 
   
    |
Kirche St. Veit in Český Krumlov
Die Silhouette der Stadt Český Krumlov ist von zwei Hauptdominanten bestimmt. Der Schlossturm symbolisiert die weltliche Regierung und den Umfang ihres Einflusses, der Turm der Kirche St. Veit ist dann das Symbol der Kirchenmacht. Die Kirche ist auf der Landzunge über dem Fluß Vltava (Moldau) gebaut und beide Gebäude bilden so zusammen den Charakter der Stadt. Beschreibung des Objektes: Die Kirche St. Veit ist eine dreischiffige Hallenkirche mit einem verlängerten fünfeckigen, verschlossenen Presbyterium, rechteckigen Obergeschoßsakristeien auf beiden Seiten, mit der Kapelle der Auferstehung und des Hl. Johann Nepomuk und einer Vorhalle an der nördlichen Seite. An der westlichen Giebelseite der Kirche ist ein im Erdgeschoß mit romanischen Prismenfenstern versehener und in den Obergeschossen achteckiger Turm. Das letzte Geschoß des Turms ist neugotisch und stammt aus den Jahren 1893 -1894. Bauhistorische Entwicklung: Die Pfarre von Český Krumlov wurde wahrscheinlich kurz vor 1317 von Peter I. von Rosenberg gegründet, doch der erste schriftliche Beleg stammt erst aus dem Jahre 1329. Die ursprüngliche Kirche wurde für die zunehmende Zahl der Bevölkerung der Rosenbergischen Residenzstadt zu klein, daher veranlaßte Peter I. von Rosenberg den Bau eines größeren Gotteshauses. Im Jahre 1340 wurde der Bau von dem deutschen Baumeister Linhart von Aldenberg angefangen, an den bis heute die Inschrift auf dem Wappen im Gewölbe des Hauptschiffes erinnert. Den Bau der dreischiffigen Halle vollendete dann der Krumauer Baumeister Staněk aus Krumlov. Im Jahre 1390 übernahm Heinrich III. von Rosenberg die Herrschaft. Dieser fromme, jedoch ehrgeizige Adelige entschloß sich, den Umbau der Kirche tatsächlich großzügig in Angriff zu nehmen. 1407 wurde in einem Vertrag zwischen dem Krumauer Pfarrer Hostislav z Bílska und Jan Staněk, dem Neffen von Staněk aus Krumlov festgelegt, daß dieser das Kirchenschiff nach dem Muster der St.-Ägidius-Kirche in Milevsko auf acht runde Säulen wölben sollte. Im Presbyterium und im Kirchenhauptschiff wurde das Netzgewölbe des Parlerschen Typs angewandt, das eine Reminiszenz an die königliche St. Veitskathedrale auf der Prager Burg ist. Dieses Gewölbe wurde aus gehauenem Stein gebaut, während für das schlichtere Kreuzgewölbe der Seitenschiffe Ziegel verwendet wurden. In der Kirche stehen 8 Pfeiler, jedoch nicht runder Form: vier davon sind oktogonal im Grundriß, der der anderen vier ist ein gotisches Vierblatt. Die Südmauer der Kirche hat fünf Fenster, in der Nordmauer waren ursprünglich vier. Das dem Presbyterium am nächsten befindende Fenster hat sich vollständig erhalten, das zweite wurde 1724 - 1726 wesentlich verkürzt, weil darunter die Kapelle des Hl. Johann Nepomuk gebaut wurde. Das dritte Fenster wurde während des Baus der Kapelle der Auferstehung, Ende des 15. Jahrhunderts, beseitigt, und nur das vierte Fenster hat die ursprüngliche Gestalt erhalten. Die Höhe der Nebenschiffe erreicht die des Hauptschiffes, was die Kirche St. Veit in Český Krumlov unter die Kirchen des Hallentyps einordnet. Die Kirchenlänge von Ost bis West beträgt 44 m, d. h. 125 Fuß, ihre Breite und Höhe ca. 20 m. Interier: Auch das Interieur und vor allem das Inventar der Kirche sind neugotisch. Auf dem Hauptaltar ist ein aus den Jahren 1673 - 1683 stammendes Bild des Hl. Veit und der Jungfrau Maria angebracht, das sich auf die Zeit des Jesuitenordens in Český Krumlov bezieht. Dieses Bild wurde 1897 von Jan Krejčík übermalt. Bis 1780 standen in der Kirche mehrere Seitenaltäre. Sie stellten einen gewissen Ausdruck der "Standesehre" dar, da sie von verschiedenen, in der Stadt tätigen Zünften finanziert wurden. Die Seitenaltäre sind neugotisch. Es sind der Altar des Hl. Franz Xaver (linke Seite), der Marienaltar, der Altar des Hl. Wenzel, und der des Hl. Florian. An der linken Seite des nördlichen Seitenschifes gelangen wir in die Kapelle des Hl. Johann Nepomuk. Am Eingang sind zwei rote marmorne Grabsteine aus der einstigen Gruft Wilhelms von Rosenberg (er starb 1592 im Alter von 58 Jahren) und seiner dritten Gattin Anna Marie von Rosenberg, geb. von Baden (sie starb 1582 im Alter von 21 Jahren).
