Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

CeBB aktuell • CeBB aktuálně

15. November 2018

Brisantes Thema zum Finale

Tschechen und Sudetendeutsche sehen die Gründung der Ersten Tschechoslowakischen Republik vor 100 Jahren ganz unterschiedlich: Die Tschechen erinnern sich begeistert, die Sudetendeutschen wollten 1918 nicht Teil des neuen Staates sein.
Der Pilsner Historiker und Germanist PhDr. Jiří Stočes setzte sich zum Abschluss des von der Euregio Egrensis geförderten zeitgeschichtlichen Projekts "Von der Paneuropa-Idee ins gemeinsame Europäische Haus. Begegnungsveranstaltungen im Jubiläumsjahr 2018" im Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) mit dem brisanten Thema des Verhältnisses von Tschechen und Sudetendeutschen am Beginn der Staatsgründung auseinander. In seinem 45-minütigem Vortrag, dem sich fast eine ebenso lange Diskussion anschloss, versuchte er, sich in die Empfindungen, Gefühle, Sichtweisen und Realitäten beider Nationalitäten hineinzuversetzen, die bis zum Ende des Ersten Weltkriegs über Jahrhunderte in Böhmen relativ gut miteinander ausgekommen sind.

Nicht mal 20 Jahre konnte die am 28. November 1918 ausgerufene Erste Tschechische Republik ihre Staatlichkeit entwickeln. Dann kam ihr Ende mit der im Münchner Abkommen von 1938 besiegelten Eingliederung der sudetendeutschen Gebiete ins Deutsche Reich unter Hitler. Referent Dr. Jiří Stočes erklärte den sehr interessierten Zuhörern die Diskrepanz in der Wahrnehmung des neuen Staates im kollektiven Gedächtnis der beiden Nationaliäten, das sich aus Erinnerungen, Erfahrungen und Traditionen zusammensetzt. Bälle, Paraden, Gedenkfeiern und Rückblicke auf die Zeit der Staatsgründung vor 100 Jahren, die in den letzten Wochen in Tschechien vielerorts über die Bühne gingen, zeigen, dass die Zeit der Ersten Republik mit Staatsgründer Tomáš G. Masaryk und das künstlerische Schaffen von Literaten, Schauspielern, Filmregisseuren, Architekten und Modemachern in positiver Erinnerung der Tschechen geblieben ist. Ganz anders die Wahrnehmung der Sudetendeutschen. In ihrem kollektive Gedächtnis werden die ersten Jahre der Staatlichkeit mit Zurückdrängung, Niedergang und Zwangsaussiedlung verbunden.

Die Frage, welche der beiden Erinnerungen glaubwürdiger ist, beleuchtete der Redner im weiteren Teil seines Vortrags. Sein Fazit nach intensiver historischer Bewertung: Beide Sichtweisen haben wahre Kerne. Warum die zwei Nationalitäten nach der Staatsgründung auseinanderdrifteten, hat viel damit zu tun, dass die Deutschen in Böhmen als zweitgrößte Minderheit, im Gegensatz zu den Slowaken, 1919 die noch nicht frei gewählte, nach Bevölkerungsgruppen aufgeteilte Nationalversammlung boykottierten und so die Gelegenheit verpassten, die Entstehung des neuen Staates in ihrem Sinne zu beeinflussen. Gravierend war der Niedergang des deutsch geprägten Bildungswesens, der mit der Annullierung vieler deutscher Schulen rapide voran schritt.

Zu den Gründen gehörte, dass vielerorts tschechisch sprachige Bildungseinrichtungen parallel vom Staat aufgebaut und finanziert wurden und die deutsche Bevölkerung vielerorts durch gelenkte Zuzüge von Tschechen ihre Mehrheit verlor. Diese Entwicklung verstärkte die Vorbehalte der Sudentendeutschen gegenüber dem neuen Staat. Mehr Minderheitenschutz, mehr Autonomie mit zwei Amtssprachen wäre rückblickend ein Weg gewesen, die gereizte Stimmung zu vermeiden. Nur die Kommunisten vertraten in den ersten Jahren nach der Staatsgründung in ihrem Programm das gleichberechtigte Miteinander der in der Ersten Republik vereinten Volksgruppen. Später wollten sie davon aber auch nichts mehr wissen.


Ob der Bevölkerungsanteil der Minderheiten bewusst manipuliert wurde, warum ein Nebeneinander der Nationalitäten wie in der Schweiz oder in Südtirol in der Ersten Tschechischen Republik nicht funktionierte, wie sich die heutige Situation nach Bildung der Slowakei als souveräner Staat darstellt und welchen Stellenwert Deutsch, Russisch, Slowakisch und Englisch heute im Unterricht haben, waren Fragen, die in der Diskussion in die Debatte geworfen wurden.

