Bálek, František

Sochař František Bálek se původně vyučil keramikem a poté řadu let pracoval v porcelánce v Duchcově. Ve svých pětadvaceti letech byl přijat na vysokou školu Umělecko-průmyslovou v Praze, kde v ateliéru prof. Josefa Malejovského, studoval obor užité sochařství. Od drobné keramické plastiky přechází i k monumentálním formám sochařského vyjadřování a kromě klasických sochařským materiálů pracuje i s novými technologiemi. Bálkův umělecký vývoj se od popisného realistického pojetí figury ovlivněného jeho učitelem ubírá k volnější stylizaci námětu a hledání vlastního výrazu.

Po absolutoriu VŠUP se vrací do rodné Plzně, kde začíná jeho umělecká kariéra i pedagogická činnost. V jeho ateliéru vznikly volné komorní plastiky, ve kterých se formuje jeho charakteristické výtvarné pojetí tvaru. Základním námětem je stále figura. Později vznikly i větší realizace z nejrůznějších materiálů, např. kombinace umělých pryskyřic a kovů (Pramen života, Ikaros, Padlý král, Noc přináší sny…) a kamenné sochy (Linie ženy, Sedící, Šelma…). Pravidelné samostatné výstavy doma i v zahraničí jsou pro autora příležitostí k bilancování výsledků jednotlivých tvůrčích etap a v posledních letech se téměř každoročně zúčastňuje domácích i mezinárodních sympozií. Získal rovněž řadu ocenění v sochařských soutěžích.