Státní hrad a zámek Bečov

Hrad Bečov nad Teplou byl založen na počátku 14. století rodem pánů z Oseka, jimž náležel spolu s panstvím téměř dvě století. K největšímu rozvoji hradu došlo koncem 15. století a v první polovině 16. století, kdy hrad patřil rodu Pluhů z Rabštejna. Nejvýše na skále je položen gotický hrad, který byl ranně renesanční úpravou obohacen kamennými portály a nástěnnými malbami. Hradní nádvoří lemuje kromě čtverhranné věže s kaplí a vestavěnými tabulnicemi i Pluhovský palác a konírny.

Pod hradem stojí zámek z 18. století, který má již renesanční jádro. Romantické přestavby podle plánů architektů Zítka a Mockera se uskutečnily jen v minimálním rozsahu. Hrad Bečov: Dvojdílná dispozice hradu se skládá z předhradí, z něhož známe pouze jeho obrys, a jádra hradu, jež zaujímá skalnatý hřbet ostrožny. Vstup do hradu střežila okrouhlá věž, tzv. bergfrit. Na protilehlé straně se tyčila obdélná věž, do níž byla, patrně dodatečně, vestavěna kaple Navštívení Panny Marie. Po polovině 14. století byla do severozápadního kouta jádra vložena mohutná parkánem obíhaná čtverhranná věž, zvaná donjon. Stavební vývoj vlastního hradu ukončilo vybudování ranně renesančního traktu, spojujícího obě čtverhranné věže. Kaplová věž: Hradní tribunová kaple Navštívení Panny Marie s rodovou hrobkou vznikla zřejmě v letech 1352 -1357 vložením do menší obdélné věže.

Na konci 14. století byla opatřena výjimečnou gotickou výmalbou stěn i kleneb s novozákonní tématikou. Tato výzdoba se dodnes dochovala v ojedinělé a působivé podobě. Donjon: Čtyřpatrová obytná věž hradu. Vysoké estetické nároky a komfort soudobého bydlení dokládají v interiérech nejen náročné portály, otopná zařízení (krby) s plochými cihlovými komíny při zdech donjonu, výmalba komnat pána hradu, ale i soustava prevetů (záchodů) ve třech patrech umístěných na krakorcích. Unikátní jsou i gotické a renesanční dřevěné součásti interiéru (vestavěná police, obložení sedátek u oken, malované trámové stropy) a barokní krovy. Spojovací křídlo (tzv. tabulnice): Pro reprezentační a společenské potřeby postavili Pluhové z Rabštejna mezi oběma věžemi křídlo s přízemím a dvěma prostornými a velkými okny prosvětlenými patry tabulnic- hodovních síní a ve skále tesaným sklípkem.

Zámek Bečov
Pozdně barokní zámek dokončil v polovině 18. století Dominik Ondřej Kounic, nástupce Questenberků. Dominantou nezvykle uspořádané zámecké stavby je mnohoboká věž, kopírující půdorysné rozměry tzv. Lacronovy bašty, pocházející z třicetileté války. Barokní zámecký most vede k raně renesančnímu vstupnímu portálu, po jehož stranách se zachovaly kladky na vytahování staršího padacího mostu.

Relikviár svatého Maura
Největší vzácností expozice je relikviář sv. Maura, památka evropského významu. Byl zhotoven v 1. čtvrtině 13. století pro benediktinské opatství ve Florennes (v dnešní Belgii) pro ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje. Dřevěné jádro je pokryto bohatou zlatnickou výzdobou. Ze zlaceného stříbrného plechu jsou vytepány sošky 12 apoštolů, Ježíše Krista a sv. Maura a také reliéfy s výjevy ze života sv. Jana Křtitele a sv. Maura i sv. Timoteje na střeše relikviáře. Vynikající uměleckořemeslnou prací jsou filigrány ze zlacené mědi, ve kterých jsou vsazeny šperkové kameny a antické gemy. Součástí výzdoby jsou také emailové destičky s výjevy ze Starého zákona a řada dalších s geometrickými motivy.

Pluhovský palác
V polovině 16. století, kdy hrad Bečov přestal postačovat nárokům renesance, byl v jeho areálu vystavěn Pluhovský palác, který sestával ze tří domů. Z původních prostor se dochovalo pouze klenuté přízemí a v patře zajímavé místnosti někdejšího archivu s vestavěnými dřevěnými skříněmi.

Prohlídkové ohruhy

• I. okruh – prezentace unikátní románské památky evropského významu – relikviáře sv. Maura s doprovodnou expozicí podrobně mapující význam a osudy této jedinečné památky.
• II. okruh – nabízí zájemcům klasické zámecké interiéry zaměřené na prezentaci uměleckých děl mimořádné kvality pocházejících převážně ze sbírek posledních majitelů, vévodského rodu Beaufort – Spontin (čti: Bófór – Spontén).