Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

Adresse • Adresa

  • Burgruine Ehrenfels 
  • Zřícenina Ehrenfels 
  •  
  •  
  • 93176 Beratzhausen 
  •  
  • Oberpfalz / Horní Falcko

Info • Info

Burgruine Ehrenfels

Lage und Zugänglichkeit: Ruine Ehrenfels liegt nahe der Stadt Beratzhausen 20 km nordwestlich von Regensburg. Man erreicht es von der gleichnamigen Autobahnausfahrt der A 3. In Beratzhausen rechts entlang der Bahnlinie Richtung Parsberg. Kurz nach dem Ortsende liegt die Ruine links jenseits der Bahnlinie auf einem Hügel. Man nimmt den direkten Weg hinauf auf einer im Winter als Rodelbahn benutzen Wiese. Auf halber Höhe des Berges nimmt man den Weg der parallel zum Waldrand verläuft und folgt ihm nach links. Dann rechts halten, der Weg führt in einem Bogen hinauf zum buchenbewachsenen Bergplateau.

Geschichte: Die erste Nennung des Geschlechts erfolgt im Jahr 1256: "Chunradus de Ernvels" ist wahrscheinlich nahe verwandt mit den Hohenfelsern, einem mächtigen Ministerialengeschlecht der Regensburger Bischöfe. In der Folge tauchen die angesehenen Ritter aus Ehrenfels als enge Berater und Lehensmänner des Bischofs von Regensburg und später auch der bayerischen Herzöge auf, worin sich ein Machtgewinn zeigt. Ende des 13. Jahrhunderts sind die Ehrenfelser auch auf Helfenberg bei Velburg nachweisbar. Im Laufe der Zeit gewinnen sie immer größere Selbstständigkeit, im 14. Jh. verdingen sich die Ehrenfelser schon als unabhängige Söldner für den Bischof. 1335 verkaufen die Ehrenfelser die Burg wegen hoher Verschuldung an Kaiser Ludwig den Bayern, der sie an Dietrich von Stauff weiterverkauft.

Ab dem 15. Jh. ist die Herrschaft endgültig reichsunmittelbar. 1416 Eroberung der Veste durch die Regensburger, die sich gegen Übergriffe der Stauffer wehren. Sie müssen die Burg jedoch wieder instandsetzen. 1492 Zerstörung durch Herzog Albrecht IV. von Bayern wegen Beteiligung des Stauffers Bernhardin am Ritteraufstand des Löwenbundes. Wiederaufbau. Der letzte Stauffer Bernhard verkauft die Herrschaft 1568 an das Herzogtum Pfalz-Neuburg. Die Festung verfällt zusehens, endgültige Zerstörung 1635 im 30jährigen Krieg. Danach wurde die Ruine als Steinbruch für das nahegelegene Beratzhausen genutzt.

Zustand und Besonderheiten: Ehrenfels liegt auf einer Bergkuppe und ist mit einem eindrucksvollen Grabensystem ausgestattet. Der breite Rundgraben ist mindestens 6 m tief. Die dem Plateau zugewandte Seite im Süden wird durch einen zusätzlichen, vorgelagerten Graben gesichert. Auf dieser Seite war wahrscheinlich eine ausgedehnte Vorburg gelegen. Der Eingang mit einfachem Tor ist über eine aufgeschüttete Rampe zu erreichen und durch einen starken runden Mauerturm (heute nur noch Stumpf) gesichert. Ein weiterer rechteckiger Mauerturm liegt im Norden.

Ungewöhnlich scheint die Zweiteilung der Kernburg durch einen tiefen Graben in der Mitte. Sie entstand durch eine Erweiterung der Anlage im späten Mittelalter. Auf der Höhe des Mittelgrabens im Süden der dritte, am besten erhaltene runde Mauerturm mit Eingang in ca. 2 m Höhe und in der Mauer verlaufender Treppe. Die Basis aus Buckelquadern läßt auf eine Entstehung um 1200 schließen, doch weiter oben liegende Schießscharten für Gewehre widersprechen dieser Vermutung.

