Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

CeBB aktuell • CeBB aktuálně

20. November 2012

Diskussion begleitend zur Ausstellung "Vergessenes Erbe III - Deutsche und Tschechen im 20. Jahrhundert" am 14.11.12

Ein großer Kreis zeitgeschichtlich Interessierter war am verg. Mittwoch ins Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) in Schönsee gekommen, um mit zwei der Autoren der aktuellen Ausstellung zu diskutieren. Moderiert von Hans Eibauer und Václav Vrbík, stellten sich PhDr. Pavel Suk, Historiker und Leiter der Kulturabteilung der Region Pilsen, und PhDr. Miroslav Hus, Leiter der Abteilung für Alte Geschichte des Westböhmischen Museums in Pilsen den Fragen und der Diskussion.
„Lange hat die tschechische Seite das Gespräch über die schwierigsten Zeiten der deutsch-tschechischen Beziehungen vermieden - heute setzt man sich offen mit diesem wichtigen Thema auseinander“, lobte ein anwesender Gymnasiallehrer aus Tschechien die Idee der Ausstellung „Deutsche und Tschechen im 20. Jahrhundert im Schatten von zwei totalitären Regimen“. Viele der Besucher der Diskussion kamen aus Tschechien, darunter auch eine Schülergruppe aus Budweis, die sich zwei Tage zu einem Workshop zum Thema „Deutsche und Tschechen in den 1940er Jahren“ im CeBB aufhielt.

Die Autoren stellten eingangs klar, dass die Präsentation von ihrem Umfang her und mit den verwendeten Dokumenten die ereignisreichen, für Deutsche und Tschechen äußerst schwierigen Jahrzehnte vom 1. Weltkrieg bis zur Nachwendezeit, nur schlaglichtartig beleuchten kann. "Sie soll zur Diskussion und Auseinandersetzung anregen", gab Dr. Pavel Suk zu verstehen und machte das Angebot, die Ausstellung an Schulen und Kultureinrichtungen auszuleihen.

Äußerst lebendig war die über zweistündige Debatte, in der eine ganze Reihe von Zuhörern das Wort ergriffen. Neben konkreten Fragen, einige wurden vorab über Facebook übermittelt, war es einem Diskussionsredner ein Bedürfnis, seine divergierende Sicht zu den geschichtlichen Ereignissen im Nachbarland, insbesondere zur Vertreibung, auszudrücken.

Die Frage, wo der Ursprung der Konflikte zwischen Deutschen und Tschechen lag, die zuvor doch recht friedlich zusammengelebt hatten, zielte darauf ab, ob sich in den zwanzig Jahren der ersten Republik schon eine negative Stimmung hochschaukelte, die dann eskalierte. Es lässt sich sicher nicht ein einziger Auslöser identifizieren. Grund war nicht so sehr die Benachteiligung der deutschen Minderheit, sondern vielmehr die Auswirkungen der Wirtschaftskrise der 1930er Jahre, die damit einhergehende Arbeitslosigkeit und die sozialen Probleme, die den nationalistischen Parteien in Deutschland und auch im Grenzland Auftrieb verschafften.

Was 1938 nach dem Einmarsch der Nationalsozialisten und der Bildung des Protektorats Böhmen und Mähren von deutschen Besatzern der tschechischen Bevölkerung angetan wurde, erklärt vieles, das nach dem Ende des 2. Weltkriegs zum Kapitel "Vertreibung" gehört, das breiten Raum in der Diskussion einnahm. Nach Kriegsende im Mai 1945 kam es zur sog. „wilden“ Vertreibung, der dann ab Februar 1946 die „geordnete“ Vertreibung folgte. In der Diskussion wurde von beiden Autoren bestätigt, dass es insbesondere in der ersten Phase zu vielen Greueltaten an der deutschen Bevölkerung kam, die offen anzusprechen heute kein Tabu mehr in der Tschechischen Republik ist. Die tschechische Bürgerbewegung Antikomplex hat mit ihren intensiven Forschungen, umfassenden Dokumentationen und öffentlichen Debatten sehr viel dazu beigetragen, dass die Vertreibung der Deutschen und die Zerstörung vieler Heimatorte breit aufgearbeitet und häufig diskutiert wird.

Viele der Ereignisse nach Beginn der kommunistischen Herrschaft mit den Wahlen im Jahr 1946, konnten in den zwei Stunden nur stichwortartig gestreift werden. Ganz aktuell war die Frage nach dem Ergebnis der Regionwahlen vom Oktober in Tschechien, bei denen die kommunistische Partei mit über 20 % äußerst viele Stimmen erhielt und knapp hinter den Sozialdemokraten zur zweitstärksten Kraft wurde. Das Problem bestünde unter anderem darin, erklärten die Autoren der Ausstellung, dass die jungen Leute oft wenig über die Zeit des kommunistischen Regimes wüssten. Sie würden diese vierzig Jahre nur in der verharmlosenden Version der im Fernsehen gezeigten Serien kennen und stellten es sich nicht besonders dramatisch vor, wenn man in der Schlange stehen muss, bespitzelt wird und nicht ins westliche Ausland reisen kann. Gerade darum sind Ausstellungen wie diese vor allem für junge Menschen so wichtig, die als verantwortungsvolle Bürger Europas ihre eigene Geschichte und die ihrer Nachbarn kennen sollten.

