 
   
    |
Erzbischöfliche Kirche der Jungfrau Maria Geburt
Die ersten urkundlichen Erwähnungen über die Kirche stammen aus dem Jahre 1110. Der neue Bau verzögerte sich, wahrscheinlich wegen Geldmangel, bis zum 16. Jahrhundert. Nach der Rekonstruktion wurde der Stil der Kirche gotisch verändert, und die Kirche war um einige Klafter höher als in der Gegenwart (1 Klafter = 160 cm). Sie bestand aus drei Schiffen und hatte einen unteren und ein oberen Chor. Das Gewölbe war ein schönes gotisches Werk auf sechs Granitsäulen, die mit Stuckköpfen dekoriert waren. Neben dem Domraum lag die bis jetzt erhaltene Kapelle der Heiligen Barbara, die aus Anfang des 14. Jahrhunderts stammt. Während der Hussitenkriege wurde die Dekanatskirche verwüstet und erst nach dem Jahre 1620 wieder für den katholischen Gottesdienst errichtet. Unter der gotischen Kapelle der Heiligen Barbara, die vom alten gotischen Bau der Kirche erhalten ist, befindet sich die Gruft in Form eines Kreuzes, in der die Mitglieder des Tauser Senats begraben sind. Nach dem Brand der Kirche im Jahre 1747 wurde sie der Jungfrau Maria Geburt geweiht, ursprünglich entstanden aus der Kapelle der Heiligen Barbara, ein Meisterwerk des Prager Silberschmieds Antonín Karer ist. Darauf befindet sich in der Mitte eine kleine Statue der Heiligen Barbara und an den Seiten Statuen des Heiligen Norbert und des Heiligen Vojtěch, geschaffen vom Tauser Bildhauer František Ringelhahn. Über dem Altar befindet sich die Madonna-Statue, die im Jahre 1876 vom Münchner Bildhauer František Rietzler gefertigt wurde. Auch des Seitenaltar der Heiligen Anna und die Statue des Erlösers - des guten Schäfers an der Kanzel wurden in der Werkstatt des hiesigen Bildhauers František Ringelhahn gefertigt. Das Gewölbe des Domschiffes ist mit reichen Fresken des Pilsner Malers František Julius Lux aus dem Jahre 1756 geschmückt. Ihr Thema ist der Marienkultus, der auch in den Fresken an der Nordseite der Kirche zur Geltung gebracht wurde. Er stellt die Opferung, die Verlobung und den Besuch Maria dar. Öffnungszeiten: So: 10.00-13.00 Uhr
Arciděkanský kostel Narození Panny Marie
První zprávy o kostele pocházejí z roku 1 110. Nová stavba se vlekla, pravděpodobně z nedostatku finančních prostředků až do 16. století. Po této opravě byl sloh kostela změněn na gotický a byl o několik sáhů vyšší, než jaký je v současné době (1 sáh = 160 cm), byl trojlodní a měl kruchtu (kůr) dolejší a hořejší. Klenutí bylo krásným gotickým dílem na šesti žulových sloupech, ozdobených štukovými hlavicemi. K chrámové prostoře přiléhala dosud zachovaná kaple sv. Barbory, pocházející z počátku 14. století. Za husitských válek byl děkanský kostel zpustošen a teprve po roce 1620 znovu zřízen pro katolickou bohoslužbu. Pod gotickou kaplí sv. Barbory, zachované ze staré gotické stavby kostela, se nalézá hrobka v podobě kříže, kde jsou pohřbeni členové domažlického senátu. Po požáru kostela v roce 1747 se stal hlavním oltářem Narození Panny Marie, jehož podstata byla původně v kapli sv. Barbory a je mistrnou prací pražského stříbrníka Antonína Karera. Je na něm umístěna uprostřed soška sv. Barbory a po stranách sochy sv. Norberta a sv. Vojtěcha od domažlického sochaře Františka Ringelhahna. Nad oltářem je socha Madony, která byla zhotovena v roce 1876 mnichovským sochařem Františkem Rietzlerem. Rovněž boční oltář sv. Anny a socha Božského Spasitele – Dobrého pastýře na kazatelně byly zhotoveny v dílně zdejšího sochaře Františka Ringelhahna. Klenutí chrámové lodi je zdobeno bohatými freskami plzeňského malíře Františka Julia Luxe z roku 1756. Jejich námětem je mariánský kult, uplatňovaný i ve freskách na severní stěně kostela a znázorňující obětování, zasnoubení a navštívení Panny Marie. otevírací doba: Ne: 10.00-13.00 hodin |