Kostel svatého Mikuláše

První zmínka o kostele sv. Mikuláše pochází z roku 1259. Farním kostelem je připomínán až v roce 1431. Kostel byl v 17. století dvakráte přestavován. Do konečné podoby obdélného jednolodí s lodí zaklenutou volně s pásy a kněžištěm, tvořeným dvěma plackovými poli s lunetami v trojbočně řešeném závěru, jež vystavěl stavitel Martin Glaser radikální pozdně barokní přestavbou v letech 1756 až 1758. Kostel sv. Mikuláše je původně gotická, orientovaná stavba bez věže, barokně upravena stojí stranou od středu náměstí. Stěny jsou hladké, na klembě presbytáře se nachází freska “Nejsvětější Trojice s anděly”. Malba, její autor František Julius Lux, nebyl dlouho znám, je ve velmi špatném stavu po sérii nešťastných restaurací K. Sauernika. Druhou freskou, která též pochází od F. J. Luxe, je “Výjev z legendy sv.Mikuláše”. Výzdobu od Luxe doplňují dva obrazy, “Svatý Jan Nepomucký na modlibách”, (olej na plátně 119 x 86 cm) a obraz “Svatá Markéta”, ( v pozadí obrazu je stětí světice, olej na plátně 140 x 81 cm). Luxovy dobřanské malby jsou datovány ukončením kompletní přestavby kostela v letech 1756 až 1758. V roce 1763 vznikl obraz sv. Vavřince na postranním oltáři. Autorem obrazu je malíř Karel Legát.