Zřícenina hradu Kallmünz
Zřícenina hradu Kallmünz Poloha a přístup: hrad je překrásně položen, nabízí jedním směrem pohled do udolí řeky Naab na Řezno jedním a druhým směrem až k Burglengenfeldu. K hradu vede několik cest, jedna začíná na severní straně srázu, naproti hasičské zbrojnici. Areál a hradní věž jsou přístupné celý rok. Idylické místo Kallmünz na úpatí hradu si zachovalo svůj středověký ráz s mostem a úzkými uličkami. S jistotou o tomto místu můžeme říct, že je jedním z nejromantičtějších v Horní Falci. Kuriozitou je dům, který je vestavěn do skály a který leží přímo pod hradní zříceninou. Historie: Rozlehlá prehistorická plocha (cca. 50 ha) z keltského období napovídá, že oblast údolí mezi řekami Naab a Vils byla už od pradávna opevněna. Svědectví o osídlení lze nalézt ve všech dějinných etapách. Ovšem dnes to již není na první pohled patrné. Část valu („maïarský val“), který se ještě dnes tyčí do výšky před ruinami hradu, pochází z raného středověku (kolem roku 900)a obtáčí velký útočišťný hrad. Tyto „hrady“ sloužily v dobách nebezpečí okolnímu obyvatelstvu jako místo ochrany. První zmínka o hradu pochází z roku 1329 (smlouva od Pavia), ve které byl hrad uveden jako sídlo šlechtického rodu Wittelsbachů. Tomuto rodu patřil hrad pravděpodobně od počátku 13. stol. Roku 1344 dal císař Ludvík Bavorský hrad do zástavy nejprve Řeznu, poté Durynsku a Hesensku. O několik let později přechází hrad opět do rukou Wittelsbachů. Roku 1504 lehl hrad během války o landshutské dědictví popelem. Poté byl ještě jednou opraven, během třicetileté války však definitivně zničen: nejprve byl vyrabován císařskými vojsky, poté byl v roce 1641 vypálen Švédy. Od té doby zůstala pouze ruina, která byla užívána jako kamenolom. Teprve koncem 19.stol. došlo k zabezpečení stávajícího stavu zříceniny. Stav a zvláštnosti: Kallmünz ovládal soutok řek Naab a Vils. Relativně velká rozloha hradní plochy je ohraničena ze dvou stran skalními stěnami. Třetí stranu, která je přilehlá k náhorní plošině, chrání dnes už poměrně mělký příkop. Hradní příkop s věží, která byla postavena z lomového kamene, byla přistavena v 15. století. Působivá okrouhlá hradba, která má na útočné stěně rovněž polokruhové věže se střílnami, se dochovala skoro celá. Okrouhlá hradba, hradní věž a palác jsou obloženy menšími hrubě otesanými vápencovými kvádry, které pocházejí také z 15. stol. Na jihu se nachází východ, který je chráněn malou brankou. Do hradu je možné vstoupit ze severu raně gotickou branou, jejíž oblouk byl dokončen až v pozdější době. Na přední straně brány je možné rozeznat rýhy po padací mříži. Na západní straně lze spatřit základy užitných budov. Trochu stranou od centra stojí mocná, kulatá, hradní věž, která měří 20 metrů. Její zdi jsou široké 2,3 metru. Obloukovitý vchod leží ve výšce 8 metrů. Poslední patro s velikými okny se dochovalo jen zčásti. Podobnou hradní věž můžeme najít také na hradě Wolfstein u Neumarktu v Horní Falci. Na chráněné jihovýchodní straně, přímo přes skalní stěnu, leží dvoudílný palác a kaple. Krásná obloukovitá arkádová okna v horním patře paláce pochází z doby pozdně románské a můžeme na nich rozeznat květinové a figurální ozdoby na středních sloupech. Z kunsthistorického hlediska je možné datovat vznik hradu mezi roky 1200 a 1250. Architekti šli s „módou“ a dovršili změnu stylu v kontinuální stavbě z románského na gotický.