CeBB-Leiterin Veronika Hofinger verband ihren Dank an den Referenten, das Mitarbeiterteam, die Besucher, den Trägerverein, die EU und die Kulturstiftung Bavaria Bohemia mit einem positiven Rückblick auf viele hoch interessante Diskussionen und Ausstellungen zu den markanten Ereignissen der 80er-Jahre, die mit dem Vortrag zur Zeitgeschichte einen würdigen Abschluss fanden.

15. listopad 2018

Brisantní téma pro finále

Češi a sudetští Němci vidí založení první Československé republiky před 100 lety zcela odlišně: Češi vzpomínají nadšeně, sudetští Němci nechtěli být součástí nového státu.
Na závěr projektu současných dějin "Od panevropské myšlenky do společné Evropy. Setkání v jubilejním roce 2018", podporovaného Euregiem Egrensis, se plzeňský historik a germanista PhDr. Jiří Stočes zabýval v Centru Bavaria Bohemia (CeBB) brisantním tématem vztahu Čechů a sudetských Němců na začátku založení státu. Ve své 45minutové přednášce, na kterou navazovala téměř stejně dlouhá diskuze, se pokusil vmyslet do vnímání, pocitů, úhlu pohledu a realit obou národností, které až do konce první světové války spolu po staletí v Čechách relativně dobře vycházely.

Ani 20 let nemohla první Československá republika, vyhlášená 28. listopadu 1918, rozvíjet svou státnost. Pak přišel její konec se začleněním sudetoněmeckých oblastí do Německé říše pod Hitlerem, zpečetěným v Mnichovské dohodě z roku 1938. Přednášející Dr. Jiří Stočes objasnil velmi zainteresovaným posluchačům rozpor ve vnímání nového státu v kolektivní paměti obou národností, která se skládá ze vzpomínek, zkušeností a tradic. Plesy, přehlídky, vzpomínkové slavnosti a ohlédnutí zpět, do doby založení státu před 100 lety, které se v posledních týdnech konaly na mnoha místech v Česku ukazují, že období první republiky se zakladatelem státu Tomášem G. Masarykem a umělecká tvorba literátů, herců, filmových režisérů architektů a tvůrců módy zůstalo v pozitivních vzpomínkách Čechů. Docela jiné je vnímání sudetských Němců. V jejich kolektivní paměti jsou první roky státnosti spojeny se zatlačováním, úpadkem a nuceným vysídlením.

Otázku, která z obou vzpomínek je věrohodnější, objasnil řečník v další části své přednášky. Jeho shrnutí po intenzivním historickém hodnocení: Oba úhly pohledu mají pravdivá jádra.  Proč se dvě národnosti po založení státu od sebe vzdálily, má hodně do činění s tím, že Němci v Čechách, jako druhá největší menšina, na rozdíl od Slováků bojkotovali Národní shromáždění, které v roce 1919 ještě nebylo svobodně zvoleno a rozděleno podle skupin obyvatelstva, a tak propásli příležitost ovlivnit vznik nového státu dle svých představ. Závažný byl rozpad německy ovlivněného vzdělávacího systému, který zrušením mnoha německých škol velmi rychle postupoval.

K důvodům patřilo i to, že na mnoha místech byla státem paralelně budována a financována českojazyčná vzdělávací zařízení a německé obyvatelstvo na mnoha místech cíleným přistěhováním Čechů ztratilo většinu. Tento vývoj posílil výhrady sudetských Němců vůči novému státu. Více ochrany pro menšiny, více autonomie s dvěma úředními jazyky by bylo bývalo při pohledu zpět cestou, jak zabránit podrážděným náladám. Jen komunisté zastávali v prvních letech po založení státu ve svém programu rovnoprávné soužití v první republice sjednocených národnostních skupin. Později ale ani oni nechtěli o tom nic vědět.

Jestli bylo s podílem obyvatelstva vědomě manipulováno, proč nefungovalo soužití národností vedle sebe jako ve Švýcarsku, nebo Jižním Tyrolsku v první Československé republice, jak se jeví dnešní situace po vytvoření Slovenska jako suverénního státu a jakou váhu mají v dnešní době ve výuce němčina, ruština, slovenština a angličtina, byly otázky, které byly v diskuzi nadhozeny k debatování.

Vedoucí CeBB Veronika Hofinger spojila své poděkování přednášejícímu, týmu spolupracovníků, návštěvníkům, zřizovatelskému spolku, EU a Kulturní nadaci Bavaria Bohemia s pozitivním ohlédnutím se na mnohé vysoce zajímavé diskuze a výstavy k markantním událostem 80. let, které přednáška k současným dějinám důstojně uzavřela.
Rendert Time: 0,049 Sek. | Speicherverbrauch: 1,80 MB / 1,94 MB