Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

CeBB aktuell • CeBB aktuálně

17. Oktober 2019

Nachwuchsbrückenbauer gesucht

Für jene Generation, die vor 30 Jahren den Fall des Eisernen Vorhangs bewusst erlebte, veränderte sich damals die Welt dramatisch. Was junge Deutsche und Tschechen bewegt, die grenzüberschreitend aktiv sind, zeigte die Diskussion bb-talk am 10.10.2019 im Centrum Bavaria Bohemia (CeBB).
Zwei Deutsche und zwei Tschechen nahmen auf dem Podium im Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) ber Diskussionsveranstaltung "bb-talk" Platz, die durch den Deutsch-Tschechischen Zukunftsfonds gefördert wird. Moderiert durch den tschechischen Studenten Filip Rambousek sprachen sie zum Thema "Generation '89 - grenzüberschreitend aktiv" über ihre Motivationen, sich in Richtung Nachbarland zu engagieren.

Ein Stichwort gab das andere: Gastschuljahr, Erasmus-Auslandssemester, Europäischer Freiwilligendienst, die Sprache des Nachbarlands lernen, den tschechischen Humor verstehen, in der Familie auf geschichtliche Spurensuche gehen, mit Freunden Musik-, Film- und Buchprojekte realisieren, Grenzen im Denken auflösen und nicht an nationalistischen Parolen verzweifeln.

Tickt so die Generation '89 oder sind die heute 25- bis 35-Jährigen in der Mehrheit viel zu desinteressiert und zu wenig motiviert, sich grenzüberschreitend einzubringen? Moderator Filip Rambousek, freiberuflich auch Autor für den Tschechischen Rundfunk, lockte mit seinen Fragen die Podiumsteilnehmer, ihre eigenen Erfahrungen in die Diskussion einfließen zu lassen.

Großen Anteil an der aufgelockerten Atmosphäre der spannenden eineinhalb Stunden hatte Janina Landstorfer, die sich zwischendurch ans Mikrofon neben das Podium setzte, zur Gitarre griff und tschechische Lieder zum Besten gab. Die in der Gemeinde Waldthurn aufgewachsene Oberpfälzerin ist in eine Umgebung hineingeboren, in der sie viel Kontakt mit Leuten aus Tschechien hatte. Immer wieder gab es Gelegenheit, tschechische Sprachfetzen aufzuschnappen, ob im Alltagsleben beim Einkauf oder dank der Partnerschaft von Kindergarten, Schule und Gemeinde mit der tschechischen Stadt Hostoun (Hostau). Für die tschechische Sprache hängte sie sogar den im Tourismus ausgeübten Beruf an den Nagel und schrieb sich in der Fachakademie in Weiden für Tschechisch und Englisch als Übersetzerin und Dolmetscherin ein.

"Was ging bei euch im Kopf vor, als ihr heute bei der Fahrt nach Schönsee die Grenze passiert habt", wollte der Moderator wissen. Für die Deutsche Vanessa Müller, die seit zwei Monaten in Pilsen lebt und für ein Jahr einen Europäischen Freiwilligendienst im Kindergartenprojekt Junikorn absolviert, "weckte es keine Gefühle, die Grenze zu passieren". Bestimmt im Gegensatz zu einem 60-Jährigen, der vor oder hinter dem Eisernen Vorhang aufwuchs und das Durchschneiden des Stacheldrahts miterlebte. Vanessa Müller ist eher zufällig in Tschechien gelandet, weil auf ihre 30 Bewerbungen in ganz Europa das einzige Angebot für ein Freiwilligenjahr aus Pilsen kam.

Wie gut sie in der Metropole Westböhmens zurechtkommt, ist aus jedem ihrer Sätze zu hören. "Nach zwei Monaten spüre ich schon ein heimatliches Gefühl in Pilsen. Ich habe Lust, die tschechische Sprache zu lernen, doch mit dem tschechischen Humor komme ich noch nicht so klar", war ein Hinweis auf eine der Hürden. Die andere liegt am Essen, denn als Vegetarierin war die Suche nach Umwegen um die herzhafte böhmische Küche mit viel Fleisch nicht so einfach.

Dem zwei Jahre vor der Wende geborenen, heutigen Kulturmanager Jindrich Jindrich wurde sein Interesse an Deutschland schon fast in die Wiege gelegt, denn seine Eltern sind in der Gastronomie tätig und sprechen fließend Deutsch. Mit 17, 18 Jahren ein Gastschuljahr in Weiden am Augustinus-Gymnasiums zu verbringen, "hat bei mir viel Sympathie für mein Nachbarland geweckt". Mit der Sprache war es nicht so einfach, denn "in Weiden spricht man nicht viel Deutsch" war die erste Erfahrung mit dem Oberpfälzer Dialekt, die ihn heute bei der Umsetzung von Kulturprojekten mit Regensburg und mit dem CeBB eher hilft. Bei der Frage des Moderators, ob die Kooperation mit Deutschland einfach sei, trat in der Antwort gleich eine innertschechische Konfliktebene ans Tageslicht: "Mit den Bayern macht es richtig Spaß, jedenfalls besser als mit den Mähren."

