Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

Blog • Blog

Blog des Nationalparks Bayerischer Wald

...oder Blick vom Rachelgipfel

Angeschmiegt an die bayerisch-böhmische Grenze dehnt sich der älteste deutsche Nationalpark auf einer Fläche von 24.250 ha aus. Ohne den unmittelbar benachbarten tschechischen Nationalpark Šumava mit 68.064 ha hätte das Gebiet vieles verloren. Unter anderem die Stellung als größten geschützten Wald in Mitteleuropa. Die Natur kennt keine (Staats-)Grenzen. Deshalb sind die beiden Nationalparkverwaltungen "gezwungen", auf keine Staats- oder Sprachgrenzen Rücksicht zu nehmen. Einblicke ins gemeinsame Gelingen und andere Details, die allesamt unweit der Grenze passieren, lesen Sie in diesem Blog. Den Nationalpark lernen Sie allerdings am besten auf einer Wanderung kennen, ob im Bayerischen Wald auf den Großen Rachel (1453 m) oder im Šumava auf den Plechý (Plöckenstein) (1378 m).

Blog Národního parku Bavorský les

...aneb Pohled z vrcholu Roklanu

Podél bavorsko - české hranice se rozprostírá na ploše 24 250 ha nejstarší německý Národní park Bavorský les. Bez sousedního českého Národního parku Šumava s jeho 68 064 ha by celá oblast nebyla tak jedinečná. Mimo jiné by ztratila pozici největšího chráněného lesa ve Střední Evropě. Příroda však nezná (státní) hranice a tak jsou obě Správy Národních parků tak trochu "nuceny" chovat se jako by neexistovaly žádné státní či jazykové hranice. Zajímavosti z divoké přírody i to jak se daří naplňovat toto "zadání přírody" si můžete přečíst níže. Oba Národní parky nejlépe poznáte na pořádném výšlapu, např na vrchol Roklanu/ Rachel (1453m) nebo na české straně na Plechý (1378 m).

Einträge • Příspěvky

Martin Milfort - Fotograf des Böhmerwalds

Martin Milfort (geb.1940 in Sušice) erlebte in seiner Kindheit das beschauliche Leben der ländlichen Gegend auf der tschechischen Seite des Böhmerwalds. Damals waren die Gemeinden noch zweisprachig und dominiert von bäuerlichen Strukturen. Die brutale Geschichte des von den Nationalsozialisten unter Hitler zum Verderben geführten 2. Weltkrieg und die kommunistischen Folgejahre schienen die gewachsenen und friedlichen Strukuren für immer zu vernichten. In seiner Jugend war es für Martin Milfort nicht mehr möglich, die dunklen Wälder oben am Horiziont durchzustreifen. Der Eiserne Vorhang wurde aufgezogen und die höchsten Lagen des Grenzgebirges wurden zu Niemandsland. Wie die meisten Tschechen hat er es kaum mitbekommen, als hinter der Grenze im Jahre 1970 der erste Nationalpark in Deutschland gegründet wurde.

Nach der Abitur an der gewerblichen Fachhochschule in Pilsen ging er an das Institut der bildenden Fotografie in Brno zum Studieren. Er hatte zuerst keine Chance, seine fotografische Ausbildung beuflich zu nutzen. Von Tachov zog er nach Klatovy und arbeitete als Heizungstechniker. Doch seine Freizeit galt der Fotografie. 1984 erhielt er für sein Buch Šumava den ersten Preis bei der Biennale in Cheb.  

Die Wende im Jahr 1989 brachte mit der Freiheit neue Horizonte in sein Leben. Er durchstreifte neugierig das Niemandsland um Prášily, Modrava, Kvilda, gab seine bisherige Arbeit auf und eröffnete ein Fotoatelier. Martin Milfort nützt für seine Aufnahmen alte Großformatkameras. Seine Leidenschaft ist die Schwarzweißfotografie. Mit ihr kann er die Facetten der grauen Farbe „zeichnen“ und die Poesie und den Geist dieser wunderschönen Landschaften des Böhmerwalds zum Ausdruck zu bringen. Sein Interesse gilt der sanften Kulturlandschaft des Vorwalds genauso und wie den wilden Hochlagen.  

