Dobrá Voda se svojí moderní a přehlednou uliční sítí vznikala pozvolna a živelně teprve v průběhu posledních staletí. Ještě ve středověku se v místech nynější Dobré Vody nenacházelo žádné osídlení, jen polnosti vlastněné většinou sedláky z okolních vesnic
Suchého Vrbného, Hlinska a Pohůrky. První proměnu a usedlíky přineslo dolování
stříbra ve druhé polovině
16. a počátkem
17. století.
Roku
1555 zde byla zaražena štola
Svatý Václav, následovala díla
Dům rakouský (později přejmenované na
Svatá Anna) a
Svatý Šebestián. Výtěžek však trvale nenaplňoval očekávání, až dolování nakonec roku
1635 nadlouho ustalo. Zatím se do okolí šířila povědomost o léčivých účincích vody ze zdejšího minerálního pramene. Když tato v roce
1629 ulevila od nemoci také Dorotě Karmenské, manželce českobudějovického purkmistra Jana Karmenského z Ebenfeldu, nechali vděční manželé v letech
1630 až
1632 při prameni postavit kostelík, zasvěcený Panně Marii Bolestné. V letech
1677 až
1678 zde také město zřídilo nevelké lázně, které, roku
1720 rozšířené, po následujících sto let provozovalo, než je roku
1779 odkoupil soukromník Antonín Graf.
Původní kostelík zanedlouho svou kapacitou nepostačoval hojným procesím poutníků, když nadto klenba začala praskat a hrozit zřícením, přikročilo město České Budějovice ke stavbě kostela nového, k čemuž byli zjednáni přední tuzemští architekti a výtvarníci. Hlavní část stavby proběhla v letech
1733 až
1735; ke slavnostnímu vysvěcení, spojenému s přenesením uctívaného mariánského obrazu ze starší svatyně, došlo roku
1739. Původní kostelík byl roku
1809 odprodán a přeměněn na byty (nynější č.p. 5).
Mezitím kolem lázní a poutního kostela zvolna přibývalo domů a vznikající osada začala být označována U dobré vody či Dobrá voda (v podobě Dobrawoda je název doložen k roku 1720). Na sklonku 60. let
18. století zde znovu ožilo dobývání stříbra a
zlata, zpočátku iniciativou soukromých těžařstev. Byly obnoveny práce na dílech
Šebestián (přejmenovaném na
Barboru),
Václav a
Anna, nově zaraženy štoly
Mauricius a Ondřej. V roce
1778 získal většinový podíl na těžbě stát, což přineslo lepší technické vybavení, vznikl též další důl
Leopold a na Dobrou Vodu v roce
1784 přesídlil horní úřad z
Rudolfova. Dlouhodobě však byla těžba opět ztrátová (výnos nedosahoval ani 2/3 vynaložených nákladů), a tak byly s rokem
1809 veškeré práce v dolech zastaveny. Pokusy o obnovení těžby drahých kovů do třetice byly v menším rozsahu činěny ještě od roku
1893, vedly ale též ke krachu.
Počátkem 19. století už byla Dobrá Voda vesnicí s několika desítkami domů a vlastní duchovní správou (
1777 při kostele usídlen
kaplan,
1786 zřízena
lokálie,
1858 povýšena na
farnost). Po zrušení
poddanství ke královskému městu České Budějovice se roku
1850 Dobrá Voda stala součástí obce
Mladé, od níž se pak osamostatnila po roce
1902. Význam vsi, coby střediska lázeňství postupem času upadal, Dobrá Voda se však stala oblíbeným výletním místem pro českobudějovické měšťany, někteří zámožnější si ve zdejším příjemném prostředí počátkem
20. století nechali postavit vily.
Obec, v 19. století ještě převážně německá, se na přelomu století přílivem nových obyvatel rychle počešťovala; při sčítání roku
1910 tak představovali Češi 2/3 obyvatel, v roce
1930 přes 9/10. S počátkem roku
1952 byla Dobrá Voda připojena k městu České Budějovice, samostatnou obcí se znovu stala v listopadu
1990.