Ausstellung
Dauerausstellung in der KZ-Gedenkstätte Flossenbürg: "KZ Flossenbürg 1938-1945"
vom: Montag 23. Juli 2007 09:00
bis: Mittwoch 31. Dezember 2008 17:00
Ein Meilenstein für einen europäischen Erinnerungsort.
Die Dauerausstellung der KZ-Gedenkstätte Flossenbürg wagt neue Blickwinkel und wurde mit einem Staatsakt der Bayerischen Staatsregierung am 22. Juli 2007 eröffnet.
Premiere: Die Ausstellung zeigt Dokumente aus dem Archiv Bad Arolsen.
62 Jahre nach der Befreiung der Häftlinge ist Flossenbürg eine der letzten deutschen KZ-Gedenkstätten, in der eine Dauerausstellung eingerichtet wird. Durch seine unmittelbare Nähe zum Eisernen Vorhang war das ehemalige Konzentrationslager lange wenig im öffentlichen Bewusstsein verankert. Das Lager wurde in der Nachkriegszeit zu großen Teilen abgerissen und das Gelände überbaut. Aktive Gedenkstättenarbeit wird in Flossenbürg erst seit Mitte der Neunziger Jahre betrieben. "Die Dauerausstellung ist ein Meilenstein für diesen Ort", betont Gedenkstättenleiter Jörg Skriebeleit. "Sie macht das ehemalige Konzentrationslager zu einer echten europäischen Stätte des Gedenkens, des Lernens und der Versöhnung." Zu einer Premiere kommt es bei den Ausstellungsstücken. Als erster Ort präsentiert Flossenbürg Dokumente des erst im Mai geöffneten Archivs beim Internationalen Suchdienst des Roten Kreuzes in Bad Arolsen.
Die Organisatoren sehen den großen zeitlichen Abstand zum Dritten Reich als Chance, ausgetretene Pfade zu verlassen und neue Schwerpunkte zu setzen. Wer die obligatorische Nachzeichnung der Geschichte des Nationalsozialismus – vom Untergang der Weimarer Republik bis zum Ende des Zweiten Weltkriegs – erwartet, wird enttäuscht. Vielmehr wagen die Ausstellungsmacher einen explizit subjektiven Blickwinkel. Anhand des KZ Flossenbürg wird exemplarisch dargestellt, wie ein idyllischer Ort für alle Zeit in ganz Europa zum Synonym für Tod und Terror wird. Dazu zeichnet die Ausstellung in zwölf Bereichen die verschiedenen Phasen der Lagergeschichte chronologisch nach.
Mit Hilfe moderner Medien werden komplexe Zusammenhänge, wie zum Beispiel der Aufbau des Außenlager-Systems ab den frühen 40er Jahren, verständlich gemacht. Eines der Kernstücke der Ausstellung ist ein animiertes Lagermodell, das abwechselnd mit zwei Projektionen bespielt wird. "Diese Projektionen erklären zum einen wichtige Bereiche des Lagers, wie zum Beispiel den Appellplatz oder das Krankenrevier, zum anderen veranschaulichen sie das Verschwinden des Lagers in der Nachkriegszeit", erläutert Skriebeleit.
Den Opfern ein Gesicht geben
Ein großer Teil der Ausstellung ist den Opfern gewidmet. In Flossenbürg und seinen annähernd 90 Außenlagern in Bayern, Böhmen und Sachsen waren zwischen 1938 und 1945 über 100.000 Häftlinge interniert, rund 30.000 starben. Zwei Drittel der Gefangenen stammten aus Osteuropa. "Diesen Opfern, die jahrzehntelang nahezu aus dem öffentlichen Bewusstsein verschwunden waren, möchten wir ein Gesicht geben", erläutert Skriebeleit. Und das ist durchaus wörtlich zu nehmen. Denn die Häftlinge treten nicht als zur Nummer degradierte Gefangene in Erscheinung, sondern werden als Menschen in ihrem privaten Zusammenhang dargestellt. Skriebeleit und sein Team haben dazu quer durch Europa Biographien ehemaliger Häftlinge zusammengetragen und Fotos gesammelt, die die Menschen vor ihrer Internierung zeigen. Herausgekommen ist ein Bilderbogen unterschiedlichster Lebensläufe. Auf den Fotos begegnet den Besuchern etwa ein polnisches Mädchen, ein Franzose im Straßencafé oder eine polnische Jugendgruppe auf einer Fahrradtour. "All diese Individuen haben nur eine Gemeinsamkeit: Sie sind völlig willkürlich dem Unrechtsregime der Nationalsozialisten zum Opfer gefallen", betont Skriebeleit.
Vom Alltag und dem Überlebenskampf im Lager berichten authentische Objekte wie Kleidung, Selbstzeugnisse, Zitate und Häftlingszeichnungen, die in einer Art Kabinett in der Mitte eines Ausstellungsraumes gezeigt werden.
