Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

Adresse • Adresa

  • Městské kulturní středisko Strakonice 
  •  
  • Mírová 831 
  • 386 01 Strakonice 
  •  
  • Südböhmen / Jihočeský kraj
Der Dudelsack wurde zu einem Musikinstrument, das die Entwicklung der musikalischen Tradition vieler nicht nur europäischer Völker bedeutend beeinflusste. Die Urheimat vom Dudelsack und seinen Vorgängern ist wahrscheinlich eines der Schäfergebiete Vorderasiens, von wo sie in die nördlichen Gebiete Afrikas und ganz Europas verbreitet wurden. Im Hintergrund der Technologieentwicklung und im Zusammenhang zu ihrer gesellschaftlichen Verwertung werden Dudelsäcke nicht nur als historischer und etnomusikologischer Beweis des musikalischen Nachlasses der Vergangenheit bezeichnet, sondern auch als bis heute lebendes und tradiertes oder als zumindest von diesen Traditionen ausgehendes Instrument gepflegt.

Organologich reiht sich der Dudelsack zu den Blasinstrumenten mit dem einfachen oder doppelten Rohrblatt, wobei man diese Instrumente nach weiteren wesentlichen Merkmalen unterscheiden kann. / Dudelsäcke mit der einfachen, doppelten oder dreifachen Melodiepfeife; bordunlose Dudelsäcke und meist mit einer, zwei oder mehreren getrennten Bordunpfeifen; Luftsäcke, die vom Spieler mit dem Mund durch ein Anblasrohr oder durch einen Blasebalg aufgeblasen werden; Dudelsäcke mit verschiedenen Arten der Haltung, Verzierung und des Einrichtens usw./. Die seit 10. Jahrhundert steigende Menge von ikonographischen und schriftlichen Quellen verrät ihr Aussehen, Verwertung und Verbreitung.

Finden wir an ihrem Entwicklungsanfang nur primitive Pfeifen und einfache Dudelsäcke, ihre technologische Konjunktur blühte in der Form der Konzert-Sackpfeife des französichen Barocks "musette de cour" /das wichtigste Instrument der höfischen Musik / mit Doppelrohrblättern, Aufschlagzungen und mit der bordunigen Raketenanlage, die das Überblasen von begleitenden Tönen ermöglicht. Es war das Instrument, das sich im 17. und 18. Jahrhundert auf Konzertbühnen und in adeligen und königlichen Salons durchsetzte und dem berühmte Komponisten ihre Aufmersamkeit widmeten. Verwandte Instrumente gibt es bis heute in England /Northumbrian small-pipes/ und in Irrland /Union pipes/. Erste Belege für Dudelsäcke finden sich in Böhmen im 13. Jahrhundert. Der Name "Dudelsack" wurde erstmal im 15. Jahrhundert erwähnt. Ältere lateinische Quellen nennen den Namen "chorus", durch seine Verstümmelung entstanden die Namen wie "kór" a "kořec".

Im l4. und 15. Jahrhundert zeigten sich die Namen "kozicie", später "kozice", "koza", "kozlík", aber auch "kejdy", "kajdy"," gajdy". Die mit dem Mund aufgeblasenen Dudelsäcke folgten den durch einen Blasebalg aufgeblasen Dudelsäcken im 19. Jahrhundert in Böhmnen nach. Ab dem 16. Jahrhundert wurde Dudelsack mit Geige als die beliebteste Musikkombination bezeichnet. Am Anfang des 19. Jahrhunderts trat die Klarinette dazu. Dadurch entstand die populäre „kleine Bauernmusik“. Nach Bedarf traten noch zwei Klarinetten, Geige und Kontrabass auf. Ein geübter Dudelsackpfeifer war immer beliebt, besonders wenn er sein Spiel mit Abwandlungen, Verzierungen, Liedern und eigenartigem Humor bereicherte.

Einer von ihnen war der berühmte aus Strakonice stammende Dudelsackpfeifer Švanda. Strakonice liegt am Zusammenfluß von Volyňka und goldhaltiger Otava, im Schoß des Prachinerlandes, als tanzlustiges Gesangland bekannt und durch gute Dudelsackpfeifer berühmt. Dank diesen Traditionen wurde die Stadt Strakonice zum Dudelsackpfeifer-Zentrum. Seit 1967 finden alle zwei Jahre regelmäßig die weltbekannten Internationalen Dudelsackpfeifer - Festivals statt.

