká jízdárna) a rovně k hlavnímu vstupu do Zámecké zahrady.
Zámecká zahrada v Českém Krumlově ve tvaru protáhlého obdélníku o rozměrech 750 x 150 metrů je situována na návrší ve třech odlišných výškových úrovních. Zahradě vévodí Kaskádová fontána s plastikami, jež představují vodní božstva a alegorie ročních dob. Uprostřed zahrady stojí rozkošný rokokový letohrádek Bellarie. Naproti letohrádku se nachází konstrukce tzv. Otáčivého hlediště, přírodní divadelní scény. Cesta sledující podélnou osu zahrady vede kolem dřevěného hudebního pavilonu a na jejím konci je malebné vodní jezírko s ostrůvkem.
Původní gotický hrad založili někdy před rokem 1250 páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců s erbovním znakem pětilisté růže. Po vymření pánů z Krumlova v roce 1302 zdědili hrad příbuzní Rožmberkové. Rod Rožmberků zde sídlil až do roku 1602. S jejich jménem a třemi staletími vlády je spojena doba největšího rozkvětu hradu i města. Ve druhé polovině 16. století získal hrad podobu monumentální a honosné renesanční rezidence. V této době představovali vladaři rožmberského dominia přední osobnosti české šlechty, vzdělané humanisty, mecenáše kultury a umění, schopné politiky, zaujímající nejvyšší úřady v Království českém.
Roku 1602 koupil krumlovské panství císař Rudolf II. Habsburský. Císař Ferdinand II. Habsburský pak věnoval královský majetek knížeti Janu Oldřichovi z Eggenberku, představiteli rakouského knížecího rodu. Až ve třetí generaci tohoto rodu, zásluhou osobnosti Jana Kristiána I. z Eggenberku, lze sledovat od šedesátých let 17. století intenzivnější hospodářský, stavební a umělecký ruch a zámek. Český Krumlov se vymanil z provinční zaostalosti, hospodářské a umělecké stagnace po období třicetileté války.
Jan Kristián I. z Eggenberku vytvořil z Českého Krumlova reprezentativní barokní sídlo. Eggenberkové vymřeli bez potomků v roce 1719 a na Krumlov přišla nová rodová dynastie – knížecí rod Schwarzenberků. Již ve druhé generaci tohoto rodu se projevila tvůrčí osobnost knížete Josefa Adama ze Schwarzenberku.
Obratný a podnikavý hospodář a velký milovník umění se zasloužil o velkorysou přestavbu zámeckého areálu. Příklonem ke kultuře císařské rezidence ve Vídni byly stavební realizace i kulturní život na zámku obohaceny o kulturní podněty evropského významu. Již koncem 18. století a pak zejména v 19. století se projevila vleklá umělecká i ekonomická stagnace a po polovině 19. století zámek Český Krumlov ztratil roli hlavního rodového sídla krumlovsko-hlubocké větvě Schwarzenberků a nebyl ani ve 20. století pravidelně obýván.
V roce 1947 byl schwarzenberský majetek včetně Českého Krumlova převeden do českého zemského vlastnictví a po zrušení zemského zřízení se od roku 1950 stal majetkem Československého státu.