Eine kleine Sensation sind Informationen und Dokumente, die der Internationale Suchdienst Bad Arolsen für die Ausstellung zur Verfügung gestellt hat. Nachdem dessen Archive seit dem Krieg für die internationale Forschergemeinde unzugänglich waren, ist Flossenbürg einer der ersten Nutznießer der erst dieses Frühjahr beschlossenen Öffnung der Quellen.
Ausstellungsgebäude rekonstruiert
Die Dauerausstellung ist der vorläufige Höhepunkt der Neukonzeption der KZ-Gedenkstätte Flossenbürg, die 1995 unter anderem auf Druck der ehemaligen Häftlinge gestartet wurde und vom Freistaat Bayern seit 1996 gefördert wird. Als Ausstellungsgebäude dienen die ehemalige Lagerküche und die Wäscherei, die dafür wieder weitgehend ihre ursprüngliche Gestalt erhielten.
Das Häftlingsbad, in dem den Neuankömmlingen all ihre persönliche Habe genommen wurde und sie vom Menschen zur Nummer erniedrigt wurden, ist mit Eröffnung der Ausstellung erstmals seit 1945 für Besucher zugänglich. An der Finanzierung der Dauerausstellung beteiligten sich neben dem Freistaat auch der Bund und die Europäische Union.
Staatsakt mit hochrangiger Beteiligung
Die Bayerische Staatsregierung eröffnete die Dauerausstellung am 22. Juli mit einem Staatsakt. Neben Ministerpräsident Edmund Stoiber wurden zahlreiche hochrangige Politiker aus dem In- und Ausland eingeladen, unter ihnen der deutsche Außenminister Dr. Frank-Walter Steinmeier, der israelische Botschafter in Deutschland Shimon Stein, die Vorsitzende des Zentralrats der Juden Charlotte Knobloch sowie der Vorsitzende des Zentralrats der Sinti und Roma Romani Rose. Zudem war der ukrainische Staatspräsident Viktor Juschtschenko anwesend, dessen Vater in Flossenbürg interniert war.
Zeitgleich mit der Ausstellungseröffnung fand im Lagergelände ein Treffen der Überlebenden des KZ Flossenbürg statt. Fast 270 ehemalige Häftlinge und Angehörige haben an dem Festakt teilgenommen, mit dem ihre frühere Leidensstätte zu einem Ort wurde, der den Opfern Respekt zollt und wichtige Impulse für die Auseinandersetzung mit der Vergangenheit im europäischen Kontext bietet.
Die Dauerausstellung ist bis auf weiteres täglich von 9 bis 17 Uhr geöffnet.
Hinweise zu den Fotos:
Bild 1 zeigt die ehemalige Kommandantur
(Filmraum)
Bild 2 zeigt einen Wachturm (Original)
Bild 3 zeigt das Häftlingsbad
Bild 4 zeigt die Essensausgabe im Steinbruch
Bild 5 Ausstellung
Bild 6 Ausstellung
Bild 7 Ausstellungsteam
|
výstava
Stálá výstava v památníku koncentračního tábora Flossenbürg: "KZ Flossenbürg 1938-1945"
od: Pondělí 23. červenec 2007 09:00
do: Středa 31. prosinec 2008 17:00
Milník pro evropské pamětní místo.
Stálá výstava Památníku koncentračního tábora Flossenbürg ukazuje nový úhel pohledu a byla zahájena státním aktem Bavorské vlády 22. července 2007.
Premiéra: výstava ukazuje dokumenty z archivu Bad Arolsen.
62 let po osvobození zajatců je Flossenbürg jedno z posledních pamětních míst koncentračních táborů v Německu, ve kterém je zřízena trvalá výstava. Svojí bezprostřední blízkostí k Železné oponě byl tento bývalý koncentrační tábor dlouho jen málo zakotven v podvědomí veřejnosti. Tábor byl v poválečné době z velké části zbourán a areál přestaven. Aktivní práce na památníku probíhají ve Flossenbürgu teprve od poloviny devadesátých let. "Stálá výstava je milníkem pro toto místo", zdůrazňuje vedoucí památníku Jörg Skriebeleit. "Udělá z bývalého koncentračního tábora opravdovým evropským místem vzpomínání, učení a usmíření". U některých exponátů jde o premiéru. Jako první místo představuje Flossenbürg dokumenty archivu při Mezinárodní vyhledávací službě Červeného kříže v Bad Arolsen, který byl otevřen teprve v květnu.
