Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

Aktuelles • Aktuálně

22. Februar 2013

Hommage auf Jiři Gruša (1938-2011): Brückenbauer zwischen Böhmen und der Oberpfalz – Dichter, Journalist, Humanist, Diplomat und PEN-Präsident

„Einer der großen Brückenbauer ist tot“, betitelte Der neue Tag (Weiden i. d. OPf.) seine Kulturseite, die Prager Zeitung schrieb hommageartig „Ein hoch geschätzter Botschafter“ und die Süddeutsche Zeitung fasste resümeeartig zusammen „Die Sprachen der Freiheit“ – sie alle reagierten betroffen auf die plötzliche Nachricht vom Tode Jiři Grušas am 28. Oktober 2011. Ein literarischer, diplomatischer und humanistischer nobelman, der sowohl für die tschechische als auch für die deutsche Sprache stets höchste Wertschätzung und Verständnis empfand, war verstorben. Über Jahrzehnte hatte er entscheidend und wesentlich zur Verbesserung der deutsch-tschechischen Beziehungen beigetragen und sie persönlich stark geprägt.
20 politische Jahre wirkte Jiři Gruša als Diplomat (tschechischer Botschafter ab 1990 in Bonn und von 1998-2004 in Wien). Er war Bildungsminister in Prag (1997), Direktor der Diplomatischen Akademie Wien (2005-2009) und Internationaler PEN-Präsident (2004-2009). Es sind Stationen, die das Bild des kosmopolitischen und demokratischen Tschechen entscheidend geprägt haben. Als sprach- und schreibgewandter Grandseigneur hat er markante Akzente gesetzt.

Oft war Jiři Gruša Gast in der Oberpfalz, umso stärker wird seine bleibende Erinnerung auch auf uns nachwirken und sein Werk wird zukunftsweisend bleiben!

Unfreiwillig kam Jiři Gruša in all in diese Ämter – aus brisanten zeitlich-politischen Gründen. Der katholische Tscheche Jiři Gruša, geboren 1938 in Pardubice/Pardubitz, den seine böhmischen Landsleute gerne „einen Deutschen“ nannten, weil er „in der deutschen Sprache schrieb“, hatte sich mit dem Literatur-Studium an der Prager Karls-Universität und der Promotion zum Dr. phil. (1962) einen anderen Lebensweg erhofft. Das kommunistische Regime versperrte ihm den Weg.

Ab 1960 publizierte er neben dem späteren tschechischen Staatspräsidenten Václav Havel in der renommierten, nichtkommunistischen Literaturzeitschrift Tvár (Gesicht). Mit seinem ersten Roman Mimner handelte er sich das Publikationsverbot ein. 1968 wird er Mitakteur des „Prager Frühlings“. Die Veröffentlichung seines Romans Dotaznik (dt. 1979 Der 16. Fragebogen) brachte ihn ins Gefängnis. Der deutsche Literatur-Nobelpreisträger Heinrich Böll wollte ihm helfen und wandte sich an die tschechische Regierung, um seine Haftentlassung zu erreichen. Die Freiheit in der CSSR hat er nicht mehr als persönliche Freiheit empfunden: „Ich bin nicht mehr das Gefühl losgeworden […], im Gefängnis zu sitzen.“ Am 22. Dezember 1980 gelang Jiři Gruša die Ausreise in den Westen – nach sieben Stunden Fahrt von Böhmen nach Bayern. Zuerst ging es zu einem Freund nach München, später nach Toronto/Kanada. Von dort kam er über die USA wieder in die Bundesrepublik. Sein Wohnort wurde Bonn. Dissidenten passten für die Kommunisten in der Tschechoslowakei nicht zu ihrem Staatsverständnis. 1981 wurden ihm die tschechischen Bürgerrechte aberkannt.

Auf der historischen „Goldenen Straße“  gelangte Jiři Gruša erstmals im August 1981 nach Ostbayern, wo er am bayerischen Grenzübergang Waidhaus auf seine zweite Frau Ivana und Sohn Václav wartete, die ihn zwei Monate besuchen durften. Stundenlang hatte Jiři Gruša den Hügel auf tschechischer Seite beobachtet, über den die Straße hinunter nach Bayern, in die Bundesrepublik führt. Da er vergaß, Blumen zu kaufen, lief er einfach aufs Feld und pflückte Kornblumen. Jiři Grušas Frau Ivana hatte ihn hier überhaupt nicht erwartet. In einem Gasthof in Waidhaus fand Jiři Gruša wieder zu seiner Familie, bevor es zurück nach Bonn ging. Ein familiäres Happy-End, das es aber so nicht geben durfte. Am 27. Oktober 1981 fuhr Grušas Frau mit Sohn Václav wieder zurück nach Prag.