Es kommen jedesmal Ensembles und Dudelsackpfeifer aus vielen Ländern. Im Jahre 1995 wurde dem Festival das Statut CIOFF / Internationale Organisation der Volkskunst-Festivals bei UNESCO / und im Jahre 1997 auch das Statut der internationalen Organisation für Volkskunst IOV verliehen.
Dudy jsou hudebním nástrojem, který se výrazně podílel na vývoji hudební tradice mnoha národů nejen evropských. Pravlastí dud a jejich vývojových předchůdců byly patrně pastevecké oblasti přední Asie, odkud se rozšířily do severních oblastí Afriky a postupně do celé Evropy. Na pozadí technologického vývoje a ve vztahu k jejich společenskému uplatnění jsou dudy nejen historickým a etnomuzikologickým dokladem hudebního odkazu minulosti, nýbrž v řadě zemích a jejich regionech zůstaly dosud živě tradovaným či alespoň v duchu tradic udržovaným instrumentem.

Organologicky řadíme dudy do skupiny dechových nástrojů s jednoduchým nebo dvojitým plátkem, přičemž je lze podle dalších znaků déle typologicky rozlišovat /dudy s jednoduchou, dvojitou i trojitou melodickou píšťalou, bezbordunové nebo s jednou, dvěma i více samostatnými bordunovými píšťalami, dudy nafukované ústy nebo s dmýchacím měchem, s různým způsobem držení, zdobení, ladění atd./. O jejich vzhledu, uplatnění, rozšíření svědčí zhruba od l0. století stoupající množství ikonografických i písemných pramenů.

Jestliže na začátku vývojové řady nalézáme primitivní píšťaly a jednopíšťalové dudy, jejich technologický vrchol tvoří koncertní dudy francouzského baroku "musette de cour" /dvorské dudy / se dvěma dvojplátkovými melodickými píšťalami opatřenými klapkovým mechanismem, s bordunovým raketovým zařízením, umožňujícím přelaďování doprovodných tónů. Byl to nástroj, který v 17. a 18. století pronikl na koncertní podia a do šlechtických i královských salonů a jemuž věnovali pozornost komponisté zvučných jmen. Příbuzní těchto nástrojů se dodnes udrželi v Anglii /Northumbrian small-pipes / a v Irsku / Union pipes /. V Čechách pocházejí nejstarší zmínky o dudách z l3. století. Název "dudy" se však u nás objevuje poprvé až v 15. století. Starší latinské prameny uvádějí název "chorus", jehož zkomolením vznikly názvy "kór" a "kořec".

Ve l4. - 15. století nalézáme u nás již označení "kozicie", později "kozice", "koza", "kozlík", ale také"kejdy", "kajdy"," gajdy". Dudy nafukované ústy ustoupily v Čechách během 19. století dudám s dmýchacím měchem. Od 16. století byly nejoblíbenějším nástrojovým sdružením dudy s houslemi, asi od počátku 19. století se k této malé muzice přidružoval klarinet, čímž vznikla populární "malá selská muzika". Podle potřeby se připojoval ještě druhý klarinet, přiznávkové housle a konečně i basa. Dovedný dudák byl vždy oblíben, zvláště když uměl svou hru vyšperkovat pěknými variacemi, ozdobami, písničkami a osobitým humorem. Takovým byl prý pověstný Švanda dudák, pocházející z okolí Strakonic.

 Strakonice leží na soutoku Volyňky a zlatonosné Otavy,v lůně Prácheňského kraje, odjakživa proslulého zpěvností, chtivostí tance, pověstného dobrými dudáky. Díky těmto svým tradicím se Strakonice staly dudáckým centrem, v němž se od roku 1967 konají dnes již světově proslulé Mezinárodní dudácké festivaly, k nimž se každé dva roky sjíždějí soubory a dudáci z nejrůznějších zemí.

Roku 1995 získal festival statut CIOFF / Mezinárodní organizace folklorních festivalů při UNESCO / a od roku 1997 také statut mezinárodní organizace pro lidové umění IOV.

