Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

Tourist-Info • Informační kancelář

  • Lišov 
  •  
  • Třída 5. května 129 
  • 373 72 Lišov 
  •  
  • Südböhmen / Jihočeský kraj
  • Landkreis / Kraj: České Budějovice

Beschreibung • Popis

  • Info
  • Fläche / rozloha: 93,57 km²
  • Einwohnerzahl / počet obyvatel: 4.119 (01.01.2012)

Lišov

Die Stadt Lišov (Lischau), im Herzen der Mikroregion Lišovsko, liegt in der malerischen sanften Hügellandschaft Südböhmens, etwa 10 Kilometer Luftlinie nordöstlich von České Budějovice, am Rande des Wittingauer Beckens (Třeboňská pánev). Das Städtchen erstreckt sich auf einer Höhe von 500 m über dem Meeresspiegel über einen langen Osthang, entlang der Hauptstraße von České Budějovice (Budweis) nach Třeboň (Wittingau).

Lišov ist auch der Ort eines wichtigen geologischen Gebildes, das die Grenze zwischen Budweiser Becken (Českobudějovická pánev) und Wittingauer Becken bildet - die Lischauer Schwelle ("Lišovský práh"). Die höchste Erhebung dieser Hügellandschaft ist der Větrník mit einer Höhe von 566 m. Das Gebiet besteht großteils aus Hügelrelief, dass in Richtung Osten in die Wittingauer Seenplatte übergeht.

Anfang des 21. Jahrhunderts ist Lišov eine bedeutende südböhmische Stadt. Die Verwaltungsgemeinschaft zählt die vormals eigenständigen Dörfer und heute Ortsteile Červený Újezdec, Hrutov, Hůrky, Kolný, Levín, Lhotice, Miletín, Slověnice, Velechvín und Vlkovice. Insgesamt leben hier mehr als 4000 Menschen, die 2009 den 675. Jahrestag seit der ersten erhaltenen schriftlichen Erwähnung ihrer Stadt begingen.

Lišov

Město Lišov, srdce mikroregionu Lišovsko, leží v malebné mírně zvlněné krajině jižních Čech, asi deset kilometrů vzdušnou čarou severovýchodně od Českých Budějovic, na okraji Třeboňské pánve. Městečko se rozkládá na pozvolném východním svahu, podél hlavní silnice vedoucí z Českých Budějovic do Třeboně, v nadmořské výšce 500 m. n .m.

Město Lišov je také místem významného geologického útvaru dělícího Českobudějovickou pánev od Třeboňské, pojmenovaného "Lišovský práh". Nejvyšším místem této pahorkatiny je kóta Větrník v nadmořské výšce 566 m. n. m. Většinu území tvoří pahorkatý reliéf terénu, který směrem k východu přestupuje do Třeboňské rybniční pánve.

Na počátku 21. století je Lišov významným jihočeským městem. Po stránce administrativní k němu patří kdysi samostatné obce (dnes místní části) Červený Újezdec, Hrutov, Hůrky, Kolný, Levín, Lhotice, Miletín, Slověnice, Velechvín a Vlkovice. Celkem tu žije více než 4 000 obyvatel, kteří si v roce 2009 připomněli již 675. výročí od první dochované písemné zmínky o svém městě.

Kultur Adressen • Kulturní adresy

Geschichte • Historie

Lišov

Lišov wurde vermutlich Ende des 13. Jahrhunderts gegründet, die älteste schriftliche Erwähnung des Marktfleckens Lišov (oppidum Lyssaw) stammt aus dem Jahr 1344. 1365 wird die Kirche St. Wenzel erwähnt. Die Mehrzahl der EinwohnerInnen war böhmischer Nationalität. Bereits Ende des 14. Jahrhunderts wurde Lišov vom böhmischen König zum Städtchen erhoben. Nach und nach wurden ihr verschiedene Rechte verliehen, so zum Beispiel 1406 die Blutgerichtsbarkeit. Nach den Hussitenkriegen bestätigten diese Rechte sowohl König Ladislaus Postumus, als auch Vladislav II. von Böhmen und Ungarn und danach Kaiser Rudolf II., der der Stadt das Recht zur Abhaltung zweier Jahrmärkte verlieh.

Das Städtchen wurde 1619 bei einem Feuer zerstört, das die Ständeheere gelegt hatten, ein weiterer Großbrand wütete im Jahr 1679. Während der Napoleonischen Kriege, genauer im Winter 1805/6, waren hier bayerische und französische Soldaten untergebracht. Ihr Abzug hat angeblich zu einer plötzlichen Blüte und einem ebensoschnellen Niedergang des Schuhmacherhandwerks geführt. 1924 wurde Lišov zur Stadt erhoben. Bereits 1812 wurde eine öffentliche Wasserleitung eingerichtet. Ab 1864 hätte die Eisenbahnlinie Č. Budějovice - Třeboň durch Lišov führen sollen, später plante František Křižík auch eine elekrifizierte Bahnstrecke, aber das Projekt wurde nie umgesetzt.