Am Thema Nationalpark fasziniert Martin Milfort am meisten der ewige Kreislauf von Tod und Entstehung. Inzwischen eignen sich die Wälder kaum als Motive für bunte tourisitische Prospekte, besser lassen sie sich als einmaliges ästhetisches Erlebnis präsentieren. Die bizzaren Formen der toten Fichten, neues Licht und unerahnte Horizonte entdeckt er in den so lange düsteren, geschlossenen Grenzlagen.  

Seine fotografische Kunst kennt - wie die Natur - kaum Grenzen. Um so mehr freut es uns, sein Werk so nahe der deutsch tschechischen Grenze zeigen zu können. Ich wünsche mir, dass die Ausstellung zur Wanderung einlädt. Schwarzweiß passt mit billiger Schönheit so zusammen, wie unsere Wälder mit Touristenkitsch. Hoffentlich wird dieser ästhetische Radikalismus eines erfahrenen Künstlers neue Blickwinkel bei der Betrachtung der jetzt wieder wilden Wälder im bayerisch – böhmischen Grenzgebirge eröffnen.                
Mehr unter: www. milfort.cz               

Pavel Storch       


Martin Milfort - fotograf Šumavy a Bavorského lesa

Martin Milfort (*1940 v Sušici) zažil ve svém dětství starý život na venkově české strany Šumavy. Tehdy byly tamní vsi ještě často dvojjazyčné a utvářené selskými strukturami. Násilná historie 2. světové války a komunistických padesátých let právě v této době začínaly tyto struktury navždy ničit. Za svého mládí tedy již nemohl prochodit tmavé lesy na horizontu, které ohraničovaly rodné Pošumaví. Železná opona udělala z nejvyšších poloh hraničního pohoří „zemi nikoho“. Jako většina Čechů asi sotva mohl zaregistrovat, že za hranicí vzniká v roce 1970 první Národní park v Německu.  

Po maturitě na Střední průmyslové škole strojní v Plzni absolvoval institut výtvarné fotografie v Brně, přestěhoval se z Tachova do Klatov a pracoval jako technik. Nicméně téměř všechen svůj volný čas věnoval fotografii a tyto snahy se dočkaly uznání – v roce 1984 získal za svou knihu Šumava první cenu na Bienále v Chebu. 

Revoluce v roce 1989 spolu se svobodou přinesla změnu i do jeho života. Zvědavě a s nadšením prozkoumával opuštěnou zemi kolem Prášil, Modravy či Kvildy, opustil své dosavadní zaměstnání a otevírá vlastní ateliér. Začíná fotografovat s velkoformátovými kamerami a upřednostňuje černobílou fotografii. Její schopnost „kreslit“ využívá k tomu najít a vystihnout poezii a ducha tohoto krásného kraje. V rámci Šumavy svůj zájem dělí mezi divoké nejvyšší polohy hraničního hřebene i kulturní krajinu Pošumaví.    

Na Národních parcích jej fascinuje především věčný koloběh zrození a smrti. V posledních letech se lesy nejvyšších poloh příliš nehodí jako motivy do barevných turistických brožur. O to více je možné prezentovat je jako jedinečný estetický zážitek. Martin Milfort objevuje v tak dlouho stinných horských lesích nyní bizarní formy mrtvých smrků, nové světlo a nečekané výhledy.  

Jeho práce nezná na Šumavě tak jako příroda hranici. O to více nás těší možnost vystavit jeho dílo tak blízko česko-německé hranice. Přeji si, aby Vám tato výstava byla záminkou k výpravě po Národním parku. Černobílá fotografie se s levnou krásou vylučuje asi tak jako naše lesy s turistickým kýčem. Věřím, že estetický radikalismus tohoto zkušeného umělce pomůže otevřít nové úhly pohledu na znovu divoké lesy česko-bavorských pohraničních hor.    

Více na: www.milfort.cz      

Pavel Storch


Lusenhänge | svahy Luzného
Rendert Time: 0,097 Sek. | Speicherverbrauch: 3,40 MB / 3,58 MB