 
   
    |
Bor u Tachova
Die Stadt entstand an einer wichtigen Wegekreuzung bei einer Wasserburg, die bereits im Jahre 1263 erstmals erwähnt wird. Nach ihrer Ausplünderung im Jahre 1318 wurde Bor mit Stadtmauern umzogen, die erst im 19. Jahrhundert eingerissen wurden. Die Reste der Stadtmauer sind im nördlichen Stadtteil beim sog. Josefstor erhalten. Am Ende des Dreißigjährigen Krieges im Jahre 1647 ist die Stadt völlig abgebrannt, weitere große Brände datieren in den Jahren 1726, 1841 und bei den letzten Kampfhandlungen des 2. Weltkrieges im Mai 1945. Die Dominante von Bor bildet der alte zylindrische Turm der frühgotischen Wasserburg, die im 19. Jahrhundert als neugotisches Schloss umgebaut wurde. Von den historischen Denkmälern verdienen besondere Aufmerksmkeit das Gebäude der Wallfahrtskirche des hl. Nikolaus mit Wandmalereien aus dem 18. Jahrhundert. Die schwarze Madonna in der Loreto-Kapelle unweit des Schlosses gab vor mehr als dreihundert Jahren Anlass zur Entstehung von berühmten Pilgerfahrten, deren Tradition zu Beginn der neunziger Jahre des vergangenen Jahrhunderts wieder aufgenommen wurde.
Bor u Tachova
Město vzniklo na důležité křižovatce cest u pevného vodního hradu, který je připomínán již v roce 1263. Po jeho vyplenění v roce 1318 bylo obehnáno hradbami, které byly zbořeny až v 19. století. Zbytky hradebních zdí jsou zachovány v severní části města u tzv. Josefské branky. Na sklonku třicetileté války v roce 1647 bylo město vypáleno, další obrovské požáry jsou zaznamenány v letech 1726, 1841 a při závěrečných bojích 2. světové války v květnu 1945. Dominantou Boru je stará válcovitá věž raně gotického vodního hradu, jenž byl v 19. století přestavěn na novogotický zámek. Z historických památek zaslouží pozornost stavba poutního kostela sv. Mikuláše s nástěnnými malbami z 18. století. Černá madona v loretánské kapli nedaleko zámku dala před více než třemi sty lety vzniknout slavným poutím, jejichž tradice byla na začátku devadesátých let minulého století obnovena. |