Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

Blog • Blog

Tschechisch lernen – Mission impossible?

Das behaupten viele in Prag lebende Amerikaner, die ihre Versuche, Tschechisch zu lernen, resigniert aufgegeben haben. Man sollte ihnen nicht glauben. "Tschechisch gilt zwar als eine der schwersten Sprachen in Europa", heißt es im Lehrwerk Einstieg Tschechisch, "ist aber durchaus lernbar." Der Nürnberger Schriftsteller Elmar Tannert schreibt in diesem Blog über seine Versuche, sich mit Asterix, Langenscheidt und Chansons von Hana Hegerová einen autodidaktischen Weg in die tschechische Sprache zu bahnen – und über seine Entdeckungen am Wegesrand ...

Naučit se česky - Mission impossible?

To tvrdí mnozí Američané, žijící v Praze, kteří rezignovaně vzdali své pokusy, naučit se česky. Nemělo by se jim věřit. "Čeština sice platí jako jeden z nejtěžších jazyků v Evropě", říká se v učebnici Einstieg Tschechisch (Úvod do češtiny), "nechá se ale docela dobře naučit". Norimberský spisovatel Elmar Tannert píše v tomto blogu o svých pokusech, prorazit si cestu k češtině autodidaktickým způsobem přes Asterixe, učebnici vydavatelství Langenscheidt a šansony Hany Hegerové - a o svých objevech na okraji této cesty ...

Einträge • Příspěvky

Die magische Fünf

Auf die folgende Formulierung stieß ich schon vor längerer Zeit zufällig im Wörterbuch, als ich eigentlich etwas ganz anderes nachschlug: zabalit svých pět švestek, zu Deutsch: seine Siebensachen packen. Nur, dass man in Tschechien keine sieben Sachen, sondern fünf Pflaumen packt. Warum nicht? Nach dem Motto „andere Länder, andere Sitten“ nahm ich es hin. Erst beim nächsten Zufallsfund fühlte ich mich ein wenig irritiert: „jako by neuměl do pěti počítat“ sagt man über jemanden, der einen so dämlichen Eindruck macht, als könne er nicht bis drei zählen – oder eben, wie in Tschechien, nicht bis fünf.

Nun kam ich doch ins Grübeln. Als bedeutungsvolle magische Zahlen kenne ich nur die Drei und die Sieben. Im Märchen muss man drei Aufgaben erfüllen, drei Prüfungen bestehen, oder man hat bei einer guten Fee drei Wünsche frei; es gibt die sieben Geißlein, die sieben Zwerge und Siebenmeilenstiefel. Wo kommt die tschechische Vorliebe für die Fünf her?

Des Rätsels Lösung dürfte in der tschechischen Grammatik liegen. Dies mit Einschränkung gesagt, da dieses Phänomen, soviel ich weiß, alle slawischen Sprachen gemeinsam haben: Ab der Zahl 5 beginnt eine neue Welt, die vom Genitiv Plural regiert wird, und damit markiert sie eine magische Grenze. Im Falle der zweiten Redensart die Grenze zwischen Dummheit und Klugheit. Im Nominativ Plural kann jeder Depp zählen: „Zwei Häuser, drei Häuser, vier Häuser“ … aber danach mit dem Genitiv „fünf der Häuser, sechs der Häuser …“ weiterzumachen, erfordert Gehirnschmalz, zumal sich der Pluralgenitiv, wenn eine Satzaussage hinzukommt, ganz vertrackt mit dem Singular koppelt. Gebe ich auf Tschechisch mein Alter an, so sage ich „es ist mir fünfzig der Jahre“, und ich will an dieser Stelle nicht verschweigen, dass mit dem Wort „Jahr“ ein weiteres Problem berührt wird. Bis vier sind Jahre „roky“, der Genitiv Plural von „rok“ aber, der ab fünf in Kraft tritt, bildet die völlig neue Form „let“.

Weitere Komplikationen konnte ich bislang nicht entdecken. Bei vielen weiblichen und sächlichen Wörtern ist der Genitiv Plural sogar ausgesprochen freundlich und tritt komplett endungslos auf – so wird beispielsweise aus „žena“, der Frau, „žen“. Aber fühlt sich nun ein Sultan mit einem großen Harem, also mit mindestens fünf Frauen, wie im siebten Himmel? Oder ist der Gipfel der Seligkeit auf Tschechisch schon mit dem fünften Himmel erreicht?

Das müßte ich im Wörterbuch nachschlagen, um meinen magischen dritten Fund zu machen. Wirklich magisch? Nein. Magisch ist nur die Absichtslosigkeit…

Magická pětka

Na následující formulaci ve slovníku jsem náhodou narazil již před delší dobou, když jsem vlastně hledal něco jiného: zabalit svých pět švestek, německy: seine Siebensachen packen. Jenže v češtině si nesbalíme svých sedm věcí, nýbrž pět švestek. Proč ne? Podle motta "jiná země, jiný mrav" jsem to strpěl. Teprve při příštím náhodném nálezu jsem se cítil poněkud zmaten: "Jako by neuměl do pěti počítat" se říká o někom, kdo dělá tak hloupý dojem, "als könne er nicht bis drei zählen" - tedy v němčině "jako by neuměl počítat do tří" - nebo jako v češtině - do pěti.

Nyní jsem o tom ale začal hloubat. Jako významné magické číslice znám jen trojku a sedmičku. V pohádce se musí splnit tři úkoly, obstát ve třech zkouškách, anebo nám dobrá víla vyplní tři přání; existuje sedm kůzlátek, sedm trpaslíků a sedmimílové boty. Kde se vzala česká obliba pro pětku?

Řešení záhady by mohlo být v české gramatice. Řečeno s jistým omezením, jelikož tento fenomén, pokud vím, mají všechny slovanské jazyky společný: Od čísla 5 začíná nový svět, který je ovládán genitivem plurálu, a tím označuje magickou hranici. V případě druhého rčení hranici mezi hloupostí a inteligencí. V nominativu plurálu umí počítat každý blbec: "Dva domy, tři domy, čtyři domy"... ale pokračovat poté s genitivem plurálu "pět domů, šest domů..." neboli německy: "fünf der Häuser, sechs der Häuser", to si vyžaduje mozkovou odolnost, zvláště když se k němu přidruží přísudek a genitiv plurálu se zvráceně pojí se singulárem. Když v češtině udávám svůj věk, tak řeknu - transformováno do němčiny -  „es ist mir fünfzig der Jahre“, a na tomto místě nechci zamlčet, že se slovem "rok" se dostáváme k dalšímu problému. Do čtyř jsou Jahre "roky", ale genitiv plurálu od slova "rok", který začíná platit od pěti, dostává úplně nový tvar "let".

Další komplikace jsem zatím neobjevil. U mnoha slov ženského a středního rodu je genitiv plurálu dokonce vysloveně přátelský a vyskytuje se kompletně bez koncovek - tak se například od slova "žena" vytvoří genitiv plurálu "žen". Ale cítí se snad sultán s velkým harémem, tedy nejméně s pěti ženami, jako v sedmém nebi? Nebo je snad vrchol blaženosti po česku dosažen již v nebi pátém?

To bych musel opět hledat ve slovníku, abych učinil magický třetí nález. Opravdu magický? Nikoliv. Magická je jen bezděčnost... 

 |
Rendert Time: 0,072 Sek. | Speicherverbrauch: 3,41 MB / 3,59 MB