Im Rahmen des Wiederaufbaus 1416 sind offensichtlich die Steine vom einem abgetragenen Bergfried für den Neubau dieses Mauerturms verwendet worden. Der Palas lag wohl in der östlichen Hälfte, heute sind davon nur noch eine niedrige Mauer und überwucherte Fundamente übrig. Die Anlage soll laut Quellen einmal sieben Türme besessen haben, doch von separatem Bergfried und mehreren Tortürmen ist heute nichts mehr zu sehen.

Zřícenina Ehrenfels

Poloha a přístupnost: Zřícenina Ehrenfels se nachází v blízkosti města Beratzhausen 20 km severozápadně od Řezna. Dostanete se k ní po sjezdu z dálnice A 3 na Beratzhausen. V Beratzhausen se musíte dát vlevo podél železniční trati směrem na Parsberg. Krátce po výjezdu z obce se na kopci vlevo na druhé straně železnice nachází zřícenina. Přímo ke zřícenině se dá dojet cestou, která se v zimě používá jako sáňkařská dráha. Asi v půli kopce se odbočí na cestu, která vede paralelně s okrajem lesa a zatáčí doleva. Pak je třeba držet se vpravo. Cesta pak zatáčí nahoru a vede přímo ke zřícenině obrostlé buky.

Historie:
První zmínka o rodu pochází z r. 1256: "Chunradus de Ernvels" jsou pravděpodobně příbuzenksy spjati s rodem Hohenfelser, mocným pokolením ministrů řezenských biskupů. Postupem času se vážení rytíři z Ehrenfels stávají důvěrnými rádci leníků řezenských biskupů a později také bavorských vévodů, což se odráží na jejich moci. Koncem 13. století rod Ehrenfelserů přesídlil i na Helfenberg u Velburgu. Jak léta běžela, stále více se osamostatňovali a ve 14. století se dali už jako nezávislí žoldáci do služeb biskupa. 1335 prodávají Ehrenfelserové hrad kvůli zadlužení králi Ludvíku Bavorskému, který jej dále prodal Dietrichu von Stauff.

Od 15. století  se pak hrad stává s konečnou platností říšským majetkem. V r. 1416 byla pevnost dobyta řezenskými obyvateli, kteří se vzbouřili proti nadvládě Staufferů. Poté museli ale hrad znova obnovit. 1491 byla stavba zničena vévodou Albrechtem IV. Bavorským kvůli účasti Stauffera Bernhardina na rytířském povstání šlechtického spolku Löwenbund. Po zničení byl hrad znovu vystavěn. Poslední Stauffer Bernhard prodal hrad r.1568 vévodům z Falc – Neunburgu, pod jejichž vlastnictvím hrad chátral. Nakonec byl opět úplně zničen r. 1635 během 30-leté války. Poté již byla ruina hradu využívána jako kamenolom nedaleko ležícím městysem Bertzhausen.

Stav a zajímavosti:
Zřícenina Ehrenfels leží na vrcholu kopce a je opatřena působivou soustavou kanálů. Široký okružní kanál je přinejmenším 6 m hluboký. Jižní strana přilehlá k sedlu je zajištěna dodatečným předsunutým příkopem. Na této straně bylo pravděpodobně umístěno rozsáhlé předhradí. Vstup spolu s jednoduchou bránou vedl přes vysypaný výjezd a silnou kulatou hradební věž (dnes jsou k vidění pouze trosky. Další hradební věž, obdélníková, stála na severní straně.

Neobvyklé se zdá být rozdělení jádra hradu na dvě části skrze hluboký příkop, který se nachází uprostřed. Ten vznikl díky rozšíření pevnosti v pozdním středověku. Na úrovni středního příkopu se na jižní straně nachází třetí nejlépe dostupná kulatá hradební věž s cca 2 m vysokým vstupem a schody ve zdi. Základy, tvořeny z hrbolatých kvádrů, pocházejí zhruba z období kolem r. 1200, ale okolo stojící střílny pro zbraně tuto domněnku vyvracejí.  

V rámci znovuobnovení byly v roce 1416 patrně použity kameny odstraněné z hradní věže pro výstavbu hradební věže. Sál se nacházel ve východní polovině. Dnes se dochovala pouze jedna nízká zeď a roztříštěné základy. Hrad měl mít kdysi podle dostupných pramenů sedm věží, ale po oddělené hradní věži a ostatních věžích není dnes ani památky.
Rendert Time: 0,001 Sek. | Speicherverbrauch: 4,10 MB / 4,32 MB