Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie

Děkanský kostel pochází z konce 13. století. Nejstaršími dochovanými částmi jsou zbytky křížové lodi, přičemž původní stavba byla bazilikálního charakteru s jednou vysokou hlavní lodí a dvěma vedlejšími. Počátkem 15. století byla prodloužena podélná osa kostela o 10 metrů vybudováním nového kněžiště a křížové lodi. Právě její výstavbou vznikl v té době neobvyklý síňový prostor a kostel dostal zcela jiný charakter. Pravděpodobným autorem této úpravy byl Linhart z Alenberku, autor klenby kostela v Českém Krumlově. Když roku 1550 spadl krov a strop hlavní lodi, opravou byl pověřen tehdejší městský stavitel Antonín. Ten kostel upravil v pozdně gotickém stylu s křížovou klenbou. V lodi jsou malby z 15. století a cínová křtitelnice z roku 1526. Malíři obrazů byli Ignác Raab (1747) a J. Ries (1745). Kromě pozdější přístavby kaple Olivieta při jižní stěně kostela zůstala tvář chrámu nezměněna až do přestavby v letech 1898 – 1908. Podstatnou část prací odvedl tehdy arch. Josef Fanta, jehož snahou bylo přizpůsobení vzhledu kostela obrazu Willenbergrovu z r. 1602. Obohatil stavbu však i prvky novými, zejména na západním průčelí, jehož sochařská výzdoba je dílem Čeňka Vodníka, a kde zároveň odstranil barokní portál z r. 1687 s reliéfem Klatovské Panny Marie.