Auf Einladung der Volkshochschule Weiden stellte Jiři Gruša am 24. November 1983 im Weidener Kulturzentrum „Hans Bauer“ seinen Foto-Text-Band Franz Kafka aus Prag vor. Dort kam es zu meiner ersten Begegnung, als ich – damals Abteilungsleiter im städtischen Sozialamt – diese Buchvorstellung mit einigen tschechischen Asylanten besuchte. Dieser ersten literarischen Bekanntschaft folgte – im April 1984 war ich städtischer Kulturamtsleiter geworden – meine persönliche Einladung an Jiři Gruša zu den 5. Weidener Literaturtagen im Mai 1989 mit dem markanten Thema „Tschechoslowakei – Literatur eines Nachbarlandes“. Für Jiři Gruša war dies sein erster öffentlicher Auftritt nach seiner tschechoslowakischen „Ausbürgerung“. Jiři Gruša hat dies sein Leben lang nie vergessen! Schon immer war für mich meine Heimatstadt Weiden geographisch, gastronomisch und menschlich „Tor und Brücke zu Böhmen“, wie sogar der tschechische Reformator Jan Hus in seinem Nürnberger Brief vom 24. Oktober 1414  positiv vermerkte.

Keiner konnte ahnen, dass wenige Monate später in Prag die „samtene Revolution“ ausbrechen sollte und viele der in Weiden teilgenommenen Autoren in ihrer böhmischen Heimat zu Ehren kommen sollten. Milan Uhde wurde tschechischer Kultusminister und auch die Schriftstellerin und Dissidentin Eda Kriseová zählte dazu. Sie war Sprecherin des Prager „Bürgerforums“ und wurde Assistentin, Beraterin und „Ombudsfrau“ des neuen Präsidenten Václav Havel. Am 1. Dezember 1991 kam es zu einer „Sternstunde in Zeitgeschichte“ im historischen Sitzungssaal des Alten Rathauses in Weiden, wo Eda Kriseová u.a. die 5. Weidener Literaturtage vom Mai 1989 noch vor der „Wende“ als richtiges und beispielhaftes „Ost-West-Forum“ bezeichnete. Vor zahlreichen prominenten Gästen – Landrat Kamil Baca (Tachov), Bürgermeister Reinhold Wetzler (Tachov), Verleger und Gruša-Berater Tomáš Kosta (Bonn) und Oberbürgermeister Hans Schröpf – las Eda Kriseová aus ihrer soeben erschienenen Rowohlt-Biographie Václav Havel. Es war mehr als nur eine Matinee.

Jiři Gruša – es war mittlerweile eine persönliche Freundschaft mit Briefwechsel und Telefonaten entstanden – folgte gerne den Einladungen nach Weiden. Er „sei gerne bereit“, schrieb mir Jiři Gruša im Januar 1991, „Sie persönlich in Ihrer schönen Stadt, die so mutig uns Literaten in schlechteren Zeiten beigestanden hat, zu besuchen.“ So kam Jiři Gruša auch im Mai 1994 als „Ehrengast“ zu den 10. Weidener Literaturtagen „Wo bleibt der Humor?“, diskutierte in der „Literarischen Talk-Runde“ und wurde als tschechischer Botschafter in der Bundesrepublik (mit Ehefrau Sabine) offiziell von Oberbürgermeister Hans Schröpf am 7. Mai 1994 im Neuen Rathaus in Weiden empfangen.

Zwei Jahre später, im Juni 1996, übernahm er die Schirmherrschaft über die 5. Bayerisch-Böhmischen Kulturtage der städtischen Regionalbibliothek. Noch sehr präsent sind die 20. Weidener Literaturtage im Mai 2004 zum Thema „Mitten in Europa – eine Chance für die Literatur?“ Jiři Gruša diskutierte hier als Internationaler PEN-Präsident auf dem Podium der Regionalbibliothek unter versierter Leitung der ZEIT-Redakteurin Iris Radisch. „Provinz auf hohem Niveau“ lautete der Kommentar im Neuen Tag. Anwesend war auch der tschechische Generalkonsul Karel Boruvka.

