 
   
    |
Blatná
Die erste schriftliche Erwähnung von Blatná stammt aus dem Jahre 1235. Es ist anzunehmen, dass hier schon früher eine Festung mit einer Ortschaft war. Unter den Besitzern Bavoři von Strakonice kam es zu einem Aufschwung der Ortschaft, deren Bedeutung vor allem unter den letzten Bavoři im 14. Jahrhundert wuchs. Diese Tendenz steigt im 15. und Anfang des 16. Jahrhunderts, als Blatna das Zentrum der Dominanz einer der wichtigen böhmischen Herrschaften, der Herren von Rozmital wurde. Das bedeutsamste Mitglied der Herrschaft von Rožmitál war Jaroslav Lev, der an die Spitze der repräsentativen tschechischen Friedensbotschaft gestellt wurde, um an den europäischen Herrscherhöfen Sympathien für die Politik des tschechischen Königs Jiří von Poděbrady gewinnen zu können. Das Ziel seiner Politik wurde die Schaffung einer allgemeinen Friedensunion. Diese Botschaft ging am 25.11.1465 vom Burghof in Blatna hinaus. Jaroslav Lev begann den großzügigen Umbau der Burg. Die Privilegien, welche die Bürger aus Blatná erhielten, ermöglichten auch die Entwicklung der Handwerksarbeit und das Wachstum der Stadt - die Abhaltung von Märkten und das Recht Bier zu brauen. Infolge der wirtschaftlichen Stabilisierung am Ende des 16. Jahrhunderts wurde Blatná im Jahre 1601 zur Stadt erhoben. Der Dreißigjährige Krieg brachte der Stadt eine Reihe von Schicksalschlägen. Blatná, an einem wichtigen Verkehrspunkt von Südböhmen nach Westböhmen gelegt, wurde oft von den militärischen Abteilungen der Kriegsparteien heimgesucht. Das zog immer Plünderung, Kontributionen und Stadtbrände nach sich. Die Barockzeit hatte aber auch Sonnenseiten. Aus der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts stammt der architektonische Schmuck von Blatna und ihrer Umgebung, die Kirche des hl. Johann der Täufer unweit in Paštiky, das Werk des berühmten K. I. Dienzenhofer. Im 19. Jahrhundert entstehen in Blatná kleine Unternehmungen, landwirtschaftliche Produktion haben sich in ihrem Kleinproduktioncharakter erhalten. In steigendem Maße entwickelte sich die Handwerksarbeit als Markt. Eine größere Industrieentwicklung scheiterte am Mangel an Investitionen, Rohstoffen und Verbindungen. Durch nicht günstige wirtschaftliche Bedingungen entwickelte sich das Kulturleben der Stadt. Zum Beweis sind die Arbeit der Laientheatergruppe, des Chors Üslavan und die Entwicklung des Schulwesens genannt. Nach dem l. Weltkrieg wurde Blatná mit dem Züchten von Rosen berühmt und die Rose wurde das Stadtattribut.
Blatná
První písemná zpráva o Blatné je z roku 1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné, ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15. a na počátku 16. století, kdy se blatenský hrad stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů byl Jaroslav Lev, postavený do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal v 2. polovině 15. století velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a v 16. století, umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání - trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II. Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navstěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Další významnou kapitolou dějin města je doba barokní, především 18. století, kdy za majitelů panství, Serenyiů, začíná město opět vzkvétat. Z poloviny 18. století pochází architektonický skvost Blatenska, kostel sv. Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, dílo K. I. Dienzenhofera. V 19. století vznikají v Blatné malé podniky, zemědělství si uchovává malovýrobní charakter. Ve větší míře se rozvinula řemeslná výroba pro trh. Podstatnějšímu rozvoji průmyslu bránil nedostatek investic, surovin i spojů. Přesto se rozvíjel kulturní život města. Dokladem je činnost osvětových institucí (ochotnické divadlo, pěvecký spolek Úslavan) a rozvoj školství. Po I. světové válce Blatná proslula pěstováním růží a právě růže se stala atributem města. |