 
   
    |
Augustinianerkloster in Třeboň
Die St.-Ägidius-Kirche mit ihrem hohen Turm ist die Dominante des Gebäudekomplexes des einstigen Augustinianerklosters, das vom Geschlecht der Rosenberger 1367 gegründet wurde. Das Kloster hat die Geschichte der Stadt geprägt und hat sich den führenden Zentren der Bildung und künstlerischen Schaffens im Süden Böhmens angeschlossen. Die Stiftung der Rosenberger war außergewöhnlich großzügig, die Besitzungen der Kanonie wuchsen jedoch auch mittels geschickter Politik und Vermächnisse. Der Bau des Konvents wurde zusammen mit dem Bau der Kirche begonnen und im Jahre 1369 war die Arbeit am Bau des Kreuzganges vorgerückt gewesen. An der Nordseite der Kirche wurde auch ein einstöckiges Konventgebäude mit Quadratgrundriß gebaut, dessen Kreuzgang sich fast unversehrt bis heute erhalten hat. Jeder der vier Flügel des Rundganges hat außer der Gewölbefelder noch fünf eigene Felder. Alle vier Wände, die dem Paradiesgarten zugewandt sind, sind mit breiten spitzförmigen Arkaden mit breiter Brüstung durchbrochen. Die auf diese Weise entstandenen Fenster sind von drei Stäben gegliedert und ihr Anschluß ist mit reichem Maßwerk dreier Arten ausgefüllt. In die Mitte des Ostflügels öffnet sich die Kapelle des Hl. Johannes des Evangelisten, die zu der ursprünglichen Gründung gehört. An der Südseite des Hofes, der sich vor dem Konvent ausdehnt, baute Peter von Rosenberg ein Haus mit einer Kapelle im Obergeschoß, deren Körper in den Hof herausragte (photo). Sie war dem Hl. Vinzenz eingeweiht und wurde bereits 1380 erwähnt. Die anderen Gebäude auf dem Hof stammen in der Mehrheit aus der Zeit des Aufblühens des Klosters im 18. Jhd. Der Brunnen in der Mitte des Hofes stammt aus dem Ende des 17. Jhds. Die Aufhebung des Klosters im Jahre 1785 beendete die Zeit seines erneuten Aufstiegs. Im naheliegenden Stadtpark befindet sich die 1723 beim Schloß in Hamr bei Veselí nad Lužnicí gebaute und hierher 1835 gebrachte barocke Statue des Hl. Johannes von Nepomuk.
Augustiniánský klášter v Třeboni
Kostel sv. Jiljí s vysokou věží dominuje souboru budov někdejšího augustiniánského kláštera, založeného Rožmberky v roce 1367. Klášter poznamenal dějiny města a zařadil se k předním centrům vzdělanosti a umělecké tvorby na českém jihu. Rožmberská nadace byla neobyčejně velkorysá, jmění kanonie však rostlo i obratnou hospodářskou politikou a odkazy. Se stavbou nového konventu se započalo současně se stavbou kostela a v roce 1369 už zřejmě pokročily práce na budování ambitu. Na severní straně kostela byla zbudována i jednopatrová budova konventu čtvercového půdorysu, s křížovou chodbou (foto vpravo dole), uchovanou v téměř neporušené podobě. Každé ze čtyř křídel ochozu má kromě klenebních polí pět polí vlastních. Všechny čtyři stěny obrácené do rajského dvora jsou prolomeny širokými hrotitými arkádami s úzkými parapety. Takto vzniklá okna jsou členěna třemi pruty a jejich závěr je vyplněn bohatou kružbou trojího druhu. Do středu východního křídla křížové chodby se otevírá kaple sv. Jana Evangelisty, náležející k původnímu založení. Na jižní straně nádvoří, rozkládajícího se před konventem, postavil Petr z Rožmberka dům s kaplí v patře, která svým tělem vybočovala do dvora. Byla zasvěcena sv. Vincenci a je připomínána již v roce 1380. Ostatní budovy na nádvoří kláštera jsou převážně z období nového rozkvětu kláštera v 18. století. Kašna uprostřed nádvoří pochází z konce 17. století. Zrušení kláštera v roce 1785 ukončilo dobu jeho opětného vzestupu. V blízkém městském parku je umístěna barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která byla postavena roku 1723 u zámku v Hamru u Veselí nad Lužnicí a do Třeboně přenesena Schwarzenbergy v roce 1835. |