Seit dem 11 Juni 1911 wurde auf der Strecke Č. Budějovice - Lišov - Třeboň eine der ersten Buslinien in Böhmen betrieben. 1921 erfolgte die Elektrifizierung. Eine landwirtschaftliche Produktionsgenossenschaft (Jednotné zemědělské družstvo - kurz: JZD) wurde 1957 gegründet und 1971 mit der in Hůrky vereinigt. Lišov gehörte von Anfang an zur königlichen Herrschaft Hluboká nad Vltavou (Frauenberg), das wiederum häufig an unterschiedliche Adelsfamilien verpfändet wurde.

Mit Beginn des 17. Jahrhunderts war Lišov kurzfristig eine eigenständige Herrschaft, ab 1661 gehörte es wieder zur Herrschaft Hluboká, die von den Schwarzenbergern ausgeübt wurde. Nach der Einführung der Bezirke im Zusammenhang mit dem österreichischen Kaiserreich wurde Lišov 1850 das Zentrum eines Gerichtsbezirks (der 9.kleinste in Böhmen), in dessen Zuständigkeitsbereich zahlreiche kleinere Dörfer fielen. 1855-1868 war Lišov auch Sitz des Bezirksamtes.

Anschließend gehörte Lišov bis 1949 zum Bezirk České Budějovice, 1949-60 zum Bezirk Třeboň und seit 1960 wieder zu České Budějovice. 1960 wurden der städtischen Selbstverwaltung Levín, 1964 Miletín, 1976 Slověnice, Hůrky mit Hrutov, Zvíkov mit Hvozdec und Vlkovice und 1980 Kolný mit Červený Újezdec, Lhotice und Velechvín angegliedert. Nach 1990 wurden Hvozdec und Zvíkov wieder selbständig.

Lišov

Lišov byl založen pravděpodobně koncem 13. století, nejstarší písemná zpráva o městysu Lišov (oppidum Lyssaw) pochází z roku 1344. Roku 1365 je zmiňován kostel sv. Václava. Většina obyvatel byla české národnosti. Již na konci 14. století byl Lišov českým králem povýšen na městečko. Postupně získával různá práva, například v roce 1406 právo hrdelní. Po husitských válkách práva Lišovu potvrdili jak král Ladislav Pohrobek, tak Vladislav II. Jagellonský a pak i císař Rudolf II., který udělil právo dvou výročních trhů.

Městečko bylo zničeno požárem v roce 1619, kdy jej vypálila stavovská vojska, další velký požár vznikl roku 1679. Za Napoleonských válek, přesněji v zimě 1805/6, zde byli ubytováni bavorští a francouzští vojáci. Jejich odchod prý způsobil rychlý rozkvět a stejně rychlý úpadek ševcovství. V roce 1924 byl Lišov povýšen na město. Již v roce 1812 byl zřízen obecní vodovod. Po roce 1864 měla přes Lišov vést železniční trať Č. Budějovice - Třeboň, později zde František Křižík plánoval elektrickou dráhu, ale z projektu sešlo.

Od 11. června 1911 byla provozována jedna z prvních autobusových linek v Čechách na trase Budějovice - Lišov - Třeboň. V roce 1921 proběhla elektrifikace. JZD vzniklo 1957 a v roce 1971 bylo sloučeno s Hůreckým. Lišov byl od počátků součástí královského panství se sídlem na hradě Hluboká, které však bylo často zastavováno různým šlechtickým rodům.

Počátkem 17. století byl Lišov nakrátko samostatným panstvím, od roku 1661 byl opět součástí hlubockého panství, spravovaného Schwarzenberky. Po vzniku okresů v rámci Rakouského císařství se roku 1850 stal Lišov střediskem soudního okresu (9. nejmenšího v Čechách) s působností nad mnoha blízkými vesnicemi. V letech 1855 - 1868 byl Lišov též sídlem okresního úřadu.

Potom do roku 1949 patřil Lišov pod okres České Budějovice, v letech 1949-60 pod okres Třeboň, od roku 1960 opět pod okres České Budějovice. Roku 1960 byl do samosprávy města připojen Levín, 1964 Miletín, 1976 Slověnice, Hůrky s Hrutovem, Zvíkov s Hvozdcem a Vlkovicemi a v roce 1980 Kolný s Červeným Újezdcem, Lhoticemi a Velechvínem. Po roce 1990 se Hvozdec a Zvíkov opět osamostatnily.

Adresse des Rathauses • Adresa radnice

  • Lišov 
  •  
  • Tř.5.května 139 
  • 373 72  
  •  
  • Südböhmen / Jihočeský kraj
Rendert Time: 0,960 Sek. | Speicherverbrauch: 4,26 MB / 4,67 MB