Organizátoři vidí velký časový odstup od třetí říše jako šanci, opustit vyšlapané cesty a stanovit nová těžiště. Bude zklamán ten, kdo očekává obligatorní náčrt dějin národního socialismu - od zániku Výmarské republiky až do konce 2. světové války. Mnohem více se autoři výstavy pokusili o explicitně subjektivní úhel pohledu. Na koncentračním táboře Flossenbürg je exemplárně předvedeno, jak se idylické místo navždy v celé Evropě stalo synonymem smrti a teroru. K tomu výstava chronologicky popisuje různé fáze dějin tábora.
Pomocí moderních médií jsou vysvětlovány komplexní souvislosti, jako např. výstavba systému poboček tábora od začátku 40. let. Jedním z klíčových exponátů výstavy je animovaný model tábora, který je střídavě zabírán dvěma projekcemi. "Tyto projekce jednak objasňují důležité prostory tábora, jako např. nástupiště nebo lazaret, jednak znázorňují miození tábora v poválečné době", vysvětluje Skriebeleit.
Dát obětem tvář
Velká část výstavy je věnována obětem. Ve Flossenbürgu a jeho přibližně 90 pobočných táborech v Bavorsku, Čechách a Sasku bylo v letech 1938 až 1945 internováno více než 100.000 vězňů, kolem 30.000 jich zemřelo. Dvě třetiny zajatců pocházely z východní Evropy. "Těmto obětem, které po desetiletí téměř vymizely z povědomí veřejnosti, bychom chtěli dát tvář", zdůrazňuje Skriebeleit. A to je třeba brát doslova. Protože vězni se tu neobjevují jen jako zajatci degradovaní na čísla, ale jsou představeni jako lidé se svými soukromými souvislostmi. Skriebeleit a jeho tým proto sesbírali po celé Evropě životopisy bývalých vězňů i jejich fotografie, které tyto lidi ukazují před jejich internací. Výsledkem je obrázový záznam nejrůznějších životů. Na fotografiích se návštěvníci setkají s polskou dívkou, s Francouzem v pouliční kavárně nebo s polskou skupinou mladých na výletu na kolech. "Všechny tyto osoby mají jedno společné: Padly naprosto zlovolně za oběť režimu bezpráví nacionálních socialistů", zdůrazňuje Skriebeleit.
O všedních dnech a boji o přežití v táboře vypovídají autentické předměty jako oblečení, vlastní svědectví, citáty a kresby vězňů, které jsou v jakémsi kabinetu vystaveny uprostřed výstavního prostoru.
Malou senzací jsou informace a dokumenty, které výstavě poskytla Mezinárodní vyhledávací služba v Bad Arolsen. Poté co její archivy byly od války pro mezinárodní výzkumy nepřístupné, je Flossenbürg jedním z prvních míst zdrojů pro uživatele po otevření letošního jara.
Výstavní budova zrekonstruována
Stálá výstava je zatím vrcholem nové koncepce památníku koncentračního tábora Flossenbürg, její vznik byl iniciován roku 1995 mimo jiné tlakem bývalých vězňů a byla od roku 1996 finančně podporována Svobodným státem Bavorsko. Jako budovy pro výstavu slouží bývalá táborová kuchyně a prádelna, které do značné míry získaly svoji původní podobu.
Umývárna vězňů, ve které byl nově příchozím odebrán veškerý osobní majetek a kde byli z lidí poníženi na pouhá čísla, byla otevřením výstavy návštěvníkům poprvé zpřístupněna od roku 1945. Na financování stálé výstavy se podílí vedle Svobodného státu Bavorsko také německý stýt a Evropská unie.
Státní akt s významnou účastí
Bavorská státní vláda zahájila výstavu 22. července státním aktem. Vedle ministerského předsedy Edmunda Stoibera byli pozváni četní vysoce postavení politici z Německa i ze zahraničí, mezi nimi německý ministr zahraničí Dr. Frank-Walter Steinmeier, izraelský velvyslanec v Německu Shimon Stein, předsedkyně Ústřední rady Židů Charlotte Knobloch i předseda Ústřední rady Romů Romani Rose.
Dále byl přítomen ukrajinský prezident Viktor Juščenko, jehož otec byl ve Flossenbürgu internován.
Zároveň se zahájením výstavy se v areálu tábora konalo setkání přeživších z koncentračního tábora Flossenbürg. Skoro 270 bývalých vězňů a rodinných příslušníků se zúčastnilo tohoto slavnostního aktu, kterým se toto dřívější místo utrpení stalo místem, které projevuje obětem respekt a dává důležité impulzy pro vyrovnání se s minulostí v evropském kontextu.
Stálá výstava je otevřena denně od 9 do 17 hodin.
Odkazy k fotografiím:
Obr. 1 bývalé velitelství (projekční prostor)
Obr. 2 strážní věž
Obr. 3 vězeňská umývárna
Obr. 4 výdejna jídla v kamenolomu
Obr. 5 výstava
Obr. 6 výstava
Obr. 7 realizační tým
|