Kostel svatého Víta v Českém Krumlově
Horizont města Český Krumlov je určován dvěma hlavními dominantami. Zámecká věž symbolizuje světskou vládu a území jejího vlivu, věž kostela svatého Víta je pak symbolem moci církevní. Kostel je postaven na ostrožně nad řekou Vltavou a obě budovy tak spoluvytvářejí výtvarný charakter města. Popis objektu: Kostel sv. Víta je síňovým trojlodím s protáhlým, pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélnými patrovými sakristiemi po obou stranách, s kaplemi Vzkříšení a sv. Jana Nepomuckého a předsíní na severní straně. V západním průčelí kostela je vystavěna věž, opatřená v přízemí hranolovými románskými okénky, v horních patrech osmiboká. Poslední patro věže je pseudogotické a pochází z let 1893 - 1894. Stavebně historický vývoj: Českokrumlovská fara byla zřejmě založena Petrem I. z Rožmberka krátce před rokem 1317, avšak první písemný doklad se datuje až do roku 1329. Původní malý kostel nepostačoval vzrůstajícímu počtu obyvatelstva rožmberského rezidenčního města, a tak na popud téhož Petra z Rožmberka bylo přistoupeno ke stavbě budovy větší. V roce 1340 byla započata stavba německým stavitelem Linhartem z Aldenberku, jehož dodnes připomíná nápis na znaku umístěném v klenbě hlavní lodi. Ve stavbě halového trojlodí pak pokračoval krumlovský stavební mistr Staněk z Krumlova. V roce 1390 se rožmberským vladařem stal Jindřich III. z Rožmberka. Tento zbožný, avšak ambiciózní šlechtic se rozhodl pojmout přestavbu kostela sv. Víta vskutku velkoryse. Roku 1407 byla uzavřena smlouva krumlovského faráře Hostislava z Bílska s mistrem Janem Staňkem, synovcem Staňka z Krumlova, aby zaklenul kostelní loď podle vzoru milevského kostela sv. Jiljí na osm kulatých sloupů. V presbytáři a hlavní lodi kostela byla použita síťová klenba parléřovského typu, která je reminiscencí na královskou katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Tato klenba byla vytvořena z tesaného kamene, zatímco prostější křížová klenba lodí postranních je cihelná. Osm pilířů v chrámu stojí, ale nemají okrouhlý tvar. Čtyři mají půdorys osmiúhelníku a další čtyři gotického čtyřlistu. Jižní zeď kostela prolamuje pět oken, v severní zdi byla původně čtyři okna. Okno nejblíže k presbytáři se zachovalo v plném rozsahu, druhé okno bylo v letech 1724 - 1726 podstatně zkráceno, protože pod ním tehdy zbudovali kapli sv. Jana Nepomuckého. Třetí okno zaniklo koncem 15. století při stavbě kaple Vzkříšení, pouze čtvrté okno si podrželo svoji původní podobu. Výška postranních lodí dosahuje výšky lodi hlavní, což řadí krumlovský kostel sv. Víta mezi kostely halového typu. Délka kostela od východu k západu je 44 metrů - tzn. 125 stop, jeho šířka a výška 20 metrů. Interiér: Rovněž interiér a především inventář kostela je zčásti novogotický. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. Víta a Panny Marie z let 1673 - 1683, vztahující se k období působení jezuitského řádu v Českém Krumlově. Tento obraz byl přemalován r. 1897 Janem Krejčíkem. Do roku 1780 existovalo v kostele množství postranních oltářů. Tyto oltáře byly jakýmsi výrazem „stavovské cti" neb byly financovány jednotlivými řemeslnými cechy, které ve městě působily. Postranní oltáře jsou novogotické. Jedná se o oltář sv. Františka Xaverského, Mariánský oltář, oltář sv. Václava, sv. Floriana. Po levé straně levé boční lodi můžeme nahlédnout do kaple sv. Jana Nepomuckého. U vstupu do kaple jsou umístěny dva náhrobní kameny z červeného mramoru z bývalé hrobky Viléma z Rožmberka (zemřel v roku 1592 ve věku 58 let) a jeho třetí manželky Anny Marie Rožmberské z Bádenu (zemřela roku 1582 ve věku 21 let). |