Der Aufruf der jungen, im Grenzraum Sachsen/Nordböhmen hin- und herwechselnden Gymnasiallehrerin Veronika Kupková, Erasmus zu nützen, für eine gewisse Zeit ins Ausland zu wechseln und die Großelterngeneration nach ihren geschichtlichen Wurzeln zu fragen, kommt in der Debatte über das Geschichtsbild nicht von ungefähr. Beim Ausfragen des Opas traten seine egerländischen Wurzeln mit seinem komischen deutsch-böhmischen Dialekt zutage.

Nach dem freiwilligen Jahr in Sachsen dann für Veronika Kupková die Begegnung mit der Gruppe Antikomplex, die ohne Scheu 1998 begann, das Schicksal der Sudetendeutschen zu recherchieren, die in vielen kleinen, nach dem Krieg dem Erdboden gleichgemachten Dörfern bis zur Vertreibung lebten. Der Kontakt mündete in eine Ausstellung in einem kleinen tschechischen Dorf, bis dahin war dort die Vertreibung ein Tabuthema. Es folgten ihr Film "Generation N: Deutschböhme", der auf Youtube zu sehen ist und ein Buchprojekt. "Du bist so bewundernswert engagiert", kommentierte der Moderator die Leidenschaft der jungen Tschechin für das grenzüberschreitende Miteinander.

"Wo finden die ähnlich agierenden jungen Tschechen ihre politische Heimat in der momentanen Parteienlandschaft in Tschechien, die zu 95 Prozent keinen Klimawandel sieht, strikt gegen die Aufnahme von Flüchtlingen ist, den Nationalismus predigt und Václav Havel vergessen zu haben scheint," war eine der Fragen aus dem Publikum, die nach der Klärung "was tschechischer Humor sei" zur politischen Wirklichkeit zurückführte. "Man verliert die Hoffnung, wenn man sich die politische Situation anschaut," war die wenig zuversichtliche Antwort von Veronika Kupková.

Bei der Schlussfrage des Moderators ("Was sind die Perspektiven für die Generation' 89, um grenzüberschreitende Freundschaften zu gewinnen, sie zu vertiefen?") gingen die Antworten querbeet von "gemeinsam Suppe kochen", "Sprachbarriere darf keine Ausrede sein", "die Hürden für Erasmus runter schrauben", "in Austauschfamilien leben dürfen" bis hin zur praktischen Erfahrung von Jindrich, der in einer Swing-Bigband spielt und auf 125 Auftritte im Jahr in Tschechien und Deutschland und darüber hinaus kommt.

Quelle: Der Neue Tag

17. Oktober 2019

Hledá se stavitel mostů mezi dorostem

Pro generaci, která před 30 lety vědomě zažila Železnou oponu, se tenkrát svět dramaticky změnil. Co hýbe mladými Němci a Čechy, kteří jsou aktivní v přeshraniční spolupráci, ukázala diskuze bb-talk dne 10. 10. 2019 v Centru Bavaria Bohemia (CeBB).
Dva Němci a dva Češi zaujali své místo na pódiu v Centru Bavaria Bohemia (CeBB) k diskuzní akci, která je podporovaná Česko-německým fondem budoucnosti. Při moderování českým studentem Filipem Rambouskem mluvili na téma "Generace 89 – přeshraničně aktivní" o svých motivacích proč se angažovat směrem k sousední zemi.

Jedno heslo podnítilo další: školní rok hostování, zahraniční semestr v rámci programu Erasmus, evropská dobrovolnická služba, jazyk sousední země, porozumění českému humoru, pátrání v rodině po historických stopách, realizovat s přáteli hudební, filmové a knižní projekty, zrušit v mysli hranice a nezoufat nad nacionalistickými hesly.

Tiká takto generace '89 nebo jsou dnešní pětadvacátníci a pětatřicátníci ve své většině příliš desinteresováni a málo motivováni, aby se přeshraničně angažovali? Moderátor Filip Rambousek, na volné noze také autor pracující pro Český rozhlas, přiměl účastníky na pódiu svými otázkami, aby do diskuze vložili své zkušenosti. Velký podíl na uvolněné atmosféře během napínavé jeden a půl hodiny měla Janina Landstorfer, která se tu a tam posadila k mikrofonu u pódia, sáhla ke kytaře a dala k lepšímu české písně. Obyvatelka Horní Falce, která vyrostla v obci Waldthurn se narodila do prostředí, v kterém měla hodně kontaktů s lidmi z Česka. Vždy znovu se naskytla příležitost, zachytit české jazykové útržky, ať již to bylo při nákupu, nebo díky partnerství z dětské školky, školy a obce s českým městem Hostouň. Pro český jazyk pověsila dokonce na hřebík své zaměstnání vykonávané v cestovním ruchu a zapsala se na odbornou akademii na češtinu a angličtinu jako překladatelka a tlumočnice.

