 
   
    |
Geschichte
- Durch den Eisernen Vorhang waren das Egerland (Chebsko), das Stiftland und das Sechsämterland 45 Jahre lang nur am Rande der (östlichen, bzw. westlichen) Welt. - Im "Westen" war inzwischen – dank Charles de Gaulle und Konrad Adenauer – eine Aussöhnung der Bundesrepublik Deutschland mit ihren europäischen Nachbarländern gelungen. - Im "Osten" war – seit 1968 (gewaltsame Beendigung des "Prager Frühlings" mit Hilfe von Soldaten der DDR) – eine ehrliche Aussöhnung mit den Bürgern der Deutschen Demokratischen Republik nicht mehr möglich. Aus politischen Gründen wurden außerdem Ängste und Vorurteile gegenüber den Deutschen im "Westen" geschürt. - Tschechen und Deutsche waren sich fremd geworden. - Der Fall des "Eisernen Vorhangs" im Jahre 1990 wurde mit großer Euphorie begrüßt. - Aber schon nach kurzer Zeit ist eine "Eiszeit" in den Beziehungen zwischen Waldsassen und Cheb/Eger entstanden: Politische und wirtschaftliche Erwartungen waren enttäuscht worden, einige ungute Vorfälle schürten die schlimmsten Befürchtungen. - Der Waldsassener "Normalbürger" fuhr nur noch tagsüber (zum Tanken...) nach Eger. Da er Angst hatte, sein Auto könne gestohlen werden, unterblieben jegliche weitere Kontakte. - Der Egerer "Normalbürger" zeigte nur noch Interesse an günstigen Einkaufsmöglichkeiten im Stiftland und im Sechsämterland, evtl. auch noch an günstigen Verdienstmöglichkeiten. - Nachts aber treffen sich in Cheb/Eger "die falschen Leute"...! - Damit konnten aber nationale Vorurteile und Ressentiments nur noch verschlimmert werden. - Auch heute gibt es leider immer noch - diesseits und jenseits der Grenze - ganz erhebliche nationale Vorurteile, sogar Verachtung und Hass (aus der geschichtlichen Vergangenheit, aus missliebigen aktuellen Vorfällen, sogar auch noch geschürt aus politischem Kalkül). Der "Eiserne Vorhang", der jahrzehntelang die Welt gespalten hat, scheint in manchen Köpfen immer noch zu existieren. - Wir waren wieder Nachbarn geworden, sind aber dennoch Fremde geblieben. Für mich gab es aber keinen Zweifel: Nur wenn Tschechen und Deutsche als Freunde zusammenarbeiten, dürfen wir uns nun als Nachbarländer mitten im Herzen Europas fühlen. Wir haben Chancen bekommen, die auf getrennten Wegen nicht erreichbar wären. Ich machte mich deshalb auf die Suche nach einer Verbesserung der nachbarschaftlichen Beziehungen zwischen den Menschen von Cheb/Eger und Waldsassen. Diese Möglichkeit fand sich zu Beginn des Jahres 2000: Besucher eines Egerer Deutschkurses und eines Waldsassener Tschechischkurses hatten sich im Unterricht kennengelernt und ein weiteres Treffen in einem Egerer Gasthaus vereinbart. Dieser Kontakt wäre allerdings in kürzester Zeit wieder "eingeschlafen" .... Deshalb machte ich den Vorschlag zur Gründung eines deutsch-tschechischen Stammtisches. Im Mai 2000 erschien ein gleichlautender Pressebericht in den Zeitungen "Der Neue Tag" und im "Chebský Deník": ein gemeinsamer Aufruf an alle Bürger, die Interesse daran haben, ihre Nachbarn persönlich kennen zu lernen. Titel: "Ahoj sousedé! - Hallo Nachbar!" Seitdem treffen sich einmal im Monat ca. 40 (bis zu maximal 70) Personen - aus dem tschechischen Egerland (Chebsko), - aus dem deutschen Stiftland und dem Sechsämterland - und sogar aus weit entfernten Regionen. 
dejiny
- V důsledku Železné opony bylo Chebsko (Egerland), zvané také Stiftland (odvozeno od slova "stiften" = věnovat, Markrabí Diepold III. von Vohburg totiž dle staré pověsti věnoval začátkem 12. století svému příteli, který se stal mnichem, tolik půdy na založení kláštera, pozdějšího Waldsassenu, kolik mohl objet za jeden den na oslu) a tzv. země šesti hejtmanství (Sechsämterland), bylo po dobu 45 let jen na okraji (východního resp. západního) světa. - Na "Západě" se mezičasem - díky Charlesi de Gaullovi a Konradu Adenauerovi - podařilo usmíření Německé spolkové republiky se svými sousedy. - Na "Východě" nebylo od roku 1968 (násilné ukončení "Pražského jara" s pomocí vojáků NDR) poctivé usmíření s občany Německé demokratické republiky již možné. Z politických důvodů byly kromě toho podněcovány strach a předsudky vůči Němcům na "Západě". - Češi a Němci se navzájem odcizili. - Pád "Železné opony" byl v roce 1990 uvítán s velkou eufótií. - Ale již po krátké době vznikla ve vztazích mezi Waldsassenem a Chebem "Doba ledová": Politická a hospodářská očekávání byla zklamána, jisté nedobré okolnosti podněcovaly ty nejhorší obavy. - "Normální občan" Waldsassenu vyjížděl do Chebu jen přes den (knatankování benzínu...). Protože měl strach, že jeho auto by mohlo být ukradeno, veškeré další kontakty zůstaly stranou. - Chebský "normální občan" projevoval zájem již jen o výhodné možnosti nákupů ve "Stiftlandu" (zemi věnované) a v zemi šesti hejtmanství, event. také ještě o výhodné možnosti výdělku. - V noci se však v Chebu potkávají "nesprávní lidé"...! - Tím se ale národní předsudky a resentimenty mohly jen více zhoršit. - Také dnes bohužel pořád ještě existují - na té či oné straně hranice - docela závažné národní předsudky, ba dokonce pohrdání a nenávist (vyplývající z historické minulosti, z nepříjemných incidentů, dokonce i dále podněcované z čistě politické (kalkulace). Zdá se, že "Železná opona", která po desetiletí rozdělovala svět, pořád ještě existuje v mnoha hlavách. - Stali jsme se opět sousedy, přesto jsme si ale zůstali cizí. Pro mne ale neexistovala žádná pochybnost: Jen když Češi a Němci budou spolupracovat jako přátelé. budeme se moci cítit jako sousední země v srdci Evropy. Dostali jsme příležitosti, které se nedají využít na oddělených cestách. Dal jsem se proto na hledání zlepšení sousedských vztahů mezi lidmi z Chebu a Waldsassenu. Tato možnost se naskytla začátkem roku 2000: Návštěvníci chebského kurzu němčiny a waldsassenského kurzu češtiny se poznali při vyučování a dohodli si další setkání v jedné chebské restauraci. Tento kontakt by byl ovšem ve velmi krátkem čase "usnul" ... Proto jsem předložil návrh na založení německo českého stolu pro stálé hosty (štamgasty). V květnu 2000 se objevila stejně znějící tisková zpráva v novinách "Der Neue Tag" a v "Chebském deníku": společná výzva všem občanům, kteří mají zájem, poznat své sousedy osobně. Titulek: "Ahoj sousedé! - Hallo Nachbar!" Od té doby se potkávají jednou za měsíc cca. 40 (až maximálně 70) osob - z čekého Chebska (Egerland), - z německého "Stiftland" a "Sechämterland" - a dokonce z hodně vzdálených regionů.  |