Vévoda Ludvík I. a hrabata von Bogen ve spektru konkurence a příbuzenství

Přednáška: Dr. Gabriele Schlütter-Schindler, Straubing | historička [BAdW]

Tématem je vztah mezi hrabaty von Bogen a falckými hrabaty von Wittelsbach,  jimž v roce 1180 císař Friedrich I. udělil lénem vévodství bavorské. Tímto udělením léna začal boj Wittelsbachů  o přiznání jejich postavení a prosazení jejich panských představ proti vlastním zájmům velkých rodů, mezi sebou rivalizujících, mezi nimiž hráli významnou roku hrabata von Bogen. Jednak na základě bohaté dokumentace jejich činů (i zločinů) prostřednictvím  zápisů kláštera v Niederaltaichu a jednak rozhodnutím Ludvíka I. asi z roku 1204 oženit se s ovdovělou bogenskou hraběnkou Ludmilou. S Ludmilinými syny z jejích prvního manželství s hrabětem Albertem III. se Ludvík v následujících letech zabýval převážně jako zeměpán a soudce. Stížnosti klášterů spravovaných hrabaty na utrpěné školy a ztráty stejně jako opakované stížnosti pasovského biskupa na násilné a protiprávní obsazování oblastí neustávaly. Vévoda se vůči  duchovním stěžovatelům i nařčeným hrabatům opakovaně uchyloval k postupu, ze kterého bylo zřejmé ,že mu musí jít v první řadě o zamezení válečným roztržkám . Pokud  však pro Ludvíka  nastaly příznivé politické  konstelace, jako v roce 1218, neváhal konfrontovat bezprostředně a neodvolatelně bogenského nevlastního syna založením Straubingu s jeho vévodskou hodností.