 
   
    |
Deggendorf
Geschichte der Stadt Deggendorf Die ältesten Ansiedlungen auf dem heutigen Deggendorfer Stadtgebiet befinden sich südlich der Donau. Auf dem Natternberg reichen die Spuren bis in das ältere Neolithikum (6. Jahrtausend v. Chr.) zurück. Überreste der Altheimer Kultur, die dem 3. vorchristlichen Jahrtausend angehört, fanden sich westlich von Fischerdorf. Unweit davon entfernt lag ein großes bronzezeitliches Gräberfeld (ca. 1500 - 1200 v. Chr.). In der nachfolgenden Epoche, der Urnenfelderzeit (1200 - 700 v. Chr.), wurde der Natternberg befestigt. Die Hallstattzeit (700 - 500 v. Chr.) hinterließ neben vielen Siedlungsspuren auch einen befestigten Herrenhof im Bereich der heutigen Autobahntrasse. Erst während der keltischen Zeit entstand nördlich der Donau eine erste dauerhafte Niederlassung. Sie lag im Bereich der heutigen Pfarrkirche Mariä Himmelfahrt. 1002 erfolgt die erste urkundliche Erwähnung Deggendorfs. Im 12. Jahrhundert entstand im nordöstlichen Bereich der heutigen Altstadt eine erste Ansiedlung, die durch die Ausgrabungen der Stadtarchäologie nachgewiesen werden konnte. 1242 bis 1246 sterben die zwei bedeutendsten Geschlechter aus, die in Deggendorf besitzend waren. Sowohl die Babenberger als auch die Grafen von Bogen beerbten die Wittelsbacher mit ihrem Nachlass, weshalb Deggendorf in dieser Zeit eine wittelsbachische Stadt wurde. Diese förderten die Stadt durch Privilegien wirtschaftlicher und rechtlicher Art und befestigten sie nach außen hin. 1316 verlieh die Witwe des Herzogs Otto III., Agnes, Deggendorf das Stadtrecht. 1338 begann der Bau der Grabkirche "Peter und Paul". Den barocken Turm baute 1722 - 1727 der Münchner Baumeister Johann Michael Fischer nach Plänen von Jakob Pawanger und Johann Gunetzrhainer. Schwere Zeiten erlebte die Stadt im 17. und 18. Jahrhundert durch die Schwedeneinfälle im Dreißigjährigen Krieg und im österreichischen Erbfolgekrieg. Dabei ging die Stadt wiederholt in Flammen auf. Nach der im Jahre 1775 erstmals durchgeführten Volkszählung beherbergte die Stadt 481 Familien mit insgesamt 2300 Einwohner innerhalb ihrer Mauern. 1935 überstieg die Zahl der Einwohner erstmals 10000. Im 19. Jahrhundert verbesserte man durch den Bau der Ruselstraße (1815 - 1817) und einer eisernen Donaubrücke (1859 - 1863) die Infrastruktur Deggendorfs entscheidend. 1866 schloss sich Deggendorf auf Betreiben einer Interessengemeinschaft von Deggendorfer Bürgern an das Eisenbahnnetz nach Plattling an. Der Bahnhof lag damals noch in Fischerdorf und erst nach dem Bau einer Eisenbahnbrücke über die Donau 1877) konnte dieser aufgelassen werden. Zum 1.7.1972 wurde der Stadt der Titel "Große Kreisstadt" verliehen.
Deggendorf
Historie města Deggendorf Nejstarší osídlení na městském území dnešního Deggendorfu se nacházejí směrem na jih od Dunaje. Na Natternbergu sahají stopy až do starší doby neolitické (6.tisíciletí před Kristem). Zbytky altheimské kultury, která patří do 3. tisíciletí před Kristem se nacházejí na západ od Fischerdorfu. Nedaleko odtud leželo velké pohřebiště z doby bronzové (cca. 1500 - 1200 před Kristem). V následující epoše, v tzv. období urnových polí (1200 - 700 před Kristem), byl Nattenberg opevněn. Doba halštatská (700 - 500 před Kristem) zanechala vedle stop osídlení také opevněný panský dvůr v oblasti současné dálnice. Teprve během keltské doby vzniklo severně od Dunaje první trvalé sídliště. To se nacházelo v prostoru dnešního kostela Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1002 následuje první průkazná zmínka o Deggendorfu. Ve 12. století vzniklo v severovýchodní části dnešního starého města první osídlení, které mohlo být prokázáno archeologickými vykopávkami. Mezi 1242 až 1246 vymírají dva významné rody, které ovládaly Deggendorf. Wittelsbachové zdědili jak po Babenbergových, tak i po hraběti z Bogenu jejich pozůstalost, takže se město stalo v této době městem Wittelsbachů. Tito pomohli městu privilegii hospodářského a právního charakteru a opevnili město vůči okolí. V roce 1316 propůjčila vdova po vévodovi Ottovi III., Agnes, Deggendorfu městské právo. V roce 1338 začala stavba náhrobního kostela "Petra a Pavla". Barokní věž postavil v letech 1722 - 1727 mnichovský stavební mistr Johann Michael Fischer podle plánů Jakoba Pawangera a Johanna Gunetzrhainera. Těžké časy prožilo město v 17. a 18. století švédskými nájezdy během třicetileté války a v rakouské válce o nástupnictví. Přitom bylo město opakovaně zničeno požáry. Podle prvního sčítání obyvatelstva v roce 1775 poskytovalo město přístřeší 481 rodinám s celkem 2300 obyvateli uvnitř svých hradeb. V roce 1935 přesáhl počet obyvatel poprvé 10000. V 19. století zlepšila stavba Ruselské ulice (1815 - 1817) a železného mostu přes Dunaj (1859 - 1863) rozhodujícím způsobem infrastrukturu Deggendorfu. V roce 1866 se Deggendorf napojil na základě pobídky zájmového sdružení občanů Deggendorfu na železniční síť do Plattlingu. Nádraží leželo tenkrát ještě ve Fischerdorfu a teprve po postavení železničního mostu přes Dunaj (1877) mohlo být zrušeno. K 1.7.1972 byl městu propůjčen titul "Velké okresní město".  |