Jiři Gruša stieg aber auch immer wieder gerne vom Literaturpodium herunter und suchte ganz besonders den Dialog mit jungen Leuten. Hier in Weiden natürlich war es im Augustinus-Gymnasium mit den „Gastschülern aus Westböhmen“, die ein Jahr an dieser humanistischen Bildungsstätte unter den Gefilden des rührigen Studiendirektors Hans Wurm verbrachten. „20 Jahre Weidener Literaturtage 1985-2005“ würdigte der Internationale PEN-Präsident Jiři Gruša im Mai 2005 in einem anerkennenden „Grußwort“, das Grušas PEN-Sekretär und Schriftsteller Michael Stavarič übermittelte.

2009 jährten sich zum 20. Mal der Fall des „Eisernen Vorhangs“ und die „Samtene Revolution“. Dies war Anlass für das CENTRUM BAVARIA BOHEMIA in Schönsee unter Leitung des rührigen Geschäftsführers Hans Eibauer, Jiři Gruša zu einer öffentlichen Lesung am 15. Oktober einzuladen.

Am Beginn der beeindruckenden Lesung standen Texte aus seinem noch unveröffentlichten Memoirenband. Anschließend stellte sich Jiři Gruša den Fragen des interessierten Publikums. Frei von diplomatischen Zwängen und Rücksichten sezierte Jiři Gruša das politische Innenleben des Nachbarlandes und die Befindlichkeiten von Politikern, exemplarisch auf die damals aktuelle Ratifizierungsdebatte zum EU-Lissabon-Vertrag bezogen.

Sieben Romane, fünf Gedichtbände, ein Kinderbuch, zwei Anthologien, ein brisantes politisches Sachbuch (Benes als Österreicher, 2011, dt. 2012), zahlreiche Erzählungen und kulturpolitische Essays umfassen das respektable literarische Œuvre von Jiři Gruša. Er wurde dafür zu recht mit zahlreichen Auszeichnungen und Literaturpreisen, zuletzt noch mit dem österreichischen Manès-Sperber-Preis 2011, ausgezeichnet.

Jiři Gruša verkörperte als Intellektueller das Schicksal eines Mitteleuropäers mit multipler Identität im 20. Jahrhundert. Und er – der „aus seiner (tschechischen) Sprache vertrieben wurde“ und die (deutsche) „Sprache der individuellen Freiheit“ (als Literatur-Sprache) benutzte, hat sich als Internationaler PEN-Präsident besonders „für die kleinen Sprachen“ eingesetzt – zu denen auch das Tschechische gehört. Jiři Grušas bilinguales Zuhause war das geistige Unterwegssein – aber immer mit böhmischem Einschlag voll Witz und Hintersinn. Und welcher Deutsche noch Zweifel an dieser Einstellung hat, dem sei Jiři Grušas Gebrauchsanweisung für Tschechien und Prag (1999, 4. Aufl. 2011) wärmstens empfohlen!

Für das friedensstiftende Wirken zwischen Literatur und Politik und für die vielschichtigen Beiträge als Brückenbauer zwischen uns böhmischen und oberpfälzischen Nachbarn würdigte der Trägerverein des CeBB Schönsee, Bavaria Bohemia e. V., Leben und Werk von Dr. Jiři Gruša am 24. März 2010 verdient mit dem „Ehrenpreis“ des jährlichen Kulturpreises „Brückenbauer/Stavitel mostu 2010“. Die Laudatio hielt der tschechische Generalkonsul Ing. Josef Hlobil (München).

Jiři Gruša ist von uns gegangen, vor uns eingezogen in den Parnass der Dichter. Jiři Gruša aber lebt fort in seinem Richtungsweisenden humanistischen Werk, in seinen Büchern, in seinen Wörtern – in uns.

Was aber bleibet, stiften die Dichter.
(Hölderlin)

Bernhard M. Baron

Quelle: http://www.literaturportal-bayern.de/redaktionsblog?task=lpbblog.default&id=210

22. Februar 2013

Pocta Jiřímu Grušovi (1938-2011): Stavitel mostů mezi Čechami a Horní Falcí - básník, žurnalista, humanista, diplomat a prezident PEN-klubu.