Info • Info

Internationales Dudelsackpfeifer-Festival Strakonice 

Am Zusammenfluss von Otava und Volyňka gründete das Adelgeschlecht Bavor im 13. Jahrhundert seinen Sitz, aus dem eine monumentale Burg gebaut wurde. Um die Burg herum wuchs die Stadt Strakonice, die heute als Stadt der Dudelsackpfeifer bezeichnet wird. Nicht nur die langjährige Dudelsackpfeifertradition, die dank neuen jungen Musikanten weiter lebt, sondern auch die Sagen über den Dudelsackpfeifer Švanda bilden die schöne Atmosphäre, wann es regelmäßig gelingt, Dudelsackpfeifer, Dudelsackmusik und Dudelsacktänzer aus vielen Ländern der Welt aufeinanderzutreffen.

Dieses Treffen, seit dem Jahre 1967 veranstaltet, trägt den Namen Dudelsackpfeifer - Festival Strakonice. Mit seinem Umfang und seiner Qualität gehört das Festival zu den bedeutendsten Volksmusik-Festspielen in aller Welt. Die Aufnahme des Festivals in ClOFF (Conseillnternational des Organizations de Festivals de Folklore et ďArts traditionnels, Statut B auprés de ľUNESCO) im Jahre 1995 und die Mitgliedschaft in der Internationalen Organisation für die Volkskunst lOV (Comité international des Arts et Traditions populaires) seit 1997 ist eine Ehrenbezeichnung.

Das Festival zählt zu den Mitgliedern der Volkskunst-Assoziation in der Tschechischen Republik, die die Volkskunst-Bewegung bei uns beschützt. Jeder Jahrgang des Festivals bietet die beste Gelegenheit andere Ensembles, einzelne Dudelsackpfeifer zu treffen und kennenzulernen, die ihre Dudelsäcke in der ursprünglichen Ausführung oder ihre Rekonstruktion, Replik in Verbindung mit anderen Instrumenten präsentieren.

Sie spielen zum Zuhören, Tanzen und bilden damit eine einmalige Atmosphäre, wegen der tausende Zuschauer alle zwei Jahre im August aus dem Innland und auch aus dem Ausland nach Strakonice kommen. Die Zuschauer und Teilnehmer verbindet trotz Sprachbarriere ihre Liebe zur Tradition und zur Volkskunst, die Verbundenheitsgefühl weckt und Freundschaft ausbaut. Strakonice empfängt herzlich alle, die das Internationale Dudelsackpfeifer-Festival besuchen. 

Mezinárodní dudácký festival Strakonice 

Na soutoku řeky Otavy s Volyňkou vystavěl ve 13. století šlechtický rod Bavorů sídlo, z něhož byl vybudován mohutný hrad. Kolem něj pak postupně vznikalo město Strakonice, město dudáků. Pověst o Švandovi dudákovi a mnohaletá dudácká tradice je udržována stále novými mladými muzikanty a vytváří atmosféru, ve které se daří pravidelným setkáním dudáků, dudáckých muzik a tanečníků z mnoha států světa.

Toto setkání, pořádané od roku 1967, se nazývá Mezinárodní dudácký festival Strakonice. Svým rozsahem a kvalitou patří mezi nejvýznamnější folklorní festivaly na světě. Projevem uznání je přijetí festivalu do ClOFF (Conseillnternational des Organizations de Festivals de Folklore et ďArts traditionnels, Statut B auprés de ľUNESCO) v roce 1995 a od roku 1997 členství v mezinárodní organizaci pro lidové umění lOV (Comité international des Arts et Traditions populaires).

Festival je také členem Folklorního sdružení ČR, které zastřešuje folklorní hnutí u nás. Každý ročník festivalu je příležitostí k setkání a vzájemnému poznání souborů i jednotlivců prezentujících dudy v původním provedení, jejich rekonstrukci a repliky ve spojení s dalšími lidovými nástroji.

Hrají k poslechu i jako doprovod tanečníkům a vytvářejí neopakovatelnou atmosféru. Do Strakonic přijíždějí každé dva roky v srpnu tisíce diváků z České republiky i ze zahraničí, diváky i účinkující spojuje i přes jazykové bariéry láska k tradici a lidovému umění, vytváří pocit sounáležitosti a přátelství. Strakonice přivítají s otevřenou náručí všechny ty, kdo na Mezinárodní dudácký festival zavítají. 

Fotogalerie • Fotogalerie

 |
 |
 |
 |
Rendert Time: 0,071 Sek. | Speicherverbrauch: 3,65 MB / 3,92 MB