Dann noch die Frage am Schluss, was man denn sei: "Böhme, Tscheche, oder was?". Heute können wir gottseidank sagen, wir sind Europäer. Das als Perspektive, mit der alle im Saal etwas anfangen konnten, insbesondere die jungen Leute, die nach 1990 in einer Zeit geboren sind, in der die totalitären Regime der Vergangenheit angehören. 

20. November 2012

Diskuze k výstavě "Zapomenuté dědictví III - Češi a Němci ve 20. století", 14. 11. 12

Velké množství zájemců o historii se dostavilo minulou středu do Centra Bavaria Bohemia (CeBB) v Schönsee, aby se setkalo se dvěma autory aktuální výstavy a mohlo s nimi diskutovat. Diskuze byla moderována Hansem Eibauerem a Václavem Vrbíkem a na otázky odpovídal PhDr. Pavel Suk, historik a vedoucí oddělení kultury krajského úřadu Plzeňského kraje a PhDr. Miroslav Hus, vedoucí Oddělení starších dějin Západočeského muzea v Plzni.
"Česká strana se dlouho vyhýbala diskuzím o nejtěžších časech česko-německých vztahů - dnes se s tímto tématem otevřeně operuje" - chválil nápad výstavy "Zapomenuté dědictví III - Češi a Němci ve 20. století ve stínu dvou totalitních režimů" přítomný učitel gymnázia z České republiky. Mezi mnoha českými účastníky diskuze byla i skupinka žáků z Českých Budějovic, kteří se ve dvoudenním workshopu v CeBB věnovali tématu "Češi a Němci ve 40. letech 20. století.

Autoři na úvod zdůraznili, že prezentace objasňuje ve svém rozsahu a s pomocí použitých dokumentů jen výřezy z nesmírně těžkých desetiletí v období od první světové války až po sjednocení. "Výstava má podnítit diskuzi a vyrovnání se s minulostí", doplnil účel výstavy Dr. Pavel Suk a nabídl také možnost zapůjčení výstavy školám a kulturním zařízením.

Během velmi živé a přes dvě hodiny trvající diskuze se ke slovu dostali mnozí z posluchačů. Kromě konkrétních otázek, přičemž některé z nich byly položeny i přes facebook, bylo pro jednoho návštěvníka důležité, vyjádřit svůj odlišný postoj k dějinným událostem v sousední zemi, zejména pak k tématu odsunu.

Otázka, kde leží ohnisko konfliktu mezi Čechy a Němci, kteří předtím podle všeho žili v harmonii, směřovala k domněce, zda již ve 20. letech v období první republiky nepanovalo mezi oběma národy napjtaté rozpoložení, které se později vystupňovalo. Jako spouštěč se ale nedá určitě označit pouze jeden fakt. Důvodem nebylo ani tak znevýhodnění německé menšiny, jako následek hospodářské krize ve 30. letech, která zapříčinila následnou nezaměstnanost a sociální problémy, jejichž výsledkem byl vzestup nacionalistických stran v Německu a sousední zemi.

To, co bylo Čechům r. 1938 po vpádu nacistů a po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava německými okupanty způsobeno, vysvětluje mnohé z toho, co se po konci 2. světové války vztahuje k tématu "vyhnání", které bylo během diskuze mnohokrát zmíněno. Po válce v květnu r. 1945 došlo k tzv. "divokému" odsunu, po němž od února 1946 následoval "spořádaný" transfer. Během diskuze potvrdili oba autoři výstavy, že zejména při prvním odsunu zakusilo německé obyvatelstvo hrůzy, o kterých se dnes v Česku již otevřeně hovoří. České občanské hnutí Antikomplex přispělo svými intenzivními výzkumy, obsáhlou dokumentací a veřejnými debatami k tomu, že se informace o problematice odsunu Němců a zničení mnoha rodných míst zpracovávají a často se o nich diskutuje.

Mnohé události po začátku komunistické vlády po volbách r. 1946 byly během dvouhodinové diskuze zmíněny jen letmo. Mluvilo se i o aktuálním problému krajských říjnových voleb v Česku, ve kterých získala komunistická strana přes 20 % všech hlasů a stala se tak po sociálních demokratech druhou nejsilnější stranou. Autoři výstavy vysvětlují, že problém je mimo jiné v tom, že mladí lidé často nemají znalosti o komunistické éře. Znají 40 let jejich vlády pouze ve zlehčené verzi z televizních seriálů a proto si tu dobu nepředstavují nijak dramaticky. Třeba že se musely stát dlouhé frotny na potraviny, lidé byli sledováni a nemohlo se jezdit na západ. Zejména proto jsou výstavy jako je tato velice důležité pro mladé lidi, kteří by jako zodpovědní občané Evropy měli znát své vlastní dějiny a dějiny svých sousedů.

Ke konci diskuze byla položena ještě jedna otázka: "Jaké to je být Čechem, Němcem?". Dnes už můžeme díky bohu říci, že jsme Evropané. Je to perspektiva, pod kterou si všichni v sále dokázali něco představit, zejména pak mladí lidé, narození po roce 1990, v době, kdy totalitní režimy patřily již k minulosti.

Fotogalerie • Fotogalerie

 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Rendert Time: 0,059 Sek. | Speicherverbrauch: 3,32 MB / 3,53 MB