"Jeden z velkých stavitelů mostů je mrtev", zněl titulek kulturní stránky novin Der Neue Tag (Weiden v Horní Falci), Prager Zeitung nazvaly článek k jeho poctě "Vysoce ceňený velvyslanec" a Süddeutsche Zeitung vše shrnuly do resumé "Jazyky svobody" - všichni reagovali na úmrtí Jiřího Gruši dne 28. října 2011 s dojetím. Literární, diplomatický a humanistický nobelman, který vždy projevoval nejvyšší úctu jak českému, tak také německému jazyku a po desetiletí zásadně přispíval ke zlepšení česko-německých vztahů, byl mrtev.
20 let působil Jiří Gruša v politice jako diplomat (od roku 1990 český velvyslanec v Bonnu a v letech 1998-2004 ve Vídni). Byl ministrem školství v Praze (1997), ředitelem Diplomatické akademie Vídeň (2005-2009) a prezidentem mezinárodního PEN-klubu (2004+2009). Tyto životní etapy rozhodujícím způsobem ovlivňovaly obraz kosmopolitního a demokratického Čecha. Udával směr také jako jazykově a literárně nadaný grandseigneur.

Jiří Gruša byl často hostem v Horní Falci, o to silněji bude trvalá vzpomínka na něj nadále působit i na nás a jeho dílo bude udávat směr do budoucna.

Jiří Gruša přišel ke všem těmto úřadům nedobrovolně - z brisantních, dobových politických důvodů. Katolický Čech Jiří Gruša, narozený v roce 1938 v Pardubicích, o kterém jeho čeští krajané rádi říkali "Je to Němec", protože "psal v německém jazyce", si během svého studia literatury na pražské Karlově univerzitě a po promoci na doktora filosofie sliboval jinou životní dráhu. Komunistický režim mu tuto cestu uzavřel.

Od roku 1960 publikoval vedle pozdějšího českého prezidenta Václava Havla v renomovaném nekomunistickém literárním časopise Tvář. Kvůli jeho prvnímu románu  Mimner si vysloužil zákaz publikování. V roce 1968 se stal spoluaktérem "Pražského jara". Zveřejnění jeho románu Dotazník (v němčině Der 16. Fragebogen, 1979) ho dostalo do vězení. Německý nositel Nobelovy ceny za literaturu Heinrich Böll mu chtěl pomoci a obrátil se na českou vládu, aby dosáhl jeho propuštění z vazby. Svobodu v tehdejší ČSSR již nevnímal jako osobní svobodu: "Již jsem se nezbavil pocitu (...), že sedím ve vězení". Dne 22. prosince 1980 se Jiřímu Grušovi po sedmi hodinách jízdy z Čech do Bavorska podařilo vycestovat na Západ. Nejdříve vedla jeho cesta k příteli do Mnichova, později do kanadského Toronta. Odtud se přes USA dostal  opět do Spolkové republiky. Jeho bydlištěm se stal Bonn. Do komunistického chápání státu v Československu se disidenti  nehodili, v roce 1981 mu tak byla odepřena česká občanská práva.

V srpnu 1981 se po historické "Zlaté stezce" Jiří Gruša poprvé dostal do Východního Bavorska, kde na bavorském hraničním přechodu Waidhaus čekal na svou druhou ženu Ivanu a syna Václava, kteří ho směli na dva měsíce navštívit. Celé hodiny pozoroval Jiří Gruša kopec na české straně, přes který vede silnice dolů do Bavorska, do Spolkové republiky. Protože zapomněl koupit květiny, jednoduše běžel na pole a tam natrhal chrpy. Manželka Jiřího Gruši Ivana ho zde ale vůbec nečekala. Se svou rodinou se Jiří Gruša opět shledal v jednom hostinci ve Waidhausu, předtím, než se jelo zpět do Bonnu. Rodinný happy end, který ale neměl trvat dlouho. Dne 27. října 1981 odjela Grušova žena Ivana se synem Václavem opět do Prahy.

Na pozvání Lidové univerzity Weiden představil Jiří Gruša 24. listopadu 1983 ve Weidenském kulturním centru "Hans Bauer" svůj svazek s textem a fotografiemi Franz Kafka z Prahy. Tam jsem se s ním poprvé setkal, když jsem tuto akci - tehdy jako vedoucí oddělení na Městském sociálním úřadě - navštívil s několika českými azylanty. Po tomto prvním literárním seznámení jsem Jiřího Grušu osobně pozval - v dubnu 1984 jsem se totiž stal vedoucím Městského kulturního úřadu - na 5. Weidenské literární dny v květnu 1989, které se zabývaly výrazným tématem "Československo - literatura sousední země". Pro Jiřího Grušu to bylo jeho první veřejné vystoupení po jeho československém "vyobcování ze země". Jiří Gruša na to po celý svůj život nikdy nezapomněl! Už navždy bylo pro mne moje domovské město Weiden geograficky, gastronomicky a lidsky "branou a mostem do Čech", jak dokonce pozitivně poznamenal český reformátor Jan Hus ve svém Norimberském dopise z 24. října 1414.