"Co se odehrávalo ve vaší hlavě, když jste dnes při jízdě do Schönsee minuli hranici", chtěl vědět moderátor. U Němky Vanessy Müller, která žije již dva měsíce v Plzni a absolvuje roční evropskou dobrovolnickou službu v projektu dětských školek Junicorn, nevyvolal přechod hranic žádné zvláštní pocity. Určitě narozdíl od nějakého šedesátníka, který vyrostl před nebo za železnou oponou a zažil prostřižení ostnatého drátu. Vanessa Müller se ocitla v Čechách spíše náhodou, protože na jejích 30 žádostí v celé Evropě přišla jediná nabídka na rok dobrovolnické služby z Plzně.

Jak dobře si poradí v metropoli západních Čech, je slyšet z každé její věty. "Po dvou měsících se cítím v Plzni již jako doma. Mám chuť naučit se český jazyk, ale s českým humorem mi to zatím ještě tak docela nejde", zněl odkaz na jednu z překážek. Jiná překážka spočívá v jídle, neboť hledání, jak se vyhnout vydatné české kuchyni s množstvím masa, nebylo pro ni jako vegetariánku jednoduché.

Dnešnímu kulturnímu manažerovi Jindřichu Jindřichovi, narozenému dva roky po převratu, byl jeho zájem o Německo dán již téměř do kolébky, neboť jeho rodiče pracují v gastronomii a mluví plynně německy. Možnost, strávit v 17, 18 letech jeden školní rok ve Weidenu na gymnáziu "vzbudila u mne mnoho sympatií pro zemi mých sousedů". S jazykem to nebylo tak jednoduché, neboť "ve Weidenu se německy moc nemluví", byla jeho první zkušenost s hornofalckým nářečím, která mu dnes při realizaci kulturních projektů s Řeznem a s CeBB spíše pomáhá. U otázky moderátora, jestli je kooperace s Německem snadná, se dostala na denní světlo hned jedna vnitročeská konfliktní rovina: "S Bavorskem mě to opravdu baví, každopádně více než s Moravou."

Výzva mladé gymnaziální učitelky Veroniky Kupkové, která v pohraničí mezi Severními Čechami a Saskem pendluje sem a tam, využít Erasmus k tomu, aby na nějakou dobu odjela do ciziny a ptala se tam generace prarodičů na jejich historické kořeny, se dostává do debaty o historickém obrazu nikoliv náhodou. Při vyptávání se dědečka vyšly najevo jeho chebské kořeny s jeho komickým německo-českým dialektem.

Po dobrovolnickém roce v Sasku se pak Veronika Kupková potkává se skupinou Antikomplex, která začala bez ostychu pátrat po osudu sudetských Němců, kteří žili do svého vyhnání v mnoha malých vesnicích, po válce srovnaných se zemí. Kontakt vyústil do výstavy v jedné malé české vesnici, kde bylo do té doby téma vyhnání tabu. Následoval její film "Generace N: Deutschböhme", který je k vidění na YouTube a knižní projekt. "Ty se tak obdivuhodně angažuješ", komentoval moderátor vášeň mladé Češky pro přeshraniční soužití.

"Kde nachází podobně aktivní mladí Češi svůj politický domov na momentální stranické scéně v Česku, která z 95% nevidí změny klimatu, je striktně proti přijímání uprchlíků, káže nacionalismus a zdá se, že zapomíná na Václava Havla" byla jedna z otázek publika, která po vyjasnění otázky "co je český humor" vedla zpět k politické realitě. "Člověk ztrácí naději, když se podívá na politickou situaci" byla málo optimistická odpověď Veroniky Kupkové.

Při závěrečné otázce moderátora ("Jaké jsou perspektivy pro generaci '89, získat přeshraniční přátelství a tato prohloubit?) sahaly odpovědi od "společného vaření polévky" přes "jazyková bariéra nesmí být výmluvou", "překážky v Erasmu by měly být zredukovány", "mít možnost žít ve výměnných rodinách" až po praktickou zkušenost Jindřicha, který hraje ve swing-bigbandové kapele a dostane se na 125 vystoupení v Česku a Německu a víc.

Zdroj: Der Neue Tag
Rendert Time: 0,047 Sek. | Speicherverbrauch: 3,31 MB / 3,51 MB