Nikdo nemohl tušit, že o několik měsíců později proběhne v Praze "sametová revoluce" a že se mnohým autorům, kteří se účastnili literárních dnů ve Weidenu, dostane pocty i v jejich české vlasti. Milan Uhde se stal českým ministrem kultury a k oceněným patřila rovněž spisovatelka a disidentka Eda Kriseová, která byla mluvčí pražského "občanského fóra" a stala se asistentkou, poradkyní a "ombudsmankou" nového prezidenta Václava Havla. Dne 1. prosince 1991 nastala v historickém zasedacím sále staré radnice ve Weidenu "hvězdná chvíle v moderních dějinách", Eda Kriseová zde mj. označila "předrevoluční" 5. Weidenské literární dny z května 1989 jako správné a příkladné fórum mezi Východem a Západem. Za přítomnosti četných prominentních hostů - radního Kamila Báči (Tachov), starosty Reinholda Wetzlera (Tachov), vydavatele a Grušova poradce Tomáše Kosty (Bonn) a starosty Hanse Schröpfa - četla Eda Kriseová ze své biografie Václav Havel, která právě vyšla v nakladatelství Rowohlt. Bylo to více, než jen matiné.

Mezi mnou a Jiřím Grušou časem vzniklo osobní přátelství provázené dopisováním a telefonáty, proto rád přijal moje pozvání do Weidenu. V lednu 1991 napsal "Jsem připraven osobně Vás navštívit ve městě, které nás, literáty v těžkých dobách tak odvážně podporovalo". Jiří Gruša tedy jako "čestný host" přijel i na 10. Weidenské literární dny "Kde zůstal humor?" v květnu 1994, diskutoval za "literárním kulatým stolem" a jako český velvyslanec ve Spolkové republice byl (s manželkou Sabinou) oficiálně přijat starostou Hansem Schröpfem 7. května 1994 v Nové radnici ve Weidenu.

O dva roky později, v červnu 1996, převzal záštitu nad 5. Česko-bavorskými kulturními dny městské regionální knihovny. V živé paměti stále máme 20. Weidenské literární dny v květnu 2004 na téma "Uprostřed Evropy - šance pro literaturu?". Jako prezident mezinárodního PEN-klubu zde Jiří Gruša na pódiu regionální knihovny diskutoval za obratného vedení redaktorky časopisu Die Zeit Iris Radischové. "Provincie na vysoké úrovni" zněl komentář v novinách Der Neue Tag. Přítomen byl i český generální konzul Karel Borůvka.

Jiří Gruša ale vždy také rád sestoupil z literárního pódia a snažil se o dialog zvláště s mladými lidmi. Zde ve Weidenu to bylo na Augustinově gymnáziu s hostujícími žáky ze západních Čech, kteří v tomto humanistickém vzdělávacím zařízení pod vedením aktivního ředitele Hanse Wurma strávili jeden rok. "20 let Weidenských literárních dnů 1985-2005" prezident mezinárodního PEN-klubu Jiří Gruša po zásluze ocenil v květnu 2005 v pochvalném "uvítacím proslovu", který tlumočil Grušův tajemník z PEN-klubu a spisovatel Michael Stavarič.

V roce 2009 uplynulo již 20 let od pádu "železné opony" a "sametové revoluce". Toto výročí bylo podnětem pro CENTRUM BAVARIA BOHEMIA v Schönsee pod vedením podnikavého Hanse Eibauera, aby Jiřího Grušu pozvalo na veřejné čtení, které se konalo 15. října.

Jako první přišly na řadu texty z Grušova ještě nezveřejněného svazku memoárů. Poté odpovídal Jiří Gruša na otázky zainteresovaného publika. Nesvázán diplomatickými tlaky a ohledy rozpitval Jiří Gruša vnitřní politický život a názory politiků sousední země, exemplárně ve vztahu k tehdejším debatám o ratifikaci Lisabonské smlouvy.

Úctyhodné literární dílo Jiřího Gruši zahrnuje sedm románů, pět svazků básní, jednu dětskou knížku, dvě antologie, jednu brisantní politickou naučnou knihu (Beneš jako Rakušan, 2011, německy 2012), četné povídky a kulturněpolitické eseje. Za svou spisovatelskou činnost byl právem vyznamenán četnými vyznamenáními a literárními cenami, naposledy rakouskou Manès-Sperberovou cenou 2011.

Jako intelektuál ztělesňoval Jiří Gruša osud středoevropana 20. století s několika identitami. Byl to on, který se ačkoliv "byl vyhnán ze svého (českého) jazyka" a používal (německý) "jazyk individuální svobody" jako prezident mezinárodního PEN-klubu zasazoval zejména o "malé jazyky", k nimž patří také čeština. Bilinguálním domovem Jiřího Gruši se stal duchovně volný pobyt v zahraničí - vždy ale s výrazným českým prvkem, plným vtipu a hlubšího smyslu. A pokud má ještě nějaký Němec pochybnosti o tomto postoji, budiž mu vřele doporučen Grušův Návod k použití pro Česko a Prahu. (1999, 4. vydání 2011)!

Za pozitivní působení mezi literaturou a politikou a za mnohovrstvé příspěvky při svavbě mostů mezi námi, českými a hornofalckými sousedy ocenil spolek Bavaria Bohemia e. V. jako zřizovatel Centra Bavaria Bohemia Schönsee dne 24. března 2010 život a dílo Dr. Jiřího Gruši  "čestnou cenou" každoročně udělované ceny „Brückenbauer/Stavitel mostů 2010". Laudatio přednesl český generální konzul Ing. Josef Hlobil (Mnichov).

Jiří Gruša od nás odešel, stáhl se před námi do ústraní, do parnasu básníků. Jiří Gruša ale žije dál ve svém humanistickém díle, udávajícím směr, ve svých knihách, ve svých slovech - v nás.

Co ale zůstává, to dávají básníci.
(Hölderlin)

Bernhard M. Baron

Zdroj: http://www.literaturportal-bayern.de/redaktionsblog?task=lpbblog.default&id=210

Fotogalerie • Fotogalerie

Jiři Gruša (Mitte) bei den 10. Weidener Literaturtagen im Mai 1994 | Jiří Gruša (uprostřed) na 10. Weidenských literárních dnech v květnu 1994
Mai 1989: Exil-Autor Dr. Jiři Gruša begrüßt am Bahnhof, Gleis 2, in Weiden i.d.OPf. seine aus Prag angereiste Kollegin (und spätere Beraterin Václav Havels) Eda Kriseová. Rechts Kulturamtsleiter Bernhard M. Baron, der das Gepäck von Eda Kriseová schultert | Květen 1989: Exilový autor Dr. Jiří Gruša se zdraví na nádraží ve Weidenu i.d.OPf. u 2. koleje se svou kolegyní Edou Kriseovou (pozdější poradkyní Václava Havla), která přijela z Prahy. Vpravo je kulturní rada Bernhard M. Baron, který si přehazuje přes ra
Botschafter Dr. Jiři Gruša, der erstmals im November 1983 nach Weiden kam, wird zusammen mit seiner Frau Sabine und dem Kulturamtsleiter Bernhard M. Baron von Oberbürgermeister Hans Schröpf am 7. Mai 1994 im Neuen Rathaus in Weiden empfangen. (Foto: Karin | Velvyslanec Dr. Jiří Gruša, který přijel do Weidenu poprvé v listopadu 1983, je přijat společně se svou ženou Sabinou a vedoucím Kulturního úřadu Bernhardem M. Baronem vrchním starostou Hansem Schröpfem dne 7. května 1994 v Nové radnici ve Weidenu
Lesung von Jiři Gruša am 15. Oktober 2009 im Centrum Bavaria Bohemia (Foto: CeBB) | Čtení Jiřího Gruši 15. října 2009 v Centru Bavaria Bohemia (Foto: CeBB)
Für das friedensstiftende Wirken zwischen Literatur und Politik und für die vielschichtigen Beiträge als Brückenbauer zwischen uns Nachbarn erhält Jiři Gruša am 24. März 2010 den „Ehrenpreis“ des Kulturpreises „Brückenbauer/Stavitel mostu 2010“. Von links | Za jeho pozitivní působení mezi literaturou a politikou a za mnohovrstvé příspěvky jako stavitel mostů mezi námi sousedy dostává Jiří Gruša 24. března 2010 "Čestnou cenu" kulturní ceny „Brückenbauer/Stavitel mostu 2010“.
Rendert Time: 0,048 Sek. | Speicherverbrauch: 3,35 